Zveřejnění studie potravinových systémů od roku 2000, které bylo načasováno na začátek posledních pěti let plnění Cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs), odhaluje obavy, zejména ohledně cenové nestability potravin, ale také povzbuzující pokroky, včetně lepšího přístupu k nezávadné vodě.
Studie s názvem „Governance & resilience as entry points for transforming food systems in the countdown to 2030“ publikovaná 14. ledna 2025 v časopise Nature Food, zkoumá pokrok a výzvy v oblasti udržitelnosti potravinových systémů. Výzkum byl proveden iniciativou Food Systems Countdown Initiative (FSCI), skupinou odborníků a organizací koordinovaných Kolumbijskou univerzitou, Cornellovou univerzitou, Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Globální aliancí pro zlepšení výživy (GAIN). Studie analyzuje 42 ukazatelů rozdělených do pěti témat: strava, zdraví, přírodní zdroje, chudoba, odolnost a řízení. Studie identifikovala dosažení významných zlepšení, například lepší přístup k nezávadné vodě a širší
dostupnost zeleniny. Také došlo ke zvýšení ochrany genetických zdrojů rostlin a zvířat, což posiluje odolnost vůči klimatickým šokům. Na druhé straně se objevují znepokojivé trendy, jako je nestabilita cen potravin, slabší odpovědnost vlád a nižší angažovanost občanské společnosti.
Experti zdůraznili propojenost jednotlivých oblastí potravinových systémů, kde změny v jedné oblasti mohou ovlivnit další oblasti. Například politiky zaměřené na krátkodobé cíle, jako je zajištění dostatečného množství kalorií, nemusí zohledňovat dlouhodobé dopady velkoplošného monokulturního zemědělství na biodiverzitu nebo potřebu odolnosti vůči škůdcům. Proto je nutný koordinovaný přístup. Studie také varuje před nevyváženými kompromisy mezi cíli, jako jsou výživa, zaměstnanost, klima a odolnost, a navrhuje lepší správu a data pro zvládání těchto výzev. Podle autorů je klíčové urychlit reformy potravinových systémů, které musí čelit rostoucím problémům, jako jsou civilizační choroby/neinfekční nemoci, podvýživa a klimatické změny. Studie navrhuje nástroje pro řízení na základě dat a vyzývá vlády k zintenzivnění aktivit ještě před rokem 2030.
Autoři dále upozorňují, že většina zemí využívá ekonomické nástroje (například daně nebo dotace) či regulační opatření (jako je omezení prodeje určitých produktů nebo povinnost označování na obalech) ke zlepšení zdraví potravinových systémů. Výjimku ale tvoří většina zemí subsaharské Afriky a několik zemí Střední Asie. Výsledky naznačují, že nedostatečná správa potravinových systémů ve Střední Asii přispívá k vysoké konzumaci nealkoholických nápojů a k rizikovým faktorům výživy zvyšujícím výskyt neinfekčních nemocí. V subsaharské Africe tyto vzorce nejsou tak patrné, což může souviset s chudobou, nerovnoměrnou diagnostikou neinfekčních nemocí a nižší dostupností nezdravých potravin. Situace ve Střední Asii poukazuje na důležitost náležité správy potravinových systémů pro zlepšení výživy.
24-01-2025
Schéma: Politiky potravinového zabezpečení, které se týkají zdraví
Zdroj: Nature Food (Nat Food) ISSN 2662-1355 (online), https://doi.org/10.1038/s43016-
024-01109-4
Mgr. Kateřina Hradilová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství
Katerina.hradilova@mze.gov.cz