Tisková zpráva — Nejvýznamnější a nejrozsáhlejší novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, díky které se výrazně sníží úbytek nejkvalitnější zemědělské půdy, včera schválil Senát. Horní komora parlamentu schválila také důležitou havarijní novelu vodního zákona. Ta má v praxi posloužit k ještě vyšší kvalitě našich vod.
„Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu upravuje jeho definici, jsou v ní zahrnuty také krajinné prvky. Například remízky, skupiny dřevin, stromořadí nebo mokřady se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy. Nebude tak nutné měnit druh pozemku ve smyslu stavebního zákona, ani odnímat plochu z fondu zemědělské půdy. Krajinné prvky jsou důležité, protože zadržují vodu a pomáhají při suchu i při povodních. Navíc nabízejí útočiště zvířatům a různým rostlinným druhům,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu pomůže zachovat nejcennější zemědělskou půdu před plošnými zábory pro obchod a skladování. Zavádí zákaz využít zemědělskou půdu této kvality pro záměry obchodu nebo skladování o rozsahu větším než jeden hektar a dále zákaz využít tyto půdy pro běžné fotovoltaické elektrárny. Díky legislativní úpravě dojde k výraznému snížení úbytku nejkvalitnější zemědělské půdy. Zavádí také zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí.
Cílem novely vodního zákona je jednoznačně nastavit kompetence při zneškodňování a následném vyšetření příčin havárií. To povede k jejich mnohem efektivnějšímu zvládání.
„Novela, na které spolupracovalo naše ministerstvo s kolegy z Ministerstva životního prostředí, v praxi poslouží k ještě vyšší kvalitě českých a moravských vod. Zavádí pro rizikové znečišťovatele povinný kontinuální monitoring vypouštěných vod. Dokážeme tak identifikovat vznik havárie rychle, ideálně ještě před tím, než se odpadní vody s nebezpečnými látkami dostanou do toku,“ uvedl ministr Výborný.
Kdo zjistí nebo způsobí havárii na vodních tocích, bude ji muset podle novely ohlásit Hasičskému záchrannému sboru ČR. Ten uvědomí vodoprávní úřad příslušný podle místa havárie, Českou inspekci životního prostředí, správce povodí a zástupce samosprávy obce. Hasiči na místě havárie zahájí záchranné a likvidační práce. Po příjezdu zástupce vodoprávního úřadu úředník převezme řízení prací při likvidaci havárie a vyšetřování příčin.
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
Nový právní předpis účinný od 1. července 2024
Novela vyhlášky č. 365/2020 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor
Ve Sbírce zákonů byla publikována vyhláška č. 136/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 365/2020 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor.
Vyhláška provádí § 7 odst. 6 písm. v) zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin. Podle tohoto ustanovení se vyhláškou stanoví seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor.
Přijaté změny se týkají připojení dalších katastrálních území, k již existujícím uzavřeným pěstebním oblastem pro výrobu sadby brambor.
Pro výrobu sadby brambor ve dvou nejvyšších kategoriích, tedy sadba předstupňů a základní sadba brambor, je nutné, aby se porost pro výrobu takové sadby brambor nacházel na území uzavřených pěstebních oblastí, o kterých je známo, že se v nich nevyskytují žádné pro sadbu brambor nebezpečné karanténní škodlivé organismy. Z porostů ležících mimo tato území není možné sadbu brambor předstupňů a základní sadbu brambor úředně certifikovat, a tedy následně uvádět do oběhu.
Připojení dalších katastrálních území, k již existujícím uzavřeným pěstebním oblastem pro výrobu sadby brambor požadují sami pěstitelé sadby brambor, kteří mají zájem v těchto dalších katastrálních územích začít s pěstováním sadby brambor dvou nejvyšších kategorií. Nově zařazená katastrální území navazují na pozemky, které už do uzavřené pěstební oblasti spadají. Všechna nově zařazená katastrální území jsou prostá karanténních škodlivých organismů, tudíž je možné prohlásit je za uzavřené pěstební oblasti pro sadbu brambor.