Aktuality nejen z EU

  1. Aktuální informace z teritorií zemědělských diplomatů (Další výrobce alternativ k masným výrobkům míří na čínský trh, Bosenská společnost Agreks buduje kapacity pro export vajec do EU, Abú Dhabí chce být globálním centrem pro  zemědělské inovace, Očekávání letošní dobré úrody v Rusku aj.)

 

ČÍNA – Další výrobce alternativ k masným výrobkům míří na čínský trh

Americká společnost Impossible Foods zaměřená na produkci rostlinných alternativ k masným výrobkům uvedla ve spolupráci se Starbucks na trh v Hongkongu svůj nový produkt nazývaný Impossible Sausage, se kterým plánují proniknout i do dalších řetězců restaurací. Impossible Sausage je rostlinnou alternativou k vepřovému masu, kterou firma poprvé uvedla na trh v USA počátkem letošního roku. Firma dává otevřeně najevo své plány rozšířit své aktivity i do Číny a vybudovat zde nové výrobní závody. Čína je největší konzument vepřového masa a s tím, jak tamější chovy zdevastoval africký mor prasat, je hledání možných alternativ k němu nejlepší příležitostí, jak se částečně vypořádat s výpadkem na straně nabídky. Podle vyjádření firmy je dopad jejich produktu na životní prostředí také podstatně menší než u produktů živočišné výroby, které jsou náročné na vodu a půdu. Čína sama nemá dostatek zemědělsky využitelné půdy, aby byla schopna pokrýt veškerou svou spotřebu masa, podle Impossible Foods by však stačila polovina čínské zemědělské půdy pro produkci dostatečného množství rostlinných alternativ. Mnozí čínští spotřebitelé se obracejí k těmto náhražkám i z toho důvodu, že je znepokojí zdravotní rizika spojená s velkochovy, jako je například šíření nemocí. Aktivně v Číně působí i konkurenční firma Beyond Meat, která oznámila, že hodlá v blízkosti Šanghaje otevřít dva závody na výrobu rostlinných alternativ k hovězímu, vepřovému a kuřecímu masu.

 

 

RUSKO letos očekává dobrou úrodu

Ruské ministerstvo zemědělství očekává, že sklizeň obilí v letošním roce bude navzdory nepřízni počasí vyšší než loni. Podle odhadů dosáhne letošní úroda původně plánovaných 122,5 mil. tun, což je nepatrné zvýšení oproti loňské hodnotě 121,2 mil. tun. Mnoho klíčových ruských regionů se v průběhu roku potýkalo se složitými klimatickými podmínkami, od jarních mrazů, přes sucho, požáry a záplavy, ale v jiných regionech bylo počasí příznivé a sklizeň nadprůměrná. Celkový výsledek tak bude dobrý. Export ruského obilí aktuálně probíhá bez množstevních omezení, která platila na jaře letošního roku. Letošní srpen byl z hlediska exportu obilí jedním rekordních ve srovnání s předchozími lety. Nyní navíc i Rusko vydělává na celosvětovém zvyšování cen pšenice, které výrazně poskočily nahoru na konci srpna.

V Rusku rostou i ceny ovsa, hlavním důvodem však není zvýšení poptávky, ale snížení osevních ploch na Sibiři a menší úroda kvůli nepřízni počasí. To v létě zapříčinilo prudký růst cen ovesných vloček, ve velkoobchodě se zdražily o třetinu, v maloobchodě o 10%.

V roce 2020 byly zmenšeny osevní plochy cukrové řepy o 0,15 mil. ha (na celkovou plochu 1,09 mil. ha), nicméně úroda může být i tak v letošním roce rekordní. Předpoklad je okolo 54,5 mil. tun. Přebytek cukrové řepy a velké množství cukru na trhu může i nadále prohlubovat trend propadu cen cukru, se kterým se Rusko potýká a který negativně ovlivňuje celý sektor.

V případě řepky olejné ruští zemědělci v některých regionech letos očekávají nadprůměrně vysokou úrodu. Ta by měla dosáhnout 2,25 mil tun. Osevní plochy řepky se sice snížily, ale tato plodina nebyla negativně zasažena počasím natolik jako např. obiloviny.

Celkově Rusko očekává dobrý zemědělský rok, nejen bez ohledu na počasí, ale také komplikace spojené s pandemií. Až konec sezóny však ukáže, nakolik realita naplnila očekávání.

  1. Aktuální informace místních zemědělských zástupců MZe ČR na Ukrajině ( Ukrajina čtvrtý nejvýznamnější dovozce bioproduktů do EU)  a v Kazachstánu (plán KZ vlády vytvořit nový národní projekt rozvoje zemědělsko-průmyslového komplexu)

 

Zajímavosti z oblasti zemědělství a potravinářství na Ukrajině:

Díky své výhodné geografické poloze a vhodným podmínkám pro zemědělství se Ukrajina v posledních letech stala jedním z hlavních dodavatelů ekologicky pěstovaného ovoce a zeleniny na západoevropské trhy.

„Od začátku roku 2019 se Ukrajina umístila na 4. místě mezi zeměmi, které dodávají bio ovoce a zeleninu do EU. V současné době ukrajinští vývozci bio ovoce a zeleniny aktivně využívají výhod Dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou, zejména Prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu (DCFTA), která je její součástí.

Největší ekologické trhy na světě jsou soustředěny ve Spojených státech, Německu a Francii. V procentním vyjádření tedy americký trh s biopotravinami zaujímá 47 % podílu na světovém trhu a v EU to je 37 %. Podle odborníků by ukrajinští vývozci měli věnovat pozornost také zemím, jako je Švýcarsko, Kanada a asijské země, včetně Spojených arabských emirátů, Japonska a Číny.

Ukrajinští producenti biozeleniny prodávají své produkty hlavně na domácím trhu prostřednictvím řetězců supermarketů (Silpo, Auchan, Good Wine, WineTime), malých specializovaných obchodů (Natur Boutique, Eco Shop), eshopů nebo přímým prodejem konečným spotřebitelům, přičemž produkty se prodávají čerstvé. Sortiment čerstvé biozeleniny na ukrajinském trhu zahrnuje brambory, řepu, mrkev, rajčata, cherry rajčata, okurky, papriku, cibuli, česnek, ředkvičky, fazole, hlávkový salát, rukolu, špenát, mangold, koriandr, kopr, bazalku, lilek, cuketu, sladkou kukuřici, bílé zelí, brokolici, kudrnaté zelí, růžičkovou kapustu, květák, Čínské zelí a kapustu.

Ekologicky pěstované ovoce se vyváží hlavně do EU a Švýcarska. Najdete je také na domácím trhu – například meloun, dýně, hrozny, borůvky, brusinky, ostružiny, maliny nebo zahradní jahody.

 

Dne 4. září přijala Nejvyšší rada Ukrajiny návrh zákona č. 3295 „O státní podpoře zemědělství na Ukrajině a další zákony Ukrajiny o fungování státního agrárního registru a zlepšení státní podpory zemědělských producentů“.

Účelem návrhu zákona je zlepšit fungování systému státní podpory zemědělství, odstranit administrativní překážky a náklady zemědělských producentů při přijímání státní podpory.

Státní agrární registr je online informační systém pro ukrajinské farmáře, bez ohledu na jejich velikost a právní formu, který pomůže producentům získat přístup ke státní podpoře a veřejným službám online. Registrovaní farmáři budou moci podávat žádosti o opravu chyb v katastru, předkládat podklady pro státní podporu a kontrolovat informace o sobě v jiných státních registrech a katastrech.

 

Vinařství Bayadera začalo sklízet bílé hrozny.

Tento týden začala sklizeň raných bílých a muškátových odrůd (Irsai Oliver, Chardonnay, a poté začnou sklízet Aligote). Díky příznivým povětrnostním podmínkám je letošní výnos bílých odrůd uspokojující. Pokud vydrží počasí, budou se příští týden sklízet další odrůdy (Sauvignon, Riesling, Rkatsiteli).

Na Ukrajině pravděpodobně poroste do konce tohoto roku cena mléka až o 1,5 – 2 %. Jeho cena úzce souvisí s cenou obilí a krmiv na domácím trhu. Za poslední rok cena mléka vzrostla o 4,5 – 5 % s ohledem na současnou inflaci a ziskovost produkce mléka se snížila o 14,9 %.

 

  1. Pozvánku na webinář „Aktuální situace a příležitosti pro český agro vývoz na kazachstánský trh“, který se uskuteční 23.9.2020.

ODKAZ ZDE: Webinář – Ministerstvo zemědělství – Kazachstán

  1. Výtah z aktuálních informací OECD (Nový přístup k řízení rizik v zemědělsko-potravinářském sektoru Vodohospodářská infrastruktura jako nástroj rozvoje – publikace OECD).

Vodohospodářská infrastruktura jako nástroj rozvoje – publikace OECD

Modernizace vodohospodářské infrastruktury by mohla zásadním způsobem přispět k rozvoji regionu Zadní Indie (povodí řeky Mekong). Pro území Kambodže, Laosu, Thajska a Vietnamu vždy představovaly závlahové systémy a obecně vodohospodářská infrastruktura státotvorný pilíř a zajišťovaly propojení regionu s mezinárodními trhy, zejm. prostřednictvím exportované agrární produkce. Stávající rozsah cca 4 mil. ha zavlažovaných ploch v povodí řeky Mekong trvale roste ve všech čtyřech uvedených státech. Z uvedeného nárůstu nejvíce profitují Thajsko a Vietnam. Pro Laos představují největší ekonomické přínosy investice do vodních elektráren. Kambodža zůstává nejvíce orientovaná na rybářský sektor. Celý region ale čelí závažným socio-ekonomickým a environmentálním výzvám, mezi nimiž největší zranitelnost způsobují dopady klimatické změny. Publikace OECD představuje nové možnosti financování rozvoje vodní infrastruktury, mj. pomocí digitálních nástrojů (blockchain). Rovněž analyzuje potenciál pro zapojení soukromých investorů, diskutuje způsoby posilování odolnosti vodní infrastruktury proti přírodním katastrofám a shrnuje hlavní vodohospodářské regulatorní problémy a jejich řešení v povodní řeky Mekong.

http://www.oecd.org/dev/innovation-for-water-infrastructure-development-in-the-mekong-region-167498ea-en.htm

Nový přístup k řízení rizik v zemědělsko-potravinářském sektoru – publikace OECD

Rizika, kterým zemědělsko-potravinářský sektor dnes musí čelit, jsou stále obtížněji předvídatelná a mají různorodější povahu než dříve (dopady klimatické změny, rychlé změny politik a makroekonomické šoky způsobené pandemií apod.). Uvedené skutečnosti vyžadují nový přístup k řízení agro-potravinářských rizik s výraznějším zaměřením na prospektivní řešení a odolnost. V momentu, kdy stávající systém již není udržitelný, nejsou dosavadní převažující ex-post reakce při řízení rizik samy o sobě dostačující. Požadována je rozšířená odpovědnost zúčastněných stran či upřednostňování investic, které budují kapacity odolnosti na farmě a pro odvětví jako celek. Zpráva seznamuje s konceptem odolnosti, který vyžaduje zvýšenou schopnost absorbovat nepříznivé dopady (snížením počátečních dopadů šoku, zkrácením doby potřebné pro obnovu apod.), adaptovat se (zaměřením na výměnu znalostí, zaplňování informačních mezer, investice do výzkumu, budování lidského kapitálu apod.) a rychle se transformovat (např. společným plánováním všech zainteresovaných aktérů) s cílem eliminace rizik. Pro ilustraci jsou nabízeny čtyři případové studie popisující v jednotlivých zemích aplikaci nového přístupu z pohledu výrobního systému a z pohledu regulátorů. Jde o řešení sucha v Austrálii, přístup k řešení přírodních katastrof v Kanadě a řízení rizik pro zdraví zvířat a rostlin v Itálii a Nizozemsku.

https://www.oecd-ilibrary.org/agriculture-and-food/strengthening-agricultural-resilience-in-the-face-of-multiple-risks_2250453e-en

Přílohy