ČÍNA

Ondřej Plaček, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Pekingu,

Mob.: +86 138 1141 3641, mob.CZ: +420 702 176 276, e-mail: ondrej.placek@mzv.gov.cz

Růst čínské produkce lesních plodů

Dle zpravodajského webu China Daily a čínské Národní správy lesů a pastvin překonala čínská produkce lesních plodů objemem 200 milionů metrických tun. Mezi lesní plody se řadí například jedlé oleje, jujube, piniové oříšky, houby a ženšen. Zhruba 85 % z čínských okresů disponuje ekonomickými lesy, které každý rok vygenerují hodnotu přesahující 281 miliard dolarů. Lesní podrost nabízí značný prostor pro další ekonomické aktivity. Například pěstování hub ročně generuje dalších 140 miliard dolarů. Velmi dobré reputaci se těší ženšen z oblasti pohoří Changbai na severovýchodě Číny v provincii Jilin. Pěstuje se zde na ploše 77 tisíc hektarů s roční produkcí kolem 780 tun. Hodnota tamějšího ženšenového pěstitelského odvětví dosahuje téměř 1,4 miliardy dolarů. Sběr divoce rostoucího ženšenu v horách Changbai má odvěkou tradici a byl dokonce zapsán na seznam čínského národního nehmotného kulturního dědictví. Intenzivní rozšiřování pěstební plochy a používání hnojiv a pesticidů s velkým obsahem reziduí vedly v minulosti v oblasti k poklesu kvality ženšenu a také jeho ceny. Situace se však podstatně zlepšila se spuštěním revitalizačního projektu, který přispěl k šíření dobré pěstební praxe, standardizace a používání ekologičtějších hnojiv. Kvalita ženšenu a jeho cena se v důsledku implementace projektu prudce zvýšily.

SRBSKO

Vladimír Váňa, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě

Mob.: +381 63 388931, mob. CZ: +420 702 169 425, e-mail: vladimir.vana@mzv.gov.cz

Carrefour se chystá vstoupit na srbský trh

Srbský deník Politika v těchto dnech uvedl, že na srbský potravinářský trh se chystá vstoupit další velký mezinárodní řetězec. Jedná se o francouzskou společnost Carrefour, která dříve působila i v České republice. Aktuálně se tato společnost chystá prostřednictvím své řecké pobočky vstoupit na trh zemí západního Balkánu, mezi kterými je i Srbsko. Nástup na srbský trh by se mohl uskutečnit, dle deníku Politika, již v průběhu příštího kalendářního roku. Očekává se, že společnost Carrefour vstoupí na srbský trh akvizicí některého z domácích obchodních řetězců. Srbsko má několik národních obchodních řetězců, mezi větší se řadí Gomex, DIS, AMAN nebo Univerexport. Z mezinárodních řetězců v Srbsku působí například MAXI (Ahold Delhaize – v České republice vlastní prodejny Albert), LIDL, nebo Mercator/IDEA (patří chorvatské skupině Fortenova Group, která v Chorvatsku provozuje markety Konzum). V Srbsku se v poslední době objevilo také několik obchodů ruského řetězce MERO a jsou zde rovněž obchody AROMA patřící společnosti z Černé Hory a Super Vero patřící řecké skupině Veropoulos. Několik center zde má také skupina Metro, která je v České republice známá svými obchody Makro. V Srbsku probíhá tvrdý souboj o tržní podíl a aktuálně zde má nejsilnější pozici síť obchodů MAXI.

Zdroj: Politika

KANADA

Filip Lameš, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Ottawě,

Mob.: +1 343 998 1023, mob. CZ +420 602 371 010, e-mail: filip.lames@mzv.gov.cz

Výzva k zapojení do veřejné konzultace dohody CETA

Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Kanadou (CETA) vstoupila prozatímně v platnost dne 21. září 2017. Jejím cílem bylo odstranění, případně snížení obchodních překážek, cel a nákladů spojených s vývozem, zjednodušení celních postupů, nebo také poskytnutí většího přístupu na kanadský trh v některých odvětvích nebo ochrana zeměpisných označení pro evropské potraviny. Dohoda měla přispět k posílení konkurenceschopnosti českých a evropských firem a otevření dveří na perspektivní a vyspělý severoamerický trh.

Evropská komise po několika letech provádění této dohody připravila veřejnou konzultaci, do které se mohou zapojit občané, podniky nebo také nevládní organizace.

Hodnocení se zaměřuje na:

účinnost a účelnost dohody CETA při dosahování jejích politických cílů;
význam dohody CETA pro současné obchodní a hospodářské potřeby a výzvy, kterým EU a Kanada čelí;
hospodářské, sociální a environmentální (zejména klimatické) dopady dohody CETA, včetně jejích účinků na konkrétní oblasti/zainteresované strany:

Do veřejné konzultace se můžete zapojit i Vy a to na https://www.ceta-evaluation.eu v termínu do 30. listopadu 2024.

Na webu https://www.ceta-evaluation.eu se také můžete registrovat na online seminář, který se pro ČR uskuteční 27. listopadu 2024. Semináře jsou určeny pro všechny členské státy EU a jejich výstupy budou sloužit pro přípravu hodnotící zprávy Evropské komisi.

Zdroj: Evropská komise

SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY

Lukáš Zamrzla, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,

Mob.: +971 502 309 663, mob. CZ: +420 602 768 207, e-mail: lukas.zamrzla@mzv.gov.cz

Uplynul týden od ukončení incomingové mise a pozitivní zprávy se začínají šířit

Před několika dny proběhla incomingová mise do České republiky zaměřená na pivovarnictví, lihovary a chmel. K tomu samozřejmě také patří česká kuchyně a seznámení delegace s našim stolováním a kulturou, ke které kvalitní ležák zajisté patří. Incoming byl možný díky projektu na podporu ekonomické diplomacie ČR z rozpočtu Ministerstva zemědělství.

Delegaci tvořilo 13 osob napříč odvětvím. Například majitel několika pivovarů a lihovarů v USA, který zároveň založil první pivovar v Abú Dhabí, jeho dva hlavní sládci nebo dva majitelé distribucí alkoholu. Nechyběli ani influenceři. S těmi nám pomohla agentura Czech Tourism, díky jejíž spolupráci dostal incoming také sílu ve sdílení obsahu a šíření informací o celé cestě a projektu.

Výborná nálada, návštěva mnoha pivovarů a destilerií anebo prohlídka výroby českého chmele spojená s ochutnávkou českého jídla a kultury je nadchla. Pro 10 z celkového počtu 12 lidí šlo o první pobyt v České republice. Z mise byli tak nadšeni, že jsme se domluvili hned na několika obchodních případech. Mezi ty patří například dovezení 3 druhů piv z našich pivovarů a několika destilátů na místní trh, přímý odběr českého chmele do jejich pivovarů, společné vaření piva a výměna sládků, zavedení českého výčepního piva do místní restaurace, možnost dovážet vepřové produkty do jejich sítě uzenářství anebo dohoda o pořádání dní české kuchyně v místním pivovaru v následujících měsících.

A to není vše, na čem jsme se domluvili v příštím roce. Mohu tedy říci, že sektorově zaměřená incomingová mise může opravdu mít velmi pozitivní přínos pro český export a šíření dobrého jména České republiky. Více informací od samotných členů delegace můžete najít například zde: Craft a Tasting Class. Stejně si můžete prohlédnout videa na jejich Instagramových profilech. Další informace také na mém profilu LinkedIn.

UKRAJINA

Petr Sochor, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Kyjevě,

Mob.: +380 506 138 519, e-mail: petr.sochor@mzv.gov.cz

Ukrajina – první úroda bavlny sklizena

Na Ukrajině byla ukončena první sklizeň bavlny, která byla vysazena v jižní části Ukrajiny (okolí města Oděsa) na jaře letošního roku na osmi farmách a jednom výzkumném pracovišti Ukrajinského institutu pro odrůdové zkoušky rostlin, na ploše od 0,2 do 0,5 hektarů. Zemědělci pokusně vysázeli 110 kg bavlníkových semen. Celkem bylo na Ukrajinu přivezeno pět druhů bavlny: dva ze Spojených států, dva z Německa a jeden z Turecka. Ministerstvo agrární politiky Ukrajiny připravuje finanční programy pro zemědělce, kteří se zapojí do pěstování bavlny. Bavlna má zvláštní hodnotu v době války, protože tvoří hlavní složku pro výrobu nitrocelulózy, která se používá ve vojenském průmyslu, zejména k výrobě střelného prachu. Potřeba nitrocelulózy pro Ukrajinu se odhaduje na 10 tisíc tun, k tomu je nutné osít 30 tisíc hektarů. V době války je bavlna pro Ukrajinu nesmírně důležitá. V příštím roce se předpokládá výsev na ploše minimálně 30 tisíc hektarů.

Ukrajina – zemědělství se podílí 19 % na celkovém HDP

Zemědělský sektor zůstává nejsilnějším sektorem ukrajinské ekonomiky, která zaměstnává asi 17 % Ukrajinců, produkuje 19 % HDP a generuje více než 70 % devizových příjmů. Tyto hodnoty neznamenají stabilitu a růst sektoru zemědělství, ale do určité míry vysvětlují poklesy v jiných odvětvích ekonomiky v důsledku totální války rozpoutané Ruskou federací. Mnoho ukrajinských farmářů se obává, že za stávající situace mohou hospodařit se ztrátou maximálně další tři roky, poté zkrachují. Ukrajinský agrobyznys prokázal schopnost přizpůsobit se nejen válce, ale také rychle změnit způsob vývozu obilí z moře na železniční a silniční dopravu, která ovšem snižuje ziskovost rostlinné výroby. Přímé ztráty ukrajinského zemědělského sektoru během války se odhadují na hodnotu 83,1 miliardy USD. Je to méně než v maloobchodě a ve stavebnictví. Největší škody utrpěla přístavní infrastruktura, skladovací prostory, chovy hospodářských zvířat a zpracovatelské zemědělské podniky.

Navzdory ztrátám zůstává zemědělsko-potravinářský komplex klíčovým průmyslovým odvětvím pro tvorbu HDP, zajišťuje devizové příjmy z vývozu a plní státní rozpočet Ukrajiny.

Zdroj: Ministerstvo agrární politiky a potravin Ukrajiny

VELKÁ BRITÁNIE

Paul Wilkins, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Londýně,

tel.: +44 749 533 9811, e-mail: uktrade@mze.gov.cz

Výzva k povinné regulaci potravinářského průmyslu v zájmu řešení obezity v Británii

Výbor Sněmovny lordů (horní komory parlamentu Spojeného království) pro potraviny, výživu a obezitu zveřejnil 24. října zprávu, ve které uvádí, že Velká Británie potřebuje radikálně nový přístup k potravinářskému průmyslu, aby došlo k nápravě nefunkčního potravinového systému. Zpráva konstatuje, že při snaze bojovat s obezitou selhaly dobrovolné snahy o propagaci zdravějších potravin, a že je proto nutná povinná regulace potravinářského a nápojového průmyslu.

Zpráva konstatuje, že Velká Británie má jednu z nejvyšších měr obezity mezi vyspělými zeměmi a dvě třetiny dospělých zde trpí nadváhou nebo obezitou. Výbor Sněmovny lordů ve zprávě vyzývá britskou vládu k zavedení podobných opatření, jako byl například poplatek na slazené nealkoholické nápoje, který během posledních čtyř let vedl ke snížení obsahu cukru v těchto nápojích o více než jednu třetinu.

Mezi možná nová opatření zpráva zařadila např. povinná hlášení výrobců potravin a nápojů o procentuálním podílu prodeje nezdravých potravin, povinné označování takových výrobků na přední straně balení, zavedení daní vytvářejících tlak na produkci nezdravých produktů a úplný zákaz reklamy na výrobky s vysokým obsahem tuku, soli a cukru včetně zákazu reklamy na potravinářské producenty, kteří nebudou prodávat povinný minimální podíl „zdravých“ výrobků. Navíc by takoví producenti měli být zcela vyloučeni z jakýchkoli diskusí o tvorbě politiky v o oblasti potravin, stravování a prevence obezity.

Zpráva Sněmovny lordů navazuje na nařízení, která parlament zavedl v posledních letech a která se týkala boje s potravinami s vysokým obsahem tuku, včetně zákazu vysílání reklam na takovéto potraviny v televizi před 21. hodinou.

Zdroj

BRAZÍLIE

Martin Lošťák, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Brasília,

tel: +5 511 989 411 211

Brazilská vláda využívá BRICS k usnadnění vývozu zemědělských produktů do Ruska

Odstraňování byrokracie exportu byla jedním z hlavních rozhovorů v rámci setkání zástupců zemědělského sektoru BRICS pořádaného v ruské Kazani.

Během summitu BRICS pokročila brazilská vláda v diskusích o snížení byrokracie při vývozu svých zemědělských produktů do Ruska. Dle plánu by měly brazilské produkty potřebovat pouze elektronickou certifikaci, což usnadní vstup produktů z Brazílie do Ruska. „Chceme, aby všechny produkty, které již jsou nebo budou vyváženy do Ruska, nepotřebovaly papírové dokumenty. To je velmi důležité, protože to generuje náklady, trvá to čas a někdy se kontejner zastaví a čeká na povolení,“ řekl během summitu ředitel obchodu a mezinárodních vztahů z brazilského ministerstva zemědělství Luis Rua. Program byl projednán na bilaterální schůzce s ministryní zemědělství Ruska Oksanou Lut ve čtvrtek 24 října. Podle Rua se očekává, že k tomuto snížení byrokracie dojde co nejdříve.

Přestože Brazílie již není od roku 2017 hlavním dodavatelem masa do Ruska, stále je jedním z hlavních obchodních partnerů pro zemědělské produkty, jako je sója, kakao a maso. Rua také uvedl, že existují vyhlídky na rozšíření obchodních možností, které jsou „stále velmi koncentrované“ pouze u několika produktů.

Rua zastupoval ministerstvo zemědělství na 16. summitu BRICS, který se konal v Kazani. Akci předsedalo Rusko a sešli se na ní lídři ze zemí jako Čína, Indie, Egypt, Írán, Spojené arabské emiráty, Etiopie a Jižní Afrika. Pokud jde o zemědělskou agendu, Luis Rua zhodnotil brazilskou účast jako „velmi pozitivní“ a pokročilou v důležitých diskusích, jako je použití alternativních měn v obchodu, potravinové a klimatické bezpečnosti.

Posilování role BRICS ve světovém obchodě je důležitou agendou současné brazilské vlády, která „hraje na všechny strany“ a snaží se vytvářet protipól Transatlantické alianci USA – EU. BRICS tento týden také schválilo přístup nových členů v roli pozorovatelů a aliance tak nabývá na významu.

Zdroj: cnnbrasil.com.br

MEXIKO

Paul Richard, místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Mexico City,

tel: + +52 55 8723 8188, e-mail: paulrichardconsulting@gmail.com

Mexické označení „Sellos“ formuje zdravější přístup ke stravování

V roce 2020 zavedlo Mexiko systém Sellos neboli „varovné etikety“ na obalech zpracovaných potravin a nápojů, čímž stanovilo nový standard v oblasti zdravotně orientovaného značení. Systém prosazuje mexické ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Federálním úřadem pro ochranu spotřebitele (PROFECO) a Federální komisí pro ochranu před hygienickými riziky (COFEPRIS). Vyžaduje varovné symboly na potravinách s vysokým obsahem přidaných cukrů, nasycených tuků, sodíku nebo kalorií, které upozorňují spotřebitele na složky spojené se zvýšenými zdravotními riziky, jako je obezita, cukrovka a kardiovaskulární onemocnění.

Sellos jsou černé osmiúhelníkové etikety, které varují před nadměrným množstvím určitých složek a jsou viditelné přímo na přední straně obalu. Pokud například výrobek překračuje povolený limit přidaných cukrů, musí být označen nápisem „Vysoký obsah cukru“. Podobně další ikony varují před vysokým obsahem sodíku, nasycených tuků nebo kalorií. Označení se rozšiřuje i na varování u výrobků s umělými sladidly nebo kofeinem, což spotřebitelům pomáhá rychle odhadnout potenciální dopad na výživu.

Nejvyšší soud (SCJN) nedávno potvrdil platnost nařízení poté, co několik velkých společností podalo právní námitky. Žalobci tvrdili, že označení porušuje jejich obchodní práva. SCJN však ve svém rozhodnutí z roku 2024 zdůraznil prioritu veřejného zdraví a uvedl, že právo na transparentní informace založené na zdraví je nadřazeno ziskovým motivům společností. Toto rozhodnutí potvrzuje systém Sellos jako právně spolehlivý nástroj ochrany zdraví, což oslavují obhájci zdravého životního stylu, kteří jej považují za precedens pro další země, které se potýkají s podobnými problémy v oblasti veřejného zdraví.

Od svého zavedení je systém Sellos spojen s větší informovaností a do jisté míry i se změnou spotřebitelských návyků směrem ke zdravějším potravinám. Nedávné údaje také naznačují, že výrobci potravin mění složení výrobků tak, aby snížili obsah cukru, soli a tuku, a vyhnuli se tak těmto označením. Mexické ministerstvo zdravotnictví zaznamenalo pokles nákupu sladkých nápojů a zpracovaných pochutin s varovnými etiketami, což podtrhuje úlohu systému při podpoře lepšího výběru stravy.

Vzhledem k tomu, že Mexiko patří mezi země s nejvyšším počtem onemocnění souvisejících se stravou, je systém Sellos významným krokem v podpoře zdravějších vzorců spotřeby. Jeho úspěch posílený rozhodnutím SCJN jej staví do pozice vlivného modelu v celosvětové zdravotní politice označování potravin, zejména v zemích, kde přetrvává vysoká míra onemocnění souvisejících s výživou.

Zdroj: industriaalimentaria.org

FAO bude spolurealizovat 21 nových projektů v hodnotě 109 miliony dolarů ve druhém
kole financování pandemického fondu

Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) bude spolupředsedat realizaci 21 nových projektů v rámci druhého kola financování z pandemického fondu. Cílem iniciativy je zlepšit prevenci, připravenost a reakci na pandemie ve 32 vybraných zemích a podpořit globální zdravotní bezpečnost prostřednictvím přístupu One Health. Tento přístup uznává vzájemnou závislost zdraví lidí, zvířat a životního prostředí.
Více než 50 % prostředků přidělených v tomto druhém kole financování pandemického fondu je určeno pro země v subsaharské Africe, což je region s nejvyšší poptávkou po grantech z tohoto fondu. Dále budou realizovány projekty ve východním Karibiku a v regionu jihovýchodní Asie.
Projekty posilují klíčové technické oblasti, jako dohled, laboratorní kapacity a rozvoj
pracovních sil. Investice také usilují o posílení mezisektorové spolupráce, využití udržitelného financování a zlepšení efektivity v prevenci, připravenosti a reakcích na pandemie.
FAO spolupracuje s národními vládami, regionálními institucemi a dalšími implementačními subjekty, včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), Dětského fondu OSN (UNICEF), Světové banky (WB) a Asijské rozvojové banky (ADB). Mezi klíčové partnery na místě budou také vládní agentury a komunitní organizace.
Pandemický fond byl spuštěn v listopadu 2022 během schůzky G20 a je prvním
mezinárodním mechanismem financování, který se zaměřuje na pomoc zemím s nízkým a středním příjmem lépe se připravit na budoucí pandemie. Země podávají žádosti, které podporují akreditované implementační subjekty jako FAO, správní rada fondu schvaluje rozdělení financí.
Odbornost FAO spočívá v posilování technických kapacit veterinárních služeb, včetně
sledování nemocí a laboratorní diagnostiky. Digitální nástroje FAO, jako jsou EMA-i,
inFARM, EMPRES-i a upozornění prostřednictvím SMS, umožňují rychlé hlášení a
podporují zajištění kvality a biologickou bezpečnost pro laboratoře v oblasti zdraví zvířat.
FAO má také významné zkušenosti podpory veterinárních laboratoří a rozvoje pracovních sil, Včetně školení v oblasti terénní veterinární epidemiologie FAO, které vybavuje veterinární profesionály k včasnému rozpoznání a reakci na vznikající zdravotní hrozby.
Přímá finanční podpora z pandemického fondu katalyzuje další investice od národních vlád, rozvojových bank a mezinárodních partnerů. FAO a její partneři nyní vstupují do konečné fáze schvalování úspěšných návrhů, přičemž plná realizace se očekává na začátku roku 2025.
Více informací je k dispozici zde: FAO to co-implement 21 new projects with $109 million in second round of Pandemic Fund financing

Mgr. Kateřina Hradilová, Ph.D.
Oddělení zahraničně obchodní spolupráce
Ministerstvo zemědělství