Britské zemědělství je již v ponurém stavu.
„Nová opatření labouristů to jen zhorší…“
Shrnujeme několik důvodů stávky. Nicméně lze říci, že poslední „kapkou“ je návrh na zavedení nového daňového zatížení. Samozřejmě jsou zde i uvedeny další společenské tlaky, které ve finále ovlivňují právě to, jak hluboko musí často do kapsy sahat právě prvovýrobci.
1. Zrušení osvobození od dědické daně
– Návrh zrušit daňové výhody ohrožuje generační předávání farem a finanční stabilitu zemědělství.
2. Zvyšující se náklady na provoz
– Rostoucí ceny paliva, elektřiny, hnojiv a strojů stlačují již tak nízké ziskové marže.
3. Brexit a nedostatek pracovních sil
– Omezená migrace způsobila nedostatek pracovníků, což komplikuje zemědělské práce.
4. Klimatická krize
– Nepředvídatelné počasí, záplavy a sucho přidávají nové výzvy pro udržitelnost produkce.
5. Nové daňové zátěže a regulace
– Vyšší náklady na národní pojištění, minimální mzdy a zdanění zemědělských vozidel ohrožují ziskovost.
6. Konkurenční tlak z globálních trhů
– Import levnějších produktů ze zemí s nižšími standardy ovlivňuje ceny domácí produkce.
7. Přechod na ekologické zemědělství
– Ačkoliv je tento směr podporován, přechod na udržitelné zemědělství je nákladný a časově náročný.
8. Sociální dopady
– Farmy jsou rodinným dědictvím a jejich ztráta má hluboké emocionální a komunitní dopady v oblastech venkova.
9. Finanční nejistota a generační obměna
– Průměrný věk farmářů je 59 let, a mladí farmáři čelí finančním překážkám při vstupu do odvětví.
10. Ohrožení biodiverzity a kvality půdy
– Historické intenzivní zemědělství poškodilo přírodní ekosystémy, což ztěžuje přechod na regenerativní přístupy.
Administrativní zátěž a dotace
Zemědělci kritizují byrokracii spojenou nejen se získáváním dotací, které navíc často nepokryjí skutečné náklady. Ale právě i to, že se navyšují povinnosti propisují do zákona bez jakékoliv kompenzace.
Tyto problémy ilustrují kombinaci krátkodobých ekonomických tlaků a dlouhodobých strukturálních výzev, které motivují farmáře k protestům.