Realizace vodohospodářských politik – nová publikace OECD věnující se realizaci správných postupů ve vodohospodářství.
Toolkit for Water Policies and Governance
Voda se stává nejen pro zemědělství stále významnějším faktorem a roste potřeba mezioborové i mezinárodní spolupráce. Sucho ve středoevropském prostoru v posledních pěti letech nemá v dlouhodobém horizontu srovnání. Na boj se suchem v ČR bylo směřováno v resortu zemědělství jen v loňském roce cca 15 mld. Kč a dosavadní cca 10% meziroční růst těchto výdajů zaměřených na zmírňování negativních dopadů sucha a nedostatku vody se má dále zvyšovat. Plánované projekty obnovy a zabezpečení českých vodárenských soustav mají zajistit napojení cca 1,5 mil. lidí na lepší a bezpečnější zdroj pitné vody. Situace v oblasti vodního hospodářství v ČR není v globálním kontextu výjimkou. Státy formulují společné závazky pro zajištění dostupné vody v dostatečném množství a kvalitě (včetně regulatorních a finančních rámců). Pro snazší plnění těchto závazků zveřejnila OECD přehled nástrojů, jak při jejich realizaci uspět. Tato publikace cílí nejen na členské státy OECD, ale též na členy G20 a všechny ostatní státy a subjekty, které se zabývají problematikou vodohospodářství a které hledají nejefektivnější způsoby realizace, financování a regulace konkrétních projektů. Pozornosti exportérů vodohospodářských investičních celků lze tento výstup OECD jistě doporučit.
USA – Rekordní export českých potravin do USA v roce 2020.
Českým zemědělským a potravinářským firmám se v USA vloni dařilo.
Pozitivní zprávou za minulý rok je pokračování nárůstu vývozu zemědělských
a potravinářských výrobků z ČR přes Atlantický oceán. Nedávno zveřejněná data Českého statistického úřadu hovoří o vývozu do USA v celkové hodnotě 937 mil. Kč za rok 2020, což činí nárůst o 108 mil. Kč proti vývozu v roce 2019 (828 mil. Kč), tedy o 11,5 %. Jedná se tak o historicky nejvyšší hodnotu českého agrárního vývozu do této destinace.
Nicméně v mezinárodním obchodu je lepší sledovat zejména dlouhodobé trendy.
Agrární zahraniční vývoz z ČR do USA
Nejvyšší meziroční nárůst byl nyní zaznamenán u položky peří k vycpávání (přes 90 mil. Kč), následují přípravky používané k výživě zvířat s meziročním nárůstem o téměř 40 mil. Kč. Dalšími rostoucími položkami jsou tradiční pivo (meziroční nárůst o 20 mil. Kč), chmel (o 6 mil. Kč) a víno (o 5 mil. Kč), na které se mimo dalších oborů zaměřovaly nedávné aktivity zemědělského diplomata Petra Ježka působícího na českém velvyslanectví ve Washingtonu. Marketingové projekty zaměřené na americké konzumenty jsou zaměřeny zejména na šíření povědomí o kvalitě piva českého typu. Na majitele a sládky amerických minipivovarů (tzv. craft breweries) míří akce přizpůsobené pro nabídku surovin (chmel a slad), technologií a know-how. Díky tomu roste počet pivovarů v USA i Kanadě, které vaří piva inspirovaná českou tradicí. Tento zájem má jednak velmi pozitivní dopad na vývoz českých surovin, ale i českých výrobních technologií
Dlouholetá usilovná práce místních distributorů podpořená propagačními aktivitami
zemědělského diplomata přispívá k postupnému navyšování vývozu vysoce kvalitních vín z ČR, který v loňském roce dosáhl hodnoty přes 11 mil. Kč a objemu 400 hl. První oficiální účast ČR na veletrhu Vinexpo NY v březnu 2020, kterou české velvyslanectví organizovalo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, pomohla zástupcům 9 moravských vinařství rozšířit stávající nebo navázat nové obchodní vazby. Na tuto akci, která měla potenciál přinést ještě vyšší vývozy vín nebýt nastupující pandemie koronaviru, navázala tento týden propagační akce ve formě webináře pro potenciální partnery vinařství z ČR a v příštím roce bude pokračovat společným stánkem opět na veletrhu v New Yorku.
Na druhou stranu je třeba dodat, že u některých položek agrárního vývozu došlo i k poklesu. Nejvyšší zaznamenaný propad ve vývozech mezi roky 2019 a 2020 byl zaznamenán u oplatek a sušenek (o 30 mil. Kč), kávy (o 19 mil. Kč) a gumovitých cukrovinek (o 18 mil. Kč).
Blockchainova technologie přichází do emirátských supermarketů
největší obchodní řetězec v Emirátech, Carrefour, který chce díky spojení s firmou IBM a blockchainové technologii jít naproti zájmu spotřebitelů v jejich hledání původu potravin. Základem tohoto projektu není jen využití současného trendu vyhledávání zdravějších potravin, ale především vytvoření důvěry k lokálním potravinám.
Během několika měsíců by se v regálech a lednicích supermarketů Carrefour měla objevit zelenina, ovoce nebo maso, které bude mít na svém obalu QR kód. Ten bude prezentovat takzvaná data „Farm to store shelf“, tedy veškerá data o produktu, jako je proces výroby, místo, certifikace, nutriční hodnoty, hygienické standardy, teplotní data během přepravy a další. Vše bude během dopravy a po doručení do obchodních řetězců automaticky uloženo pomocí blockchanové technologie na stránky, kam odkáže načtení kódu.
Hani Weis, ředitel skupiny Majid Al Futtaim Retail provozující Carrefour v Emirátech,
prohlásil, že důvěra a více informací k produktům jsou pro zákazníky díky pandemii na
vzestupu, proto se rozhodli investovat nemalé peníze do technologie, která bude důvěru zákazníků prohlubovat, a tím si i získávat větší loajalitu při narůstající konkurenci.
I když jde především o zajímavost, dá se v ní číst směřování myšlení místních spotřebitelů. Pro exportéra to znamená, že nejenom sami lidé se snaží získávat o potravinách více informací, ale že i místní firmy jim jdou naproti. To může být zajímavá příležitost pro firmy, u kterých je právě výroba, pozadí nebo příběh to hlavní, co produkt vytváří. Pokud se k tomu přidá ještě trend organických, bio, fair trade, hand made a dalších produktů, otevírá to příležitosti i pro menší, kvalitní firmy.
Rusko plánuje kompenzovat ztráty výrobcům slunečnicového oleje a cukru
V prosinci loňského roku ruská vláda po dohodě s výrobci a obchodníky „zastropovala“ ceny slunečnicového oleje a cukru, jelikož chtěla chránit spotřebitele před jejich dalším zdražením. Olej v loňském roce podražil o 26,29 % a cukr o 63,97 %. Jejich maximální cena byla na tři měsíce stanovena ve výši 95 rublů/litr a 36 rublů/litr. Tyto limity byly následně od 1. dubna prodlouženy na několik dalších měsíců, v případě cukru do 1. června, u oleje do 1. října. Pro ruské výrobce je ale taková situace dlouhodobě neudržitelná a nevýhodná. Ruská vláda tak v rozpočtu plánuje vydělit 9 miliard rublů, které by měly sloužit jako částečná kompenzace ztrát pro výrobce slunečnicového oleje a cukru.
Výrobci oleje by měli dostat kompenzace asi 10 rublů na litr, v případě cukru by to mělo být asi 5 rublů na kilogram, za každé zboží, které dodají do obchodů se „zastropovanou“ cenou. Výrobci tento krok vítají, nicméně již dopředu upozorňují, že 9 miliard rozhodně nepokryje všechny jejich ztráty. Očekávají, že v avizovaném období regulací by měli dodat do obchodů asi 800 tis. tun cukru, zatímco kompenzace pokryjí pouze 600 tis. tun. V případě oleje je situace obdobná.
Zdražování cen potravin je posledních několik měsíců v Rusku velmi diskutované téma. V případě zdražování cukru se jedná o důsledek toho, že v roce 2019 se zvýšily osevní plochy cukrové řepy a obor byl ze strany státu podporován. To přineslo nadúrodu cukrové řepy a nadbytek cukru, který zapříčinil pád cen na polovinu. V roce 2020 tak zemědělci snížili osevní plochy a úroda byla celkově nižší, což naopak vedlo k tomu, že produkce řepy a cukru poklesla, a to zákonitě vyvolalo nedostatek a růst cen. V letošním roce se plánuje zvýšení osevních ploch o 10-15 % na 1,06 mil. ha, což by mělo přinést úrodu řepy ve výši 40 mil. tun a následnou výrobu 6 mil. tun cukru. To by mělo uspokojit spotřebu v Rusku, a zároveň zajistit zásoby na další období. Ministerstvo zemědělství RF tak vyvrací fámy o tom, že v zemi bude v létě cukru nedostatek a ceny ještě více porostou.
Zvyšování cen oleje souvisí s neúrodou slunečnice v roce 2020 způsobené suchem a také zvýšenou poptávkou po oleji na světových trzích. Zároveň jsou obviňovány ruské obchodnířetězce, že jejich marže ke zvyšování cen tohoto základního produktu výrazně přispívá. Vysoké ceny oleje však nepřináší problém jen koncovým zákazníkům, ale i zpracovatelům, pro které v rámci B2B nejsou ceny „zastropovány“. Je tak otázkou času, kdy se zdražování oleje a cukru projeví i v dalších návazných oborech jako je např. pekařský a cukrářský průmysl, výroba majonéz, omáček a dalších potravin.
Pilsner Urquell v plechovkách je konečně v prodeji v Japonsku
Japonský Asahi Group Holdings převzal Plzeňský Prazdroj na konci března 2017. Asahi už dříve uvedlo, že plzeňské pivo považuje za velmi silnou prémiovou značku. Každý, kdo v Japonsku pije pivo, zná značku Pilsner Urquell. Cílem holdingu bylo nenavyšovat objemy dodávek do země vycházejícího slunce, ale soustředit se v Asii na ostatní trhy v regionu, především pak v Jižní Koreji, Číně a dalších.
Po roce od převzetí Prazdroje byl zahájen prodej plzeňského piva v Japonsku. Japonci
pečlivě vybírali provozovny, které by mohly sudový Pilsner Urquell prodávat, a orientovali se vždy na dražší restaurace.
Kromě toho, je možné koupit plzeňské pivo v lahvích v několika supermarketech, převážně těch zaměřených na zahraniční zboží. Novým trendem je však rostoucí poptávka po pivech v plechovkách.
České pivo si při tom stále drží svůj prémiový status. Cena, za kterou se prodává čepovaný plzeňský ležák, je v Tokiu téměř dvakrát vyšší (cca 240 Kč), než kolik stojí nejoblíbenější japonské pivo Asahi Super Dry (cca 130 Kč). Plzeň v plechovce o objemu 0,33 je nyní v prodeji např. v kiosku na nádraží za cca 60 Kč, což je asi o 30 % víc, než cena japonských piv.
Zdroj: MZe