OCHRANA PŮDY V EU a EVROPSKÉ PARTNERSTVÍ – ELO

logo ELO

 

DOPOLEDNÍ BLOK: OCHRANA PŮDY V EU

1. Uvítání: DG ENVI

Proběhlo přivítání účastníků a představení řečníků. Cílem DG ENVI je udržitelný management půd a zlepšení kvality půd před rokem 2020. Je třeba uvažovat nad tím, co a jak můžeme udělat a rozvíjet společně, abychom byli schopni lépe a efektivně chránit půdy na všech úrovních – regionální, národní, evropské i světové. DG ENVI je momentálně na začátku tohoto procesu, snaží se znovu navázat diskusi ohledně managementu půdy, ochrany půdy, hospodaření s půdou a kvality půdy s členskými státy a zúčastněnými stranami, aby byl urychlen rozvoj nové politiky týkající se půdy na úrovni EU. Vztah půdy a klimatu také není možné opomíjet.

2. Úvodní slovo: Olivier De Schutter

Olivier De Schutter se ve své prezentaci věnoval tématu zajištění zdravých půd napříč Evropskou Unií. Představil celkem 6 hrozeb, kterým půda musí čelit nejen v EU, ale i celosvětově. Jedná se o:

  1. půdní erozi (jako důsledek odstranění půdního pokryvu, nedokonalé techniky managementu rostlin, vrchní vrstva půdy ubývá velmi rychle, snižuje se úrodnost půdy);
  2. ztráta organických složek v půdě (v EU je kvalita půd poměrně nízká, zemědělské praktiky, nedokonalé techniky managementu rostlin, využívání těžké techniky, ztráta biodiverzity, snížení úrodnosti půdy, ztráta schopnosti půdy zasakovat vodu, ztráta schopnosti půdy absorbovat emise);
  3. zhutnění půdy (z důvodu využívání těžké techniky, ztráta úrodnosti půdy, schopnost zasakovat vodu, apod.);
  4. zasolování půd (nedokonalé technologie zavlažování, zavlažování nekvalitní vodou, ztráta úrodnosti, biodiverzity);
  5. kontaminace půd (vzniká z důvodu skládkování, průmyslem, těžbou, opět ovlivňuje kvalitu půd, úrodnost půd,);
  6. rozparcelování půd (městská zástavba, silniční sítě, zvýšení rizika znečištění vod a další).

Investice do zdraví půdy tedy je benefitem, který může vést ke zlepšení kvality a úrodnosti půd, schopnosti zasakovat půdu, předcházet vzniku povodní, zlepšení biodiverzity, zlepšení zdraví. Cílem udržitelného hospodaření s půdou je snaha zajistit dostatek kvalitních potravin, zajistit bezpečnost potravin, posílit kvalitu výživy, zajistit udržitelnou spotřebu a produkční postupy, ochrana ekosystému, udržitelné lesní hospodaření, a snaha zabránit ztrátám biodiverzity a degradace půd. Je třeba uvažovat nad upuštěním od agresivních zemědělských technik (hluboká orba), zkvalitněním zavlažování, lepším řízení užívání chemických postřiků. Jednou z cest jak toho dosáhnout je přechod k agroekologickým praktikám (např. využívání dusík vázajících plodin namísto dodávání dusíku do půd nepřirozenou cestou, využívání zemědělských praktik příznivých pro životní prostředí a pro biodiverzitu). Inovace do agroekologických postupů tedy mohou pomoci obnovit správné fungování půd, napomohou v boji proti klimatickým změnám, a umožní zajištění dostatečného množství kvalitních potravin. Současná optika evropského zemědělství je zaměřena na export, levné potraviny, roztříštěné myšlení a myšlení jen v krátkodobé perspektivě. V EU potřebujeme celistvý přístup, zahrnující jak DG AGRI, DG SANTE, DG ENVI, DG TRADE, a současně členské státy a iniciativy na lokální úrovni k podpoře postupů prospěšných pro zdraví půdy, kombinující lokální zkušenosti, společný monitoring, a benchmarking.

3. Mezinárodní kontext a význam udržitelného hospodaření s půdou: EK

Půda je průřezovým tématem jak pro klimatické změny, potravinovou bezpečnost, biodiverzitu, tak desertifikaci (zabezpečení kvalitních a zdravých potravin v dostatečném množství, zachycování dusíku, omezená schopnost zasakování vod, zabezpečení dostatečného množství živin v půdě). Evropská komise představila Global Soil Partnership (spadající pod OSN FAO – Organizace pro výživu a zemědělství OSN), které bylo založeno s cílem spojit rozličné světové aktéry ke zlepšení zacházení s půdou, jedná se o dobrovolná celosvětová partnerství, a to nejen mezi vládami, ale i NGO, organizacemi, či iniciativami zabývajícími se ochranou půdy, zemědělstvím, a životním prostředím. Jedním z nejvýznamnějších řešených problémů je eroze půdy. OSN FAO vypracovala dobrovolné směrnice, které budou přijaty dne 5. prosince 2016, shrnující postupy pro zajištění udržitelného hospodaření s půdou. Směrnice se věnují 10 charakteristikám hospodaření s půdou (minimalizace eroze půd, podpora obsahu organických složek v půdě, podpora živin v půdě, prevence a předcházení zasolování půd, kontaminace půd, okyselení půd a zhutňování půd, podpora biodiverzity, zdokonalení hospodaření s vodou a půdou, a předcházení roztříštěnosti půd vlivem urbanizace). Směrnice je přílohou tohoto dokumentu.

4. Nedávné aktivity stran ochrany půdy na úrovni EU

Byla představena Tematická strategie ochrany půd, která byla zavedena v roce 2006 s cílem zabezpečení správné funkce půd a udržitelného užívání půd. Proběhlo již několik veřejných konferencí, Evropská Komise také publikovala směrnice a dokumenty k Tematické strategii (stran zhutňování půd, klimatu, biodiverzity). Evropská Komise je momentálně velmi aktivní z hlediska ochrany půd na celosvětové úrovni. EU financuje množství výzkumných projektů (některé v rámci programu Horizon 2020), realizuje monitoring a sběr dat, nicméně stále se potýká s nedostatkem systematických monitorovacích procesů napříč EU, a nedostatkem harmonizace. V rámci Tematické strategie již bylo dosaženo mnoha úspěchů (v SZP např. cross-compliance, dobré zemědělské praktiky apod.). Součástí Tematické strategie bylo vypracování Rámcové směrnice o půdě COM(2006)232 – směrnice ale stále nebyla přijata Radou, Evropská Komise se rozhodla návrh stáhnout v květnu 2014 a poskytnout tak prostor jiným iniciativám. Ochrana půd na úrovni EU je z hlediska legislativních právních rámců nedostatečná.

5. Národní a EU politiky ochrany půdy

Byla vypracována studie, jejímž cílem nylo identifikování slabých míst v EU legislativě stran ochrany půdy, hrozeb a funkčnosti půdy; přehled využívání nástrojů EU členskými státy, a vypracování inventáře současných a vyvíjejících se politických nástrojů v EU28. EU poskytuje celkem 35 nástrojů, nejčastěji se týkají rámcových směrnic o vodě, nařízení k nitrátům, SZP (cross-compliance, program rozvoje venkova, greening), nebo nařízení o odpadech a emisích. Členské státy v EU využívají celkem 671 nástrojů – od ochrany půdy, přes zemědělské nástroje až k různým dekretům. Některé členské státy mají regionální strategii ochrany půd (DE, AT, NL, SK), další členské státy řeší ochranu půd skrze ochranu zemědělské půdy (CZ, HU, PL). Problémem je neexistence jednotné zastřešující strategie stran politiky ochrany půd a kontaminace půd, ochrana půd je často jen vedlejším důsledkem ochrany jiných přírodních zdrojů. Problémem je také nejednotnost definicí „kontaminované půdy“ napříč členskými státy.

6. Inventarizace a hlavní nedostatky EU legislativy k půdě

DG ENVI provedlo rozsáhlou inventarizaci legislativy, která se dotýká problematiky půdy, ochrany půdy a nakládání s půdou (programy rozvoje venkova, greeningová opatření, cross-compliance, GAEC, přímé platby, EFA, a další). Hlavními nedostatky je roztříštěnost nástrojů, přístupů a pokynů napříč jednotlivými politikami; administrativní zátěž a komplikovanost některých opatření; a neexistence harmonizovaného a sjednoceného přístupu k půdě na EU úrovni. DG ENVI se i nadále snaží o zabezpečení ochrany půdy a zkoumáním možností, jak k tomuto cíli dojít. Komplikací je ovšem přístup Evropské Komise, která je aktuálně soustředěná na palčivější témata, než je ochrana půd.

7. Panelová diskuse

Zemědělská organizace Copa – Cogeca v prezentaci uvedla, že udržitelné hospodaření s půdou bude mít v budoucnu vliv na snižování dopadů klimatických změn, zvyšování kvality vodstev a nárůst biodiverzity. Udržitelné hospodaření s půdou bude hrát významnou roli také v otázce snižování emisí oxidu uhličitého, čímž může významně napomoci naplňování národních a evropských klimatických cílů. Jednou z možností, jak snížit ekologickou stopu zemědělství, a současně využívat půdu s maximálním užitkem, je monitoring tzv. yield gaps – trhlin ve výnosech, s cílem stabilizace světových výnosů, optimálního využití půdy, a udržitelnosti zemědělské produkce.
Společnost IFOAM EU se v prezentaci věnovala zejména nezbytnosti výživy půd, což je základní předpoklad pro zajištění optimální úrodnosti půdy. V rámci udržitelného hospodaření s půdou by měla být brána v potaz rotace plodin, nové technologie kultivace půdy a dostupnost živin v půdě.

ODPOLEDNÍ BLOK: EVROPSKÉ PARTNERSTVÍ

8. Prezentace European Soil Partnership

Během polední přestávky proběhla doprovodná prezentace European Soil Partnership. Cílem tohoto partnerství je spojit dohromady jednotlivé iniciativy a aktivity pod jeden pracovní rámec. European Soil Partnership je přístupné všem institucím a zúčastněným stranám, které se chtějí aktivně podílet na utváření udržitelného hospodaření s půdou v Evropě.
Více informací o European Soil Partnership na stránkách http://www.fao.org/global-soil-partnership/regional-partnerships/europe/en/

9 – 10. Semináře s jejich výsledky

Proběhly celkem čtyři semináře, které se zaměřily na témata identifikace výzev a příležitostí, přesun od fyzikálně-chemického přístupu k půdnímu ekosystému, kontaminovaných lokalit a propagace udržitelného zemědělského a lesnického hospodaření.
Seminář k Identifikaci výzev a příležitostí se soustředil na omezení evropské legislativy k půdě, zahrnutí péče o půdu pod další politiky, a otázku sběru a využívání dat k půdě. V rámci semináře bylo definováno 6 klíčových výstupů:

  1. je třeba posílit soudržnost politik stran dohodnutých cílů v oblasti péče o půdu;
  2. je třeba třeba dosáhnout dohody na obecných definicích (funkce půdy, dobrý stav půdy);
  3. je třeba regulovat změny v užívání půdy;
  4. je třeba se více zaměřit na ochranu půdy v rámci politik řešících ochranu klimatu;
  5. řešit setrvávající nedostatky evropské politiky k půdě;
  6. efektivnější práce s daty a jejich interpretace, harmonizace dat.

Evropská Unie by měla být průkopníkem při implementaci mezinárodních cílů stran ochrany půdy. Seminář věnovaný Přesunu od fyzikálně-chemického smýšlení k ekosystémovým přístupům se věnoval otázkám benefitů ekosystémových přístupů, legislativním nástrojům a sdílení informací a budování kapacit. V rámci semináře byly definovány 3 klíčové výstupy:

  1. ekosystémový přístup by měl být integrativním nástrojem ke zvyšování povědomí společnosti (zemědělců, spotřebitelů, společností) o hodnotě půdy;
  2. je třeba řešit otázku integrované politiky územního plánování;
  3. je třeba vytvořit směrnice k posouzení ekosystémových přístupů v souvislosti s fyzikálně-chemickými indikátory.

Seminář věnovaný Identifikaci a sanaci kontaminovaných lokalit se soustředil na prevenci vzniku kontaminace, podporu sanace, a nedostatky aktivit ohledně kontaminace půd stran historických lokalit a historické kontaminace půd. V rámci semináře byly definovány 4 klíčové výstupy:

  1. potřeba motivovat veřejnost i společnosti k recyklaci;
  2. tvorba legislativy jakožto motivace k ochraně vod a zajišťování bezpečnosti potravin;
  3. tvorba směrnic;
  4. možnosti státní podpory.

Seminář věnovaný propagaci udržitelného zemědělského a lesnického hospodaření byl z důvodu nedostatku času zaměřen pouze na zemědělství. V rámci semináře byly definovány 3 klíčové výstupy:

  1. k ochraně půd a stanovování postupů udržitelného hospodaření s půdou je třeba přistupovat s ohledem na lokální aspekty – jižní státy budou více trpět zasolováním půd, vysokohorské oblasti větrnou erozí apod.;
  2. je třeba soustředit se na obsah organických složek v půdě, který je klíčový pro úrodnost půdy;
  3. udržitelné hospodaření s půdou je třeba založit na jednotné legislativě k půdě.
11. Závěr konference: DG ENVI

DG ENVI poděkovalo za aktivní přístup účastníků. Potvrdilo, že i nadále bude pokračovat s monitoringem postupů hospodaření s půdou i vývojem stran legislativních návrhů a opatření. Vzhledem k současným palčivějším prioritám ale DG ENVI neočekává žádný vývoj stran evropské legislativy k půdě, a to ani během roku 2018.