DG AGRI – výhledy zemědělského sektoru

1. Zahájení:

Jean-Claude Juncker (prezident EK); Jerzy Plewa (DG AGRI)
Jerzy Plewa přivítal téměř 500 účastníků každoroční konference k zemědělskému výhledu.
Jean-Claude Juncker zahájil konferenci prohlášením, že byl a nadále zůstává zastáncem Společné Zemědělské Politiky. SZP přispívá k tvorbě pracovních míst, růstu, investicím, i rozvoji venkovských oblastí, SZP a její vůdčí principy proto musí být zachovány. Je ovšem potřeba ji modernizovat a zjednodušit. Evropská Komise zveřejní sdělení o modernizaci a zjednodušení budoucí SZP již koncem roku 2017. Prvním krokem bude spuštění veřejné konzultace v lednu 2017. Komisař Hogan také podnikl v nedávné době cestu po Indonésii a Vietnamu s cílem otevření nových vývozních možností. Mezinárodní vývozní trhy se ale vyznačují velkou volatilitou, je tedy třeba opírat se zejména o evropský vnitřní trh. Budoucí SZP musí být flexibilní, čelit novým výzvám, poskytovat záchytnou síť zemědělcům, a dodržovat závazky společnosti (ochrana klimatu a životního prostředí, produkce dostatečného množství kvalitních potravin, potravinová bezpečnost).

Phil Hogan (komisař pro zemědělství a rozvoj venkova): Modernizace a zjednodušení SZP: výzvy stran udržitelnosti a klimatu

Tématem letošní konference jsou klimatické změny a dostupnost zdrojů s cílem zejištění dostatečného množství kvalitních potravin a upevnění postavení zemědělců v potravinovém řetězci. Konference se zúčastnili i zástupci Číny. Ta dosahuje velkého pokroku v oblasti zemědělství a produkce potravin, je současně také velkým vývozním trhem. Stran budoucí SZP je třeba se více zaměřit na trhy a omezit závislost na veřejných intervencích, působit efektivně a cíleně. Veřejná konzultace bude probíhat předběžně od poloviny ledna 2017. Přímé platby, které poskytují nezbytnou bezpečností síť zajišťující přežití zemědělců, by podle Hogana měly být zachovány i v budoucí SZP po roce 2020, pozornost by ale měla být více věnována malým podnikům a mladým zemědělcům. Klimatickým změnám může zemědělství čelit jen udržitelnou zemědělskou produkcí. Ta je ale náročná na zdroje, a dochází ke znečišťování – je třeba produkovat více s menším množstvím vstupů. Aby to bylo možné, bude třeba zajistit dostatečný příjem zemědělcům, investice, přístup k finančním nástrojům, komisař Hogan podporuje generační obnovu v zemědělství. Cílem je udržitelnost a posílení konkurenceschopnosti zemědělství. Stran přístupu mladých zemědělců do sektoru existují překážky, které bude třeba odstraňovat – přístup k úvěrům, snížení byrokracie, zjednodušení SZP. Udržitelná intenzifikace zemědělství je jedním z kroků, jak docílit produkčních i klimatických cílů. Je třeba podporovat chytré zemědělství (smart farming), které využívá metody přesného zemědělství, modernizaci, či digitalizaci.

Jiangnan Huang (China Overseas Agriculture Development Alliance): Rozvoj udržitelné zemědělské produkce v Číně

Čína se dostala do situace, kdy jí pro vlastní produkci nestačí skladovací jednotky, i tak ale kvůli tržním silám a cenovému faktoru musí dovážet potraviny, což vede k existenčním problémům čínských zemědělců. Čína se soustředí na reformu rozvoje venkova, která bude mít dva aspekty – odstranění rozdrobení vlastnictví půdy (Čína přiděluje každé rodině 2 akry zemědělské půdy), a zavedení principů ideového zemědělství – ekonomiky založené na produkci s vysokou přidanou hodnotou. Hlavní myšlenkou ideového zemědělství je soužití, sdílení a vzájemná výhodnost skrze využívání vědeckých poznatků, znalostí, technologií a pokročilých metod. Zemědělství už nemůže poskytovat pouze potraviny na „průmyslové“ bázi, je třeba, aby se soustředilo na širší oblasti zájmů, jako např. zdravotní hlediska (produkce základních potravin, jako např. rýže, se sníženým obsahem sacharidů, cholesterolu, tuků, atp.), energetická hlediska, turismus a odpočinek. Čína aktivně rozvíjí ideové zemědělství za současné podpory stávajících systémů. Zemědělský obchod mezi EU a Čínou by tedy měl být analyzován skrze pracovní rámec ideové ekonomiky, evropský export do Číny by měl dosáhnout posílení jak ve vertikální (dokonalejší zpracovávání originálních evropských produktů s cílem zajištění vyšší přidané hodnoty), tak v horizontální úrovni (vývoj nových unikátních produktů).

2. Evropské zemědělství a klimatická změna – Paříž, COP 21
M. A. Cañete (komisař pro klima a energetiku): Plán aktivit evropského zemědělství po pařížské dohodě

Evropské zemědělství musí čelit trojí výzvě, tedy snaze vypořádat se s klimatickými podmínkami, potřebě produkovat potraviny v dostatečném objemu, a otázkám bezpečnosti potravin. Jedním z pařížských cílů je snížení produkce skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990. Tento cíl by mohl pomoci naplnit LULUCF (možnost využití uhlíkových kreditů, 280 milionů tun). LULUCF je tímto poprvé zahrnut do cílů EU s cílem posílit kapacitu zemědělství při zachycování CO2. Vzhledem k faktu, že minimálně 20 % EU rozpočtu by mělo být vyčleněno na boj proti klimatickým změnám, bude třeba využívat klimaticky inovativních metod zemědělství – podpora inovací, výzkumu a udržitelné intenzifikace zemědělství. Komisař potvrdil záměr EK limitovat biopaliva 1. generace, a podpořit pokročilá biopaliva. Plodiny užívané pro produkci první generace biopaliv by měly být primárně využívané k produkci krmiv a potravin.

V. Šucha (generální ředitel JRC): Dopady zmírňování klimatických změn na evropské zemědělství

JRC (společné výzkumné centrum) vypracovalo studii o možnostech snižování produkce emisí jak pro variantu, kdy by se snižovalo s intervencí SZP, tak pro variantu bez podpory SZP. Snížení emisí bez intervence SZP by se pohybovalo v rozmezí od 2 – 15 %, s intervencí by toto číslo bylo mnohem ambicióznější. Intervence ze strany SZP by také zmírnila dopad snižování emisí na sektor chovu skotu, a skopového. Definují také postupy, které by bylo možné pro snížení klimatických rizik využívat. Jedná se o Přesné zemědělství (vedlejší výhody – zemědělská výroba je efektivnější, přesnější, mnohem méně náročná na pracovní sílu = výkonné zemědělství s příznivým dopadem na životní prostředí a klima), Konzervační zemědělství (chrání půdy, živiny v půdě, napomáhá udržování dusíku v půdě), či postupy správného nakládání s hnojem (významné z hlediska péče o kvalitu vody. Je třeba hledat tzv. „win-win“ postupy, tedy postupy, které budou přínosné jak pro zemědělství, tak pro klima a životní prostředí.

G. Krukerink (zemědělec, NL): Redukce skleníkových plynů a posílení efektivity a rentability – win-win řešení pro sektor mléka a mléčných výrobků

Využili metodu výpočtu vlastní ekologické stopy, jejich vlastní uhlíková stopa před několika lety představovala 1,9 kg uhlíku, aby ale bylo možné plnit evropské cíle, je třeba dosahovat průměrných hodnot pod 1,0 kg. Z dlouhodobého hlediska plánují produkovat bioplyn a vlastní hnojiva, a zvýšit průměrný výnos na jednu dojnici. Více půdy by mělo být poskytnuto na pastviny, které lépe udržují uhlík v půdě. Celkově by tato opatření měla omezit uhlíkovou stopu natolik, že se dostanou pod 1 kg. Péče o půdu je jedním z klíčových faktorů snížení emisí.

S. Singla (zemědělkyně, APAD): Redukce skleníkových plynů – win-win řešení pro sektor obilovin

Konzervační zemědělství vychází ze 3 principů – permanentního půdního pokryvu (sníží objem využívaných herbicidů, insekticidů i vody), nenarušování půdy (omezení hluboké orby), a diverzifikované rotace plodin (souběžné pěstování rostlin s různou vegetační dobou, umožní pěstování dvou druhů plodin i v podmínkách EU). Konzervační zemědělství aktuálně zahrnuje zhruba 10 milionů hektarů půdy v EU, jedná se pouze o 4 % zemědělců, kteří ale společně snížili emise CO2 o 20 milionů tun. Pro konzervační zemědělství je nezbytná integrace, definice tohoto typu zemědělství na EU úrovni, kvalifikovanost zemědělců, školení a vzdělávání o půdě (půda bohatá na živiny jako základní předpoklad úspěchu), platby za ekosystémové služby a systém pojištění, který umožní snazší přechod na tento typ zemědělství.

3. Udržitelné zemědělství ve světě omezených zdrojů
K. Vella (komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov): Environmentální výzvy evropského zemědělství

Zemědělství se stalo závislým na omezených a neobnovitelných zdrojích. Základním předpokladem udržitelného zemědělství je zdravá půda bohatá na živiny, její kvalita i kvantita ale významně klesá. Dalším významným zdrojem je voda – zemědělství spotřebuje zhruba 70 % globálních zásob vody, současně je ale největším znečišťovatelem vodních toků. Problém je umocněn obdobími sucha a dalšími klimatickými změnami. Vella podpořil víceletý finanční rámec, reformu SZP, i reformu vodní politiky a politiky k půdě – ve všech těchto oblastech je třeba zaujmout ekologičtější přístup. Zásadním je využívání agro-ekologických postupů, navázání dialogu mezi zemědělstvím a vodohospodářstvím, a ochrana biodiverzity.

D. Wilkinson (JRC): Voda a zemědělství

Voda a její dostupnost je základním předpokladem hospodářského růstu, ten může vlivem nedostatku vody v nejbližších letech klesnout až o 6 % v různých státech světa. Je tedy třeba zlepšit technologie zavlažování (využívání kapkového zavlažování), využít alternativních zdrojů vody (opětovné využívání vody, aktuálně opětovně využíváme jen 0,5 %, reálně by ale mohlo být dosaženo až 6 %.), využívat rostliny odolné proti suchu, i metody střídání plodin. Dalším palčivým tématem je narůstající antimikrobiální rezistence.

Panelová diskuse: K. Ash (OECD), A. Buckwell (IEEP), J.-C. Bureau (INRA), M. Davis (FAO)

Co jsou největší výzvy, kterým musíme čelit při uplatňování metod udržitelného zemědělství?

ASH: klimatické změny, harmonizace souboru politických opatření. Průřezový přístup napříč politikami. Je třeba zabezpečit větší konzistentnost nástrojů v rámci SZP.
DAVIS: posílení efektivity, a to jak ve využívání půdních, vodních i genetických zdrojů. Bude také třeba čelit volatilitě trhů. Je třeba politik stabilizujících venkovské oblasti. Koherentní přístup. Podporuje generační obnovu a využívání technologií směřujících k modernizaci sektoru.
BUCKWELL: Do diskuse je třeba zahrnout také sektor potravinářský, nikoli pouze zemědělství (obrovské množství vznikajících odpadů). Dále ochrana biodiverzity, klimatické změny, odstraňování dopadů znečištění dusíkem.
WILKINSON: nesouhlasí s názorem, že klimatické změny jsou tou největší výzvou, podle něj nejvýznamnějším faktorem je půda a biodiverzita. Nezbytné je využívání technologií, sdílené znalostí a osvěta.
BUREAU: metodologie vědecké komunity je problémem, který je třeba řešit (na školách jsou studentům poskytovány informace o hnojení chemickými prostředky, zatím ale téměř nejsou předávány informace o alternativních postupech).

4. Strukturální vývoj evropského zemědělského sektoru, předsedá J. Korte (DG AGRI)
M. Bohman (USDA): Strukturální změny v rozvinutých zemích, příklad USA

USA zemědělství je z většiny tvořeno malými podniky, přičemž ale největší objem produkce pochází z velkých podniků. V USA dochází v posledních letech ke strukturálním změnám – přesunu k velkým podnikům, ubývá počet středních podniků. Stran živočišné výroby jsou změny méně kontinuální, v případě mléčných farem například došlo k prudkému nárůstu průměrného počtu kusů skotu mezi lety 1987 – 2012 z 80 na 900. Podobně prudký nárůst byl ve stejném sledovaném období zaznamenán u nosnic (ze 117.000 na 925.000). Podíl produkce, kterou pokrývají smlouvy dosahuje asi 40 % (smluvní ujednání hojně využívaná u drůbeže, u dobytka naopak nepopulární).

G. Wesseler (DG AGRI): Struktura evropského zemědělství

Zemědělství pokrývá asi 40 % půdy v EU, průměrná rozloha asi 16 ha (rozdíl oproti 100 ha v USA), pokrývá 4,4 % zaměstnanosti v EU. Většina podniků v EU má méně jak 5 ha (zejména v členských zemích, které vstoupily do EU po roce 2004). V kontextu EU je jen málo podniků, které mají víc jak 100 ha. Dochází k nárůstu průměrné velikosti podniků, nejmenší podniky však stále z hlediska počtu dosahují nadpoloviční většiny. Nejvíce pracovních míst ale poskytují střední podniky, hospodářská zvířata jsou nejvíce soustředěna ve středních a velkých podnicích. Největší podíl produkce pochází ze středních a velkých podniků.

T. Haniotis (DG AGRI): Strukturální změny v evropském zemědělství

Po odstranění rozdílů v cenách na evropských a světových trzích se EU začala soustředit na produkci určitých komodit (produkce s nízkou přidanou hodnotou), pro jiné pak významně vzrostl dovoz (produkce s vysokou přidanou hodnotou). Vstupy jsou stabilní, ale zaznamenáváme zhoršení produktivity kapitálu. Je patrný dopad reformy SZP na konkurenceschopnost (relativní stabilita příjmů v zemědělství, pozitivní dopad na zemědělsko-potravinářský obchod).

P. Ballekom (EIB): Role Evropské Investiční Banky v podpoře zemědělsko-potravinářského sektoru

Vylidňování venkova je velkou výzvou pro ekonomiku. Je třeba podpořit investice mladých zemědělců a jejich přístup k financím. EIB je připravena rozšiřovat pomoc zemědělsko-potravinářského sektoru (zejm. podpora prvovýroby), podporují veřejné a soukromé aktivy zpracovávající vedlejší produkty zemědělství na energii, podporují družstva. Přístup k financím pro malé podniky základním předpokladem fungování sektoru. Hlavní výzvou jsou finanční nástroje v rámci evropského fondu pro rozvoj venkova. EIB je stále důležitějším partnerem pro EK v otázce zemědělství.

Panelová diskuse: Od „Pracovní pozice nebo růst“ směrem k „Pracovní pozice a růst“ – L. Bennet (Credit Agricole), H. Browning (Soil Association), J. Lowenberg – DeBoer (University of Purdue)

Jak byste reagovali na prezentace o struktuře zemědělství v USA a EU?
BENNET: Ve FR počet zemědělských podniků klesl na polovinu za posledních 20 let, evoluce vychází ze snahy o vyšší konkurenceschopnost a produkci. Problém v přístupu k půdě – za posledních 15 let stoupla cena zemědělské půdy na dvojnásobek, cena půdy je zdrojem obav.
BROWNING: Vyjádřil souhlas s Bennetem – aktuálně je téměř nemožné koupit zemědělskou půdu, aby to bylo ekonomicky přínosné.
DeBOER: Přichází nová vlna (precizní zemědělství, využívání nových technologií), která povede ke změnám v rozsahu podniků. Je ale třeba se zamyslet nad jejími dopady (úbytek pracovních míst).
Existuje dostatečný kolaterál, aby byla zemědělcům poskytnuta potřebná likvidita?
BENNET: Hlavní problém pro zemědělce tkví ve volatilitě cen, není možné předvídat funkčnost projektu, když není možné předvídat ceny v budoucnu.
BALLEKOM: Pro sektor mléka a mléčných výrobků je aktuálně vyvíjen nástroje „milk flex fund“, ke zmírnění volatility cen.

Jaké jsou možnosti alternativního financování?
BROWNING: Prozkoumávat nové oblasti, např. zemědělsko-lesnický sektor poskytuje významný prostor pro zlepšení (zde jsou potřeba nové finanční nástroje). Podporují komunitní zemědělství založené na podpoře lokální komunity.

Jak se díváte na postupy precizního zemědělství?
DeBOER: Efekt precizního zemědělství na pracovní místa není zatím jistý. Nová pracovní místa mohou být zajištěna v technické podpoře, v zemědělských podnicích naopak počet pracovních míst zřejmě klesne.
BROWNING: Robotika a přesné zemědělství je zajímavé, pomohlo by podpořit všestrannost a komplexnost.

5. Závěrečné shrnutí: Jerzy Plewa (DG AGRI)

Plewa stručně shrnul hlavní závěry dnešní konference: EK spustí veřejnou konzultaci k budoucí SZP v lednu 2017; EK zveřejní sdělení o modernizaci a zjednodušení SZP koncem roku 2017; ideové zemědělství jako cesta k produkci s vyšší přidanou hodnotou; výzvy pro zemědělství – klimatické změny, biodiverzita, kvalita vody a půdy.