Na venkovské oblasti je v posledních letech zaměřena stále větší pozornost jako na dosud nedostatečně využitý zdroj hospodářského růstu, sociální stability a územní odolnosti. Do popředí se dostávají přístupy průmyslové a sektorové politiky založené na individuálně cílených intervencích reflektujících specifika jednotlivých regionů a jejich klíčových odvětví. V tomto směru představuje Portugalsko jeden z příkladů zemí, které usilují o systematickou transformaci venkova prostřednictvím koordinovaných politik a posilování vazeb mezi městskými a venkovskými oblastmi.

Podle analýz OECD zaznamenala za poslední dvě desetiletí hospodářský pokles pouze 4 % metropolitních regionů, zatímco u venkovských regionů to bylo 13,8 %. Tyto rozdíly vedou k posilování politik zaměřených na odolnost venkova s cílem plně využít jeho potenciál pro přerušení cyklů úpadku a nerovností a současně překročit úzké pojetí produktivity založené pouze na ekonomických ukazatelích. Transformace venkova se tak mění z dlouhodobé aspirace na naléhavou strategickou prioritu.

Významným faktorem je rovněž postpandemický trend zvýšeného stěhování obyvatel do lokalit kombinujících výhody venkovského a městského života. Atraktivitu venkovských oblastí zvyšuje zejména dostupnější bydlení, větší prostor, kvalitnější životní prostředí a možnost kombinovat práci na dálku s dostupností služeb a občanské vybavenosti.

Portugalsko v této oblasti rozvíjí opatření podporující diverzifikaci hospodářských aktivit a posilování místních komunit. Důraz je kladen například na rozvoj udržitelného cestovního ruchu, podporu lokálních potravinových systémů, obnovu tradičních řemesel nebo rozvoj komunitních a družstevních modelů podnikání. Současně jsou podporovány investice do decentralizované infrastruktury v oblastech s nízkou komerční návratností, zejména v oblasti dopravy, digitální konektivity a energetiky.

Nástrojové portfolio využívané na národní, regionální i komunální úrovni je velmi široké. V mezinárodním prostředí lze zmínit například rámce pro strategii well-beingu na venkově, 11 principů politiky pro venkov, čtyři prioritní oblasti venkovského růstu nebo soubor 16 doporučení OECD pro posilování odolnosti venkova obsahující přibližně 60 konkrétních realizačních kroků. Doporučení přitom rozlišují mezi venkovskými oblastmi v blízkosti měst a odlehlými regiony, jejichž potřeby se výrazně liší.

Mezi doporučovaná opatření patří například spolupráce technologických center a univerzit s venkovskými školami a místními zaměstnavateli, lepší sladění odborného vzdělávání s potřebami regionálního průmyslu nebo podpora učňovského vzdělávání prostřednictvím mzdových dotací a mentoringových programů. OECD rovněž doporučuje propojit podpory v cestovním ruchu, správě krajiny a řemeslné výrobě a cíleně zaměřovat lokální veřejné zakázky na venkovské podnikatele.

Důležitou součástí rozvoje venkova je také posilování komunitních kapacit. V oblastech s omezeným individuálním kapitálem mohou významnou roli sehrát komunitní a družstevní služby, které umožňují sdílení zdrojů a vytváření kolektivních kapacit. Participativní mapování a diagnostika místních podmínek pak pomáhají identifikovat specializované příležitosti spojené s přírodními a kulturně-historickými zdroji regionů. Na tyto aktivity mohou navazovat další rozvojové projekty zaměřené například na ekoturistiku, místní potraviny či tradiční řemesla.

Významným trendem současných politik je také důraz na vzájemnou provázanost městských a venkovských oblastí. Namísto odděleného přístupu dochází k posilování meziresortní koordinace a propojení politik v oblastech životního prostředí, zdravotnictví, vzdělávání nebo energetiky. Současně se rozvíjí územní spolupráce mezi regiony a podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru.

V oblasti governance se prosazuje přechod od jednostranné komunikace k participativním modelům zapojení aktérů. Důležitou roli hraje rovněž posilování institucionálních kapacit a vytváření širší škály finančních nástrojů založených na vícezdrojovém financování a lepším sladění pobídek mezi venkovskými a městskými oblastmi.

Zkušenosti Portugalska i doporučení OECD ukazují, že odolný venkov nelze budovat pouze prostřednictvím izolovaných investic, ale především prostřednictvím dlouhodobě koordinovaných politik, které propojují hospodářský rozvoj, sociální soudržnost, environmentální udržitelnost a aktivní zapojení místních komunit.

Zpracovalo: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 23. 4. 2026
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz