Státní veterinární správa (SVS) ruší mimořádná veterinární opatření s celostátní působností ze závěru listopadu 2021, která nařizovala zákaz chovu drůbeže ve venkovních prostorech v souvislosti s šířením vysoce patogenní aviární influenzy (ptačí chřipky). Důvodem je stabilizace nákazové situace v ČR i zahraničí. Přesto SVS nadále vyzývá chovatele k dodržování pravidel biologické bezpečnosti v chovech, zejména minimalizování kontaktu chované drůbeže s volně žijícími ptáky.
V České republice bylo v dosavadním průběhu letošního roku potvrzeno osm ohnisek ptačí chřipky v chovech drůbeže. Nákaza byla potvrzena také u volně žijících vodních ptáků (labutí) ve dvou krajích. V loňském roce bylo v ČR potvrzeno rekordních 48 ohnisek HPAI (47 v chovech drůbeže a 1 ohnisko u ptáků držených v zajetí) subtypů H5N8 a také H5N1 u něhož existuje riziko přenosu na člověka. Utraceno v ohniscích muselo být více než 330 000 kusů drůbeže a dalších ptáků.
Od února 2022 v Evropě můžeme pozorovat zlepšení nákazové situace ptačí chřipky v chovech drůbeže. V lednu bylo potvrzeno celkem 323 ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky HPAI v chovech drůbeže, z nichž většina (250) byla potvrzena ve Francii v chovech kachen na výkrm. V únoru bylo potvrzeno 62 ohnisek, z nichž je nejvíce stále hlášeno z Francie. V sousedních státech ČR je situace v chovech drůbeže stabilní.
„Prevence zavlečení nákazy do chovu drůbeže spočívá zejména v ochraně drůbeže před kontaktem s volně žijícími ptáky. Jedná se především o zasíťování oken a větracích otvorů, zastřešení nebo úplné omezení výběhů,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád a dodal: „Důležité je, aby voda a krmivo nebylo kontaminováno trusem volně žijících ptáků a bylo drůbeži podáváno uvnitř zařízení, hal nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva.“
Zejména v komerčních chovech spočívají další opatření v zákazu vstupu nepovolaných osob do hal, dodržování zoohygienických zásad v chovu, jednorázovém naskladňování a vyskladňování turnusů, aktivace dezinfekčních rohoží před vstupy do jednotlivých hal a vjezdů na farmu. Rovněž je důležité vést řádnou evidenci o chovu drůbeže (úhyny, přesuny, veterinární zákroky), aby v případě zvýšeného úhynu drůbeže, snížené užitkovosti, nebo jiných příznaků hromadného onemocnění mohla být neprodleně informována místně příslušná krajská veterinární správa, která zajistí přijetí účinných ochranných opatření.
Vysoce patogenní ptačí chřipka je virové onemocnění ptáků způsobené chřipkovými viry, které se šíří především prostřednictvím volně žijících ptáků, hlavně pak vrubozobých (kachny, husy aj.), u kterých se obvykle neobjevují výrazné klinické příznaky a virus. Jiné druhy ptáků, především hrabaví (kur domácí, krůta aj.) jsou k nákaze vysoce vnímaví a v těchto populacích může nákaza způsobit až 100 % úhyny. Člověk jako savec není příliš vnímavý k ptačí chřipce, nicméně díky variabilitě a mutacím chřipkových virů, hrozí u některých subtypů riziko vzniku mutace, která bude na člověka přenosná. Toto riziko hrozí zejména u subtypů s označením H5 a H7. Proto je výskyt těchto subtypů intenzivně monitorován a v případě výskytu se přijímají opatření k minimalizaci rizika přenosu na domácí ptáky.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Více než 800 geneticky vzácných hus na Českobudějovicku dostalo nouzovou vakcínu proti ptačí chřipce
Úřední veterinární lékaři Státní veterinární správy (SVS) ve spolupráci se soukromými veterinárními lékaři ve středu 16. února navakcinovali zhruba 800 hus ve šlechtitelském chovu České husy ve dvou hospodářstvích společnosti Rybářství Nové Hrady na Českobudějovicku proti ptačí chřipce. Jedná se o mimořádnou vakcinaci a současně první očkovávání drůbeže v komerčním chovu v ČR proti této nákaze.
„Jedná se o geneticky nesmírně významný chov a jediný šlechtitelský chov českých hus v České republice s dlouholetou tradicí. Proto SVS využila možnosti udělit chovu výjimku a souhlasila s takzvanou nouzovou vakcinací, která má chov ochránit před tím, aby se v něm znovu objevila ptačí chřipka,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
Plošná vakcinace drůbeže proti ptačí chřipce je obecně v EU zakázána. Legislativa udělení výjimky umožňuje jen v odůvodněných případech, mezi něž patří např. genetické rezervy. Vakcinace proti ptačí chřipce je komplikovaná a nestandardní, jednak je to z důvodu variability viru, což může mít vliv na účinnost vakcíny a taky z důvodu ovlivnění systému sledování ptačí chřipky, protože nelze odlišit postvakcinační a postinfekční protilátky.
Vakcinace snižuje riziko přenosu infekce, chrání před těžkým klinickým průběhem a snižuje množství vylučovaného viru při onemocnění. Je to tak zvaná nouzová vakcinace, která se používá u přesně definované populace v daném místě po určitou dobu a podmínkou je přesná identifikace jednotlivých zvířat.
Na základě vakcinačního plánu nařízeného mimořádnými veterinárními opatřeními byla provedena vakcinace na hospodářstvích v Byňově a v Údolí u Nových Hradů u celkem 818 vybraných hus vedených u ministerstva zemědělství coby genetický zdroj. Za čtyři až pět týdnů budou husy revakcinovány. Pro celou vakcinaci byl SVS zpracovaný specifický vakcinační program, který kromě vakcinačního schématu, obsahuje způsob evidence zdravotního stavu, evidence zvířat, systém vyšetřování na AI a další.
V uvedeném chovu hus se ptačí chřipka potvrdila loni v listopadu. Jedná se přitom o jediný šlechtitelský chov hus v ČR s padesátiletou tradicí. V chovu se tehdy vyskytovalo 5000 hus a postupně muselo být utraceno cca 4100 ptáků. Na základě dohody s chovatelem se vyselektovalo husy z několika linií, které nebyly utraceny, a které byly individuálně vyšetřeny s negativním výsledkem.
V ČR bylo utraceno kvůli ptačí chřipce zhruba 330 tisíc ptáků ve 48 ohniscích. V 10 ohniscích byl loni diagnostikován subtyp H5N1 (podzimní vlna) a v 38 ohniscích subtyp H5N8 (jarní vlna). Letos zatím SVS eviduje sedm ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N1.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS