Evropská komise dne 01/06/2018 předložila legislativní návrh Společné zemědělské politiky po roce 2020 společně s dalšími detaily týkajícími se budoucího Víceletého finančního rámce. Pro Českou republiku je v běžných cenách pro období 2021 – 2027 vyčleněno 5871,9 milionu € na přímé platby, 49,5 milionu € na opatření na řízení trhu, a 1811,4 milionu € na programy rozvoje venkova, celkově tedy 7732,9 milionu € v běžných cenách. Ve stálých cenách k roku 2018 po započtení inflace ale výsledná alokace finančních prostředků činí 5218,2 milionu € pro přímé platby, 44,0 milionu € pro opatření na řízení trhu, a 1609,7 milionu € na programy rozvoje venkova. Celkem tedy 6871,9 milionu € ve stálých cenách.
Evropská komise v legislativním návrhu navrhuje povinné zastropování přímých plateb na úrovni 100.000 €, přičemž stropovány by neměly být pouze přímé platby na hektar, ale kumulativně všechny platby v I. pilíři včetně dobrovolných plateb vázaných na produkci, dobrovolných schémat pro klima a životní prostředí, doplňkových redistributivních podpor příjmů, a doplňkových podpor příjmů pro mladé zemědělce. Komise k povinnému zastropování navrhuje zavést i povinnou progresivní degresivitu přímých plateb, a to nad úrovní 60.000 €.
Pro přímé platby v rozmezí 60.000 – 75.000 € bude muset být zavedeno krácení o minimálně 25 %, pro platby v rozmezí 75.000 – 90.000 € minimálně 50 %, a pro platby v rozmezí 90.000 – 100.000 € minimálně 75 %. Evropská komise uvádí, že k celkové zastropované částce by měly být připočteny mzdové náklady související se zemědělskou činností deklarované zemědělci, a to včetně daní a příspěvků na sociální pojištění. K výpočtu konkrétních částek členské státy dle návrhu Komise pravděpodobně použijí průměrnou výši mezd v zemědělství platnou pro daný členský stát nebo region. Finanční prostředky získané díky zastropování budou ponechány v národní obálce daného členského státu, a mohou být primárně využity na redistributivní platby, dále i na podporu mladých zemědělců a podporu opatření v oblasti životního prostředí, případně na programy rozvoje venkova.
Podle návrhu Evropské komise by měly být umožněny přesuny mezi pilíři oběma směry až do výše 15 %, s případným navýšením o dalších 15 % pro opatření spojená s ochranou životního prostředí a klimatu, a o 2 % pro opatření spojená se zahájením činnosti mladých zemědělců.
K dobrovolným platbám vázaným na produkci (VCS) Komise uvádí, že by VCS platby měly podpořit konkurenceschopnost sektorů citlivých komodit. Měly by být vypláceny pouze na ty sektory a produkci, které jsou významné z ekonomického, sociálního nebo environmentálního důvodu: obilniny, olejniny, proteinové plodiny, luštěniny, len, konopí, rýži, ořechy, škrobové brambory, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, třtinu, čekanku, ovoce a zeleninu. Komise navrhuje snížit strop pro VCS platby z 13 % pro citlivé komodity na 10 %, podpora 2 % pro proteinové plodiny by měla být zachována. Státy, které v rámci současné SZP implementují VCS platby v míře nad 13 %, si i v SZP po roce 2020 budou moci zachovat platby vyšší jak navrhovaných 10 %, nebudou ale smět překročit úroveň plateb VCS z roku 2018.
Legislativní návrhy dostupné zde.
Zdroj: agrieu.cz