Ve Větrném Jeníkově se setkali spolupracovníci portálů InterSucho a AgroRisk

zdroj: https://www.czechglobe.cz/cs/ve-vetrnem-jenikove-se-setkali-spolupracovnici-portalu-intersucho-a-agrorisk/

https://www.intersucho.cz/cs/probehlo-setkani-uzivatelu-portalu-intersucho-a-agrorisk-2026/

Portály InterSucho a AgroRisk monitorující a předpovídající průběh a dopady sucha a vybrané biotické a abiotické činitele snižující či ohrožující výnosy zemědělských plodin existují již 10, respektive 5 let.

Tvůrci obou portálů se ji podesáté setkali s pozorovateli a jejich uživateli. Letošní setkání pod názvem Agrometeorologické výzvy současnosti a budoucnosti, které se uskutečnilo 5. února 2026 ve Větrném Jeníkově, přilákalo více než 100 účastníků z řad vědců, zemědělců, vodohospodářů, zástupců státní správy a politiků.

Ústředním tématem konference, logicky, bylo sucho. Nedostatek vody se totiž stává globálním problémem.

Na to v úvodním bloku, který byl věnován čestným hostům, navázal Ing. Hlaváček z Agrární komory, který identifikoval 3 největší problémy zemědělství. Na 1. místě to je zabezpečení dostatku vody v době končícího vodního blahobytu, k čemuž by mohlo přispět např. propojování povodí. Na 2. místě je to potřeba získat nové generace účinných látek k rostlinoléčbě a 3. úkolem je zajištění nové generace polních plodin, které pomohou naplnit Green Deal. Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Zámečník poděkoval týmu Intersucha za to, že se suchu věnují. Dr. Pavlík ze Státního pozemkového úřadu vyzdvihl portál jako příklad aplikovaného výzkumu. Jedná se podle něho o funkční systém generující data, která se skutečně využívají a doufá v pokračující spolupráci. Prorektor Mendelovy univerzity profesor Ryant zase vyzdvihl fakt, že tři ze šesti nejlépe hodnocených výsledků Agronomické fakulty MENDELU vznikly ve spolupráci s CzechGlobe a opíraly se právě o zmíněné portály.

Další část jednání patřila přednáškám věnovaným portálům a souvisejícím tématům.

Profesor Žalud shrnul 10 let portálu InterSucho, k jehož vzniku tým motivovaly přibývající epizody sucha zapříčiněné stále rostoucí teplotou a s ní spojeným výparem. Zmínil nejdůležitější milníky, jako postupné rozšíření portálu o území Slovenska, střední Evropy a v roce 2022 na celý svět. Zatímco na počátku tým InterSucha spolupracoval s pozorovateli ze 14 okresů, v roce 2022 již bylo pokryto 64 z celkem 76 okresů ČR. Významný milník znamenalo zahájení spolupráce s platformou windy.cz, na které InterSucho sleduje aktuální stav sucha a jeho předpověď v celosvětovém měřítku. Od roku 2025 má portál novou podobu a předpovídá sucho až po úroveň katastru a ve stejném roce začal v pravidelných týdenních intervalech vycházet bulletin. Profesor Žalud zdůraznil význam portálu v suchých letech 2015 a 2016, kdy data portálu posloužila jako důležitý doklad k reportovaným škodám na zemědělské produkci.

Následně se Dr. Bartošová věnovala novému fenoménu tzv. zeleného sucha, který byl ve střední Evropě pozorován zvláště intenzivně v sezóně 2025. V povrchové vrstvě půdy bylo výrazné sucho, průtoky řek nízké, přesto vegetace byla v relativně dobré kondici a nezvykle zelená díky vlhkosti v hlubší vrstvě půdy. A tato vysoká vlhkost byla důsledkem vysokých srážek v září roku 2024.předchozího roku.

Stále častějším a delším horkým vlnám představujícím další riziko pro zemědělství se věnoval Dr. Zahradníček. Pro zemědělce budou horké vlny představovat nejen zvýšené nároky na zavlažování, ale i na zajištění tepelného komfortu hospodářských zvířat.

Profesor Trnka představil aktivity projektu SaveWater, který ve snaze zajistit dostatečné zdroje vody opět propojuje vědce, zemědělce a vodohospodáře z jihu Moravy a Rakouska. Na územích povodí Dyje sledují, jak fungují různá adaptační opatření aplikovaná zemědělci na svých polích a jak tato opatření dokáží snížit výpar. I ta nejúčinnější opatření však dokáží snížit výpar maximálně o několik desítek litrů na m² za rok. A přestože v uplynulých suchých letech byly zdroje vody a infrastruktura v povodí Dyje i díky sdílení s Rakouskou stranou dostatečné, je vzhledem k postupující změně klimatu a prodlužující se vegetační sezóně nutné do budoucna uvažovat o nových zdrojích vody.

V druhém bloku přednášek profesor Žalud představil novinky portálu AgroRisk. Od letošního roku nově zahrnuje 3 abiotická rizika, kterými jsou teplota vody v rybnících, tepelný stres pro skot a tepelný stres pro člověka, a 10 biotických rizik, z toho je šest škůdců, dvě choroby ovocných stromů a dvě choroby vinné révy.

Následující dvě prezentace se věnovaly tématu závlah. Nejprve Dr. Vizina představil, jak na tom z pohledu zavlažovaných ploch a disponibilních zdrojů je Česká republika a poté Dr. Michal Pochop představil záměr zavlažovací soustavy Nové Mlýny s využitím stávající infrastruktury, která by posílila odolnost zemědělců na jižní Moravě.

Úplný závěr setkání patřil otázkám a diskusi, do které se kromě samotných zemědělců zapojili především zástupci vodohospodářů reprezentovaní ředitelem Povodí Vltavy Dr. Kubalou a provozním ředitelem Povodí Moravy panem Dr. Tůmou Mimo to, že všichni ocenili velký přínos portálu InterSucho, zaznělo, že např. v povodí Vltavy se již pracuje propojení lokálních povodí, nebo že díky InterSuchu a společným česko-rakouským výzkumným projektům Povodí Moravy mnohem otevřeněji komunikuje s rakouskou stranou, která je dříve vinila z „kradení“ vody.

Prezentace ke stažení

Z popsaných vystoupení i následné diskuse je patrné, že problém sucha dnes nelze zjednodušit jen na otázku množství srážek. Ty zůstávají do značné míry mimo přímý vliv člověka, zatímco rozhodující roli hraje to, jak se voda v krajině chová poté, co dopadne na zem. Režim půdy, struktura vegetace a délka vegetační sezóny mají zásadní vliv na to, zda se voda postupně vrací do vodních toků, nebo zda je spotřebována a vypařena ještě dříve.

Dlouhodobá pozorování přitom ukazují, že průměrné roční průtoky řek se v čase spíše zmenšují, a to i v oblastech, kde se hospodaření s půdou zlepšuje a krajina má vyšší schopnost vodu zadržet. Pokud by půda fungovala pouze špatně, dalo by se očekávat zvýšení rychlého povrchového odtoku a alespoň krátkodobě vyšší průtoky. Tento scénář se však v praxi nenaplňuje; naopak dochází k úbytku vody v tocích, zejména v letních měsících.

Příkladem této proměny je fenomén tzv. zeleného sucha, kdy jsou průtoky v řekách nízké, přestože vegetace zůstává díky vlhkosti v hlubších vrstvách půdy v relativně dobrém stavu. Voda je v takových situacích v krajině zadržena, ale místo pomalého doplňování toků je ve zvýšené míře spotřebována vegetací a vrací se do atmosféry výparem.

V tomto kontextu vyvstává otázka, jaký dopad budou mít opatření zaměřená na ukládání uhlíku do půdy a zvyšování půdní retence. Zvýšená schopnost půdy zadržet vodu může omezit přímý povrchový odtok a přispět ke stabilitě krajiny, zároveň však prodlužuje období, po které je voda k dispozici pro evapotranspiraci. Pokud se tyto procesy nevyváží podporou pomalého podpovrchového odtoku, může být výsledkem další oslabení průtoků v řekách.

Z uvedeného plyne, že adaptační opatření v krajině je nutné hodnotit nejen z hlediska půdy a zemědělské produkce, ale i z pohledu celkové vodní bilance povodí. Zadržení vody samo o sobě totiž nezaručuje, že se voda dostane tam, kde je dlouhodobě potřebná – tedy i do vodních toků