Brusel, červenec 2026 – Integrace ukrajinského zemědělství do struktur Evropské unie je jedním z nejdiskutovanějších témat současnosti. Na odborném setkání s názvem Roads to integration (Cesty k integraci) se na začátku července sešli klíčoví političtí představitelé, analytici a zástupci zemědělců, aby projednali ekonomické i ekologické dopady tohoto historického kroku.

Hlavní vzkaz, který z jednání zazněl z úst Emmanuelle Mikosz z organizace Forum for the Future of Agriculture, byl jasný: „Čas se krátí“ – a to jak pro samotnou diskuzi, tak pro praktickou přípravu na integraci.

1. Rozpočtový oříšek a mýtus o rozloze půdy

Jednou z největších obav stávajících členských států EU jsou finanční náklady spojené se vstupem Ukrajiny do Společné zemědělské politiky (SZP).

Strukturální nepoměr: Průměrná farma v EU má rozlohu kolem 11 hektarů, zatímco ukrajinské podniky hospodaří v průměru na 200 až 2 000 hektarech.
Náklady na dotace: Podle europoslance Paula do Nascimento Cabrala by aplikace současných pravidel SZP na Ukrajinu stála přibližně 19,6 miliardy EUR během sedmi let, což by pro stávající unijní státy znamenalo zhruba 20% krácení jejich dotací.
Korekce čísel: Taras Vysockyj, ukrajinský náměstek pro ekonomiku, životní prostředí a zemědělství, však na setkání korigoval často uváděná čísla. Uvedl, že Ukrajina nemá 40 milionů hektarů zemědělské půdy, ale reálně disponuje přibližně 24,5 miliony hektarů. Tento poloviční rozdíl podle něj výrazně snižuje riziko pro budoucí rozpočtové cykly SZP.

2. Pohled z první linie: Nejdřív přežít, potom plnit normy

Andrij Dykun, předseda Ukrajinské agrární rady, přinesl do bruselské debaty syrovou realitu z ukrajinských polí.

„Naší prioritou číslo jedna je přežít,“ zdůraznil Dykun. Upozornil, že válečná zóna podél fronty se rozšířila z několika kilometrů na více než 100 kilometrů, přičemž na pole během žní neustále útočí drony a přístavní infrastruktura čelí každodenním útokům bez možnosti jakéhokoli pojištění.

Analytici z Centra pro evropskou politiku (CEPS) identifikovali několik zásadních překážek, které musí Ukrajina vyřešit:

Odminování půdy: Náklady na obnovu sektoru přesáhnou 56 miliard USD, z čehož jen odminování vyjde na 32 miliard USD. Na kontrolovaných a bezpečných územích vyžadují dekontaminaci zhruba 3 % půdy.
Digitální propast: Řada ukrajinských farem stále využívá software ruského původu, což představuje bezpečnostní riziko pro suverenitu dat v rámci EU.
Logistika a infrastruktura: Škody na infrastruktuře dosahují 200 miliard EUR. Obnova koridorů je klíčová pro globální obchod, aby se ukrajinská produkce nehromadila pouze v příhraničních státech EU.

3. Ekologické standardy: Tikající hodiny roku 2028

Ukrajina se zavázala splnit specifické ekologické standardy EU do konce roku 2028, jinak jí Evropská komise může snížit dovozní kvóty. Peter Polajnar z DG NEAR upozornil, že „hodiny tikají“ a reformy jsou velmi komplexní.

Nitrátová směrnice: V této oblasti, která chrání vody před znečištěním ze zemědělství, Ukrajina zatím neučinila žádný legislativní pokrok.
Směrnice o průmyslových emisích: Ukrajina je částečně sladěna se starší verzí, ale musí do své legislativy převzít přísnější úpravu z roku 2024, která reguluje emise dusíku, amoniaku a metanu z chovů prasat a drůbeže.
Válečné škody na životním prostředí: Podle Společného výzkumného střediska (JRC) čelí 40 % ukrajinského území erozi půdy. V důsledku bojů se do půdy dostaly toxické látky jako olovo, rtuť a arsen a v roce 2024 dosáhly rekordní úrovně lesní požáry.

4. Ukrajina jako strategická příležitost pro Evropu

Zástupci obou stran se shodli, že na integraci nelze nahlížet pouze skrze náklady. Spojení EU a Ukrajiny vytvoří globální zemědělskou velmoc, která bude kontrolovat 30 % světového exportu potravin.

Proteinová soběstačnost: EU ročně dováží kolem 30 milionů tun sóji pro krmné účely. Ukrajina, která v roce 2023 vyprodukovala 4 miliony tun sóji a do roku 2030 může dosáhnout 5,5 milionu tun, představuje pro EU klíčového a spolehlivého partnera pro snížení dovozní závislosti na rizikových trzích.
Investiční potenciál a zpracování: Na Ukrajině se v současnosti zpracovává pouze 20 % zemědělské produkce (v EU je to 60 %). To otevírá obrovský prostor pro evropské investory, kteří mohou pomoci vybudovat zpracovatelské kapacity přímo na místě.
Cenový rozdíl: Výrobní náklady na tunu kukuřice jsou na Ukrajině zhruba 97 EUR, zatímco ve Francii se pohybují mezi 200 a 240 EUR. Najít způsob, jak tyto dva odlišné modely koexistovat na jednom trhu, bude hlavním úkolem politických vyjednávání.

Závěr: Hledání společného kompromisu

Bývalý slovinský vyjednavač Janez Potočnik doporučil ukrajinské straně, aby udržela vyjednávací tým politicky nezávislý, jednala maximálně transparentně a udržela si optimismus. Ukrajina plánuje mít základní legislativní rámec pro integraci připravený do konce roku 2026.

Cílem obou stran je najít takový kompromis a diferencovanou integraci podle typů farem a regionů, aby se po vstupu Ukrajiny do EU cítil komfortně každý evropský i ukrajinský zemědělec.

Zdroj: 2026 Roads to integration: Mapping the economic and environmental future of Ukrainian agriculture