ČÍNA

Ondřej Plaček, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Pekingu,

Mob.: +86 138 1141 3641, mob.CZ: +420 702 176 276, e-mail: ondrej.placek@mzv.gov.cz

V Šanghaji proběhl 7. ročník China International Import Expo

Ve dnech 5. – 10. listopadu 2024 proběhl v Šanghaji již sedmý ročník významného veletrhu China International Import Expo (CIIE). Veletrh se letos odehrál na celkové ploše 420 tisíc metrů čtverečních, což je o 40 % více než u jeho prvního ročníku. Zúčastnilo se 3496 vystavovatelů ze 129 zemí a regionů. Očekává se, že návštěvnost překročí sto tisíc. Také letošního ročníku se zúčastnily české firmy, zejména z odvětví potravinářství a sklářství. Jedenáct českých potravinářských firem se prezentovalo na společném stánku v jedné ze tří hal zaměřených čistě na potraviny a zemědělské produkty. Český stánek díky tomu nabídl pestrou škálu produktů zahrnující pivo, víno, destiláty, minerální vody, doplňky stravy, pečené výrobky, dětskou stravu a další. Zemědělský diplomat zároveň české firmy a jejich produkty představil na networkingové akci pro VIP nákupčí velkých řetězců supermarketů, kde měli zástupci firem příležitost navázat cenné kontakty.

CIIE každoročně představuje ostře sledovaný veletrh a bohatá účast českých firem pozitivně přispěla k propagaci českého potravinářství v Číně.

SRBSKO

Vladimír Váňa, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě

Mob.: +381 63 388931, mob. CZ: +420 702 169 425, e-mail: vladimir.vana@mzv.gov.cz

Srbsko kvůli nízké úrodě dováží brambory

Podle portálu „eKapija“ se očekává, že Srbsko v tomto roce zaplatí za dovoz brambor více než 20 mil. EUR. Zatím se letos dovezlo již více než 48 tis. tun, přičemž srbští dovozci brambory nakupují v zahraničí za cenu kolem 0,15 – 0,20 EUR/kg. Nejvíce brambor se do Srbska letos dovezlo z Ruska a Běloruska, kde byla výborná úroda. Někteří ruští dodavatelé nabízeli brambory i za cenu 0,08 EUR/kg jen aby prodali úrodu, která byla rekordní. K nízké ceně běloruských a ruských brambor přispívá také skutečnost, že do těchto zemí směřuje ze Srbska jiné zboží a přepravci dovozem brambor vytěžují své kamiony při cestě zpět. V Srbsku naopak kvůli suchu byla letos úroda brambor nižší a očekává se, že se sklidí něco přes 500 tis. tun. Toto množství však nemůže uspokojit potřeby domácího trhu, a proto se domácí pěstitelé neobávají, že svoji produkci neprodají. Aktuálně, i přes vyšší cenu, která se za srbské brambory ve velkoobchodě pohybuje kolem 0,5 EUR a v maloobchodní síti až kolem 0,9 EUR/kg, se srbské brambory prodávají dobře. Řada obyvatel si ráda připlatí za domácí kvalitu. Kromě konzumních brambor dováží Srbsko také sadbové brambory, a to kolem 3 mil. EUR ročně. Srbsko samo neprodukuje sadbové brambory a dováží je především z Holandska, Francie či Belgie. Zde by možná mohla být příležitost i pro české šlechtitelské stanice brambor, aby se pokusily rozšířit dodávky i na srbský trh. Aktuálně se konzumní brambory v Srbsku pěstují na 45 tis. ha, dříve se jednalo o téměř 90 tis. ha. Ke snížení osetých ploch kromě dovozů levých konzumních brambor ze zahraničí přispěl i zvyšující se nedostatek levné pracovní síly.

KANADA

Filip Lameš, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Ottawě,

Mob.: +1 343 998 1023, mob. CZ +420 602 371 010, e-mail: filip.lames@mzv.gov.cz

Kanadská provincie Nové Skotsko řeší nadměrnou konzumaci alkoholu

Kanadská provincie Nové Skotsko v létě oznámila, že od 1. prosince 2024 bude vyžadovat povinné absolvování školení o odpovědném zacházení s alkoholem u všech zaměstnanců v sektoru Horeca. Doposud byla tato školení povinná pouze pro vedoucí provozoven nebo manažery a byla podmínkou pro udělení licence na prodej alkoholických nápojů.

Nyní tak dochází k rozšíření této povinnosti na celý personál restaurací nebo barů včetně třeba i bezpečnostní ostrahy. Nejvýraznějším kritikem této změny je dlouhodobě místní asociace restaurací (Restaurant Association of Nova Scotia), která upozorňuje na obtížné splnění tohoto termínu. Připomínají, že se jedná o turisticky velmi rušné období pro přibližně 2 400 podniků a 20 tis. zaměstnanců, kteří musí být včas proškoleni. Zmiňují i finanční zátěž celého školení, ať již pro jednotlivé provozovny nebo samotné zaměstnance ve výši přibližně 70 kanadských dolarů na osobu (cca 1200 Kč).

Současně provinční úřad, který reguluje prodej alkoholických nápojů, připravuje další zpřísnění. Aktuálně může v případě porušení podmínek spojených s udělením licence na prodej alkoholu pouze pozastavit nebo odebrat tuto licenci. Nově se zvažuje i udělení finančních postihů nebo až trestní stíhání. Důvodem je několik veřejně probíraných připadů, kdy konzumace alkoholu v restauracích a barech skončila ublížením na zdraví nebo smrtí. Provinční úřad tak zamýšlí lépe regulovat nadměrnou konzumaci alkoholu, a to jak ze strany zákazníků, tak i personálu.

Zdroj: CBC News

UKRAJINA

Petr Sochor, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Kyjevě,

Mob.: +380 506 138 519, e-mail: petr.sochor@mzv.gov.cz

Ukrajina potřebuje účinný státní program na podporu chovu mléčného skotu

Na Ukrajině je patrný klesající trend v chovu skotu a v průběhu roku 2024 se počet skotu snížil o 7 %. K 1. říjnu 2024 bylo na Ukrajině sečteno celkem 2. 294.000 hlav skotu, z toho 1.242.000 kusů krav. Ve srovnání s 1. zářím 2024 se počet skotu na Ukrajině snížil o 54.000 (-2 %). Ke snižování počtu skotu dochází již řadu let kvůli absenci účinného státního programu na podporu chovu mléčného skotu.

Úbytek hospodářských zvířat se zrychlil po zahájení války. Typickou situací pro frontové oblasti je úhyn velkého počtu skotu v důsledku ostřelování zemědělských farem. Mnoho zemědělců bylo nuceno zanechat skot na okupovaných územích. Tato zvířata dnes nepodléhají registraci, celá stáda byla zabavena ruskými okupanty a následně poražena a prodána na maso.

Zemědělský program Made in Ukraine

Jedná se o program na zvýšení zemědělského zpracování a vývozu do EU. Státní program „Made in Ukraine“ má za cíl rozvoj zemědělsko-zpracovatelského sektoru a zvýšení vývozu produktů s vysokou přidanou hodnotou do zemí EU. V letošním roce bylo ve státním rozpočtu Ukrajiny vyčleněno 45 miliard hřiven (cca 27 miliard CZK) na realizaci programu „Made in Ukraine“, který mají podnikatelé možnost využít. V říjnu 2024 byl zkušebně zahájen 15% kompenzační program na nákup zemědělských dopravních prostředků ukrajinské výroby. Prioritou pro export v rámci tohoto projektu jsou tuzemské pekařské výrobky, mouka, obiloviny ve formě vloček, těstoviny, mléko a smetana, kondenzované mléko, kysané mléčné výrobky a syrovátka. Slibný je rozvoj vývozu pšenice a kukuřice.

Zdroj: Ministerstvo hospodářství Ukrajiny

KAZACHSTÁN

Artyom Lukashov, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Almatě, tel: +7 701 5150541, e-mail: artom.lukasov@mzv.gov.cz

Nový šéf Výboru pro veterinární kontrolu a dohled v Kazachstánu

Ministr zemědělství Kazachstánu Aidarbek Saparov jmenoval dne 5. listopadu 2024 nového předsedu Výboru pro veterinární kontrolu a dohled. Je jím Kazbek Kazikhanovič Tašimov, který před svým jmenováním působil jako místopředseda Výboru pro veterinární kontrolu a dohled Ministerstva zemědělství Republiky Kazachstán.

Pracovní zkušenosti nového předsedy výboru:

V letech 2011–2015 vedl Oddělení veterinárního lékařství v Odboru zemědělství v Západo-kazachstánském regionu.
Od roku 2017 do roku 2021 pracoval jako zástupce vedoucího Oddělení veterinárního lékařství v Západo-kazachstánském regionu.
V letech 2021 až 2024 vedl Ministerstvo zemědělství regionu Mangistau.

Zdroj

Kazachstán vykazuje pozitivní trend v oblasti zemědělství

Podle výsledků třetího čtvrtletí letošního roku vykazuje kazašské zemědělství v nevýrobním sektoru ekonomiky největší nárůst HDP země, a to 11,4 %, uvedl 5. listopadu 2024 vicepremiér Kazachstánu Serik Zhumangarin.

Zemědělství se podle něj poprvé za posledních 13 let stává tahounem ekonomiky Kazachstánu. Po nasycení domácího trhu je dalším úkolem kazašské vlády export místní produkce do zahraničí.

Ministerstvo zemědělství Kazachstánu připravilo řadu reforem ve fytosanitárním a veterinárním systému. Jejich cíl je vcelku jednoduchý – zajistit transparentnost kontroly a sledovatelnosti produktů, vybavit fytosanitární a veterinární kontrolní zařízení potřebným vybavením a technikou a zajistit odpovídající platy příslušným specialistům.

Zdroj

VELKÁ BRITÁNIE

Paul Wilkins, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Londýně,

tel.: +44 749 533 9811, e-mail: uktrade@mze.gov.cz

Postoj a výtky britských spotřebitelů k zásilkovému prodeji potravin

Britové si domů objednávají více potravin než kdykoli předtím. V roce 2024 by měla hodnota tohoto segmentu trhu v Británii dosáhnout hodnoty zhruba 34,5 miliardy britských liber (přes 1 bilion českých korun). Podle údajů společnosti Dephna, se očekává pokračující meziroční nárůst podílu zhruba o 8,4 %.

Britští spotřebitelé zároveň mají vysoká očekávání, pokud jde o požadavky na doručování potravin a jejich kvalitu. Nedávný průzkum společnosti CCS McLays odhalil, že britští zákazníci kladou největší důraz na hygienu a zabezpečení takto dodávaných potravin proti poškození.

86 % respondentů se domnívá, že je odpovědností prodejce potravin zajistit, aby potraviny byly doručeny bez poškození a téměř polovina (49 %) požaduje, aby byl obal zabezpečen proti porušení. 44 % Britů také uvedlo, že po jediné negativní zkušenosti by si zboží od stejného dodavatele znovu neobjednali. Toto číslo se ještě zvyšuje u starších zákazníků. Pouze 14 % osob ve věku 25–54 let a 6 % osob starších 55 let by po negativní zkušenosti zvažovalo, zda dát dodavateli druhou šanci.

Nedávný průzkum společnosti YouGov provedený mezi 2 000 dospělými obyvateli Velké Británie ukázal také na vysokou míru obav ohledně kvality doručovaných potravin. Významných 55 % respondentů se obává nedodržení hygienických norem. Mezi mladšími spotřebiteli ve věku 18 až 24 let uvádí téměř čtvrtina (24 %) obavy z poškození potravin v průběhu doručování.

Hlavní výtky britských spotřebitelů k doručovaným potravinám:

Teplota potravin: 53 % respondentů tvrdí, že potraviny neměly správnou teplotu.
Chybějící položky v objednávce: 50 % respondentů uvádí, že nedostali celou svou objednávku.
Špatné položky v objednávce: 40 % respondentů uvádí, že obdrželi nesprávné položky.
Špatný stav potravin: 22 % respondentů bylo zklamáno špatnou kvalitou potravin.
Poškozené obaly: 21 % respondentů uvedlo, že nebylo spokojeno se zabalením potravin.

Z výše uvedeného vyplývá, na co se musejí prodejci potravin nabízející zásilkové doručování zaměřit, aby získali důvěru (nejen) britských zákazníků.

Zdroj

BRAZÍLIE

Martin Lošťák, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Brasília,

tel: +5 511 989 411 211

Dopady Trumpova návratu na brazilský agrobyznys

S vítězstvím Donalda Trumpa ve Spojených státech může brazilský agrobyznys čelit nové dynamice globálního obchodu. Trump, který má jako viceprezidenta JD Vance, ve své kandidatuře sliboval, že zavede politiku na snížení daní, kontrolu inflace, oživení průmyslu, zpřísnění obchodních vztahů s Čínou a bude řešit otázky imigrace. Tyto návrhy mají potenciál přímo ovlivnit mezinárodní obchod, zejména v odvětví zemědělství, a ovlivnit obchodní vztahy s Čínou.

Během svého prvního funkčního období v roce 2018 zahájil Trump obchodní válku s Čínou a uvalil cla na čínské produkty, jako je například elektronika Huawei. V odvetě Čína uvalila cla na americké zemědělské produkty, včetně sóji, kukuřice a pšenice. Tento scénář nakonec prospěl Brazílii, která se stala hlavním dodavatelem zemědělských produktů do Číny, s výrazným nárůstem vývozu sóji, kukuřice, kuřecího masa, celulózy, cukru a kávy. Mezi roky 2018 a 2019 přesáhly ztráty v exportu amerických zemědělských produktů do Číny 27 miliard dolarů, přičemž 95 % z této částky je způsobeno čínskými cly. Pokud Čína znovu uplatní cla na americké zemědělské produkty, ztráty by mohly být ještě vyšší a tato změna by přímo ovlivnila ceny sóji a kukuřice. Situace by také vytvořila tlak na navýšení brazilského vývozu, aby uspokojila čínskou poptávku.

Minulé pondělí analyzovala brazilská marketingová agentura TF Agroeconomic možné dopady Trumpova vítězství na ceny sóji. Její cena by se mohla změnit, pokud Trump znovu spustí obchodní válku. V této hypotéze by ceny na burze v Chicagu mohly klesnout, zatímco v Brazílii by reálné tržní ceny sóji mohly růst. Pokud se ale nenastaví nová cla, dojde k poklesu světových cen.

Případná masová deportace imigrantů v USA by navíc vytvořila nejistotu, zejména ve státech jako Kalifornie, které jsou v zemědělské výrobě závislé na zahraniční pracovní síle. Přestože je toto opatření složité a obtížně proveditelné rychle, mohlo by poškodit zemědělskou produkci ve Spojených státech a ovlivnit tak celý výrobní řetězec.

Zdroj: portaldoagronegocio.com.br