Omezení dovozu drůbežích produktů z ČR do Kazachstánu
Výbor pro veterinární kontrolu a dozor Ministerstva zemědělství Republiky Kazachstán zakázal dovoz násadových vajec a živé drůbeže z Jihočeského kraje (z ČR) kvůli zjištěnému viru ptačí chřipky.
Čína chce snížit obsah kukuřice a sójových bobů v krmivech
Potřeba krmiv v Číně rostla s tím, jak se země zotavovala z vlny afrického moru prasat, který ji zasáhl v roce 2018. Dovozy kukuřice a sójových bobů byly v roce 2020 rekordní. Čína v uplynulém roce dovezla více než 11 milionů tun kukuřice, což představuje více než dvojnásobné množství oproti roku předchozímu. Dovozy sójových bobů překonaly v roce 2020 hranici 100 milionů tun. Čína považuje vysokou míru závislosti na dovozech za riziko pro zajištění vlastní obilné a potravinové stability. Z toho důvodu vypracovala pracovní plán, který si klade za cíl snížit u krmiv obsah kukuřice a sójových bobů a částečně je nahradit pšenicí, rýží, brambory či jinými olejnatými semeny.
Srbská autonomní oblast Vojvodina cíleně investuje do systémů snižujících škody, které způsobují klimatické změny
Systémy budou plně automatické. První radar s odpalovacím raketovým systémem bude uveden do provozu v průběhu letošního roku v lokalitě Fruška gora a zbývající dva systémy budou spuštěny během následujícího roku na severu a východě země. Ve výsledku tak bude pokryta celá oblast Vojvodiny. Autonomní vláda Vojvodiny si od tohoto systému slibuje snížení škod na zemědělských plodinách způsobených krupobitím až o 90 %. V srpnu tohoto roku by také měla být v obci Jabuka u města Pančevo uvedena do provozu další čerpací stanice, která by měla zajistit zavlažování na dalších 2 500 ha půdy. Hodnota této investice je 650 000 EUR. Celkem autonomní oblast Vojvodina plánuje investovat do zavlažovacích systémů 60 mil. EUR, to má zajistit zavlažování na 70 000 ha půdy. Část prostředků jde z rozpočtu autonomní vlády, zbytek se financuje z úvěru Fondu Abú Dhabí. V první fázi bylo realizováno 11 projektů a připravují se projekty v dalších 10 lokalitách. Tady by mohla být příležitost i pro zapojení českých firem dodávajících jednotlivé technologie potřebné pro zavlažování.
Kartelové dohody producentů vepřového masa v USA
Společnost Sysco (přední americký distributor potravin s ročním obratem přes 55 mld. USD) před několika dny obvinila přední producenty vepřového masa se sídlem v USA z kartelové dohody a zažalovala je u federálního soudu v Houstonu.
Mezi obviněnými jsou společnosti Tyson, JBS, Hormel a dceřiné společnosti Clemens Family, Seaboard a Smithfield Foods. Souhrnná produkce těchto firem překračuje 80 % celkové výroby v USA.
Sysco tvrdí, že společnosti sdílely citlivé informace o produkci, cenách, objemech nabídky a poptávky prostřednictvím společnosti Agri Stats s cílem společně uměle navyšovat cenu. Dle žaloby lze tyto praktiky dohledat zpětně až do roku 2009 a distributoři tak roky platí více, než by byla obvyklá tržní cena.
Nejedná se o první obvinění z kartelového chování producentů zemědělských surovin. Již v loňském roce v případu hromadné žaloby distributorů a zástupců maloobchodu společnost JBS prohrála soudní spor v Minnesotě a podle dostupných informací je výsledkem sporu dohoda o vyrovnání ve výši téměř 25 mil. USD. V loňském roce byl šéf společnosti Bumble Bee dokonce odsouzen k odnětí svobody na 3 roky a zaplacení pokuty v případě cenového kartelu u konzervovaného tuňáka.
V nedávném období se americká federální ministerstva zemědělství a spravedlnosti rovněž pustila do vyšetřování chování producentů a zpracovatelů nejen vepřového, ale i hovězího a drůbežího masa a vajec. Trh s masem v USA je charakteristický silnou koncentrací a je ovládán několika velkými hráči. Taková koncentrace má nesporně své klady, ale i zápory. Kromě výše popsaného se během pandemie covid-19 ukázala taková koncentrace jako problematická, protože ve zpracovatelských závodech došlo k masivnímu rozšíření infekcí. Řadu týdnů pak byl systém dodávek masa v USA paralyzován a v některých státech zely prodejní pulty prázdnotou.
Revitalizace US pohostinství – příležitost pro navýšení českých exportů piva
Schválený téměř 2biliónový (USD) záchranný balíček pro americkou ekonomiku, který prezident Biden oznámil po svém zvolení a následně protlačil Kongresem, obsahuje i cílenou pomoc pro sektor pohostinství, který byl pandemií covid-19 a uzavírkami a plošnými opatřeními výrazně zasažen.
Tzv. Restaurant Revitalization Fund disponuje rozpočtem téměř 29 mld. USD a bude administrován národní agenturou Small Business Administration. Z celkového rozpočtu je 5 mld. USD určeno specificky pro malé a střední podniky. Dotace pokrývají širokou škálu potřeb majitelů a budou tak moci být využity na pokrytí nákladů na platy zaměstnanců, nájmů, úroků z hypoték, drobné stavební úpravy a úpravy venkovních prostor pro obsluhu, ochranné, čistící a dezinfekční prostředky, nákup obvyklé výše zásob atp. Maximální výše dotace na jednu provozovnu je 5 mil. USD (na jednu společnost s více provozovnami10 mil. Kč) a využít ji lze zpětně na náklady od 15. února 2020 a v letošním roce až do 31. prosince.
Zástupci pohostinského sektoru tento balíček vítají, neboť pomůže ulevit tomuto silně zasaženému sektoru. Podle dostupných informací téměř 20 % restaurací a podniků kvůli covid-19 ukončilo svůj byznys.
Pro české exportéry, především piva, je to dobrá zpráva. V loňském roce byl sice zaznamenán meziroční nárůst vývozu piva, šlo ale především o pivo lahvové. Vývoz sudového piva vloni v podstatě ustal a již dovezené sudy musely být vzhledem ke lhůtě spotřeby vráceny nebo zlikvidovány.
V SAE nastala nutnost změnit strategii exportu z retailu na e-commerce
Pro nás zákazníky to není nic nového. Přestup z klasického nakupování v obchodech na občasné online objednávky až po čisté nakupování online byl především v Praze pozvolný.
Určitě je pravdou, že online prodeje u nás doma ještě musí kus cesty ujít. Podobným případem byly i státy GCC, které ještě před pár lety spíše testovaly možnosti online rozvozů potravin. Pandemie ale vše neuvěřitelně zrychlila a na trhu Spojených arabských emirátů vzniklo početné zastoupení online supermarketů.
Emiráty jsou známé tím, že ačkoliv je 80 % potravin dovážených, nabídka je opravdu pestrá a silně konkurenční. Dostat se tedy nejen do retailu, ale především se dobře zalistovat a umístit na dobrém místě je v dnešní době opravdu náročné jak na produkt, tak na propagační sílu firmy nebo distributora. To samé začíná být cítit také v online prostředí.
V začátcích e-commerce bylo samozřejmě v Emirátech mnohem jednodušší se dostat na online portály i s novou značkou a zaujmout zajímavou pozici. Se současným růstem nejen nabídkou těchto obchodů, ale také silnou vzrůstající konkurencí, začíná být boj i o spolupráci s online prodejci. S tímto nárůstem stoupá i cena za online propagaci každého produktu. Podle Sandeep Ganediwalla, regionálního manažera konzultační firmy RedSeer, investují FMCG firmy při spolupráci s online prodejci až 30 % prodejní ceny do marketingových aktivit. Je to především tím, že takové marketingové investice mají mnohem lepší návratnost než ty klasické mimo internetový obchod.
Dle dat stejné konzultační firmy dosahují velcí retailoví hráči ve Spojených arabských emirátech 10-15 % obratu z online objednávek. To bylo před rokem 2020 nepředstavitelné. Z online prostředí se tedy stává nové bojiště pro potravinářské firmy. Stejný způsob, jakým bojují o prostor a umístění v kamenných supermarketech, pomalu vzniká i v prostředí e-commerce. Jak bylo ale zmíněno výše, návratnost investic do správného online kanálu má díky přesnějšímu zacílení lepší návratnost a do budoucna určitě i vyšší potenciál.
Pokud se tedy v dnešní době firma snaží rozšířit na nové území, analýza online prostředí může být ta správná cesta. Například v Emirátech je několik online obchodů, které si zároveň samy produkty importují a obcházejí tím potřebu místního distributora. Takovéto firmy ještě pořád spíše projeví zájem o zajímavý a kvalitní produkt než klasický obchodní řetězec.
V případě zájmu o další informace, neváhejte kontaktovat přímo zemědělského diplomata v Abú Dhabí, na e-mailu: lukas_zamrzla@mzv.cz.
Zvyšování cen oleje zdražuje mj. výrobu majonézy v Rusku
Zvyšování cen potravin v Rusku je v posledních měsících velkým tématem. Mezi potraviny, které podražily nejvíce, patří např. slunečnicový olej.
Zvyšování cen oleje souvisí s neúrodou slunečnice v roce 2020 způsobené suchem a zvýšenou poptávkou po oleji na světových trzích. Tento problém začíná vyvolávat řetězovou reakci a dopadá mj. na výrobce majonéz a omáček, jelikož olej tvoří 70 % nákladů při výrobě majonézy.
Slunečnicový olej v meziročním srovnání ledna 2020 a ledna 2021 podražil o 26,59 %. Již v prosinci loňského roku byla na základě Ministerstva ekonomického rozvoje Ruska, Ministerstva zemědělství Ruska a největších obchodních řetězců stanovena maximální cena oleje na 95 rublů/litr (ve velkoobchodě) a 110 rublů/litr (v maloobchodě). Tyto ceny však mohly být zastropovány pouze na tři měsíce, čili do 1. dubna 2021 a netýkají se segmentu B2B. Situace tak v praxi přinesla zlevnění oleje pro koncového zákazníka, výrobci se však snaží dohnat ztráty jinde a zvyšují ceny pro své odběratele ze zpracovatelského průmyslu. V rovině B2B během posledních několika týdnů vyrostla cena oleje ze 110 na 130-135 rublů/kilogram. Zpracovatelský průmysl zatím vyčkává a snaží se nezdražovat své výrobky pro koncové zákazníky. Obávají se, že by se při vyšších cenách snížila poptávka. Majonéza je jednou ze základních ingrediencí ruské kuchyně a obzvlášť nyní, před blížícími se velikonočními svátky se očekává růst její spotřeby. Pokud však i nadále ceny olej porostou, bude situace pro zpracovatele dlouhodobě neudržitelná.
Japonsko zvyšuje cla na dovoz hovězího masa z USA z důvodu vyčerpání kvóty
Dle vyjádření japonského Ministerstva financí dovoz hovězího masa z USA dosáhl v rámci kvóty svého maxima ve výši 242 tisíc tun už začátkem března. Následně bylo navýšeno clo z 25,8 % na 38,5 %.
Japonské dovozní limity hovězího masa a dalších zemědělských produktů jsou opakovaně tématem obchodních sporů s USA, které ve velkém z Japonska dováží automobily značky Toyota a videohry Nintendo.
„Spuštění tohoto opatření jsme očekávali“, komentovalo současnou situaci asociace USMEF, která propaguje americké hovězí maso v zahraničí. USMEF na základě svých analýz předpokládá, že stejná situace se bude opakovat každý rok, kdy bude dovoz limitovaný kvótou. Obchodní dohoda mezi USA a Japonskem podepsaná v roce 2019 předpokládá každoroční nárůst množství dováženého hovězího, přičemž clo má klesat postupně nejdříve z 38,5 % na 25,8 %, v průběhu 15 let až na konečných 9 %.
Vývoz hovězího masa z USA do Japonska meziročně stoupl o 3 %, množství vyvezené do Číny a Koreje také vzrostlo.
Po desetiletí japonští zákazníci preferovali drahé, ale lokální, tukem mramorované hovězí. Jak se zdá, chutě se postupně změnily. Navíc ve snaze překonat ztrátu způsobenou sníženou spotřebou hovězího masa v restauracích, američtí exportéři spustili kampaň na japonských sociálních sítích, která má za cíl díky receptům doplněným o fotografie podpořit domácí přípravu jídel z amerického hovězího masa.
Největším konkurentem hovězího masa z USA je Austrálie, ale v letošním roce nabídka australského hovězího masa z důvodu sucha výrazně klesla.
Zdroj: Odbor zahraničně obchodní spolupráce, Ministerstvo zemědělství