Tisková zpráva – Ústřední nákazová komise (ÚNK), kterou minulý týden svolal ministr zemědělství Miroslav Toman, dnes projednávala problematickou nákazovou situaci ve vztahu k africkému moru prasat (AMP), ptačí chřipce a také Covidu-19. Nejvážnějším rizikem pro tuzemské chovy je šířící se AMP v Německu a Polsku v blízkosti českých hranic. Proto se členové ÚNK shodli na vytyčení oblasti s intenzivním odlovem prasat divokých na severu Čech, který má za cíl snížit vysoké riziko opětovného zavlečení AMP do České republiky.
V nejrizikovějších oblastech Libereckého a Ústeckého kraje (Frýdlantský a Šluknovský výběžek) Státní veterinární správa (SVS) vymezila takzvanou zónu intenzivního lovu divočáků. Cílem tohoto opatření je snížení hustoty populace prasat divokých. Motivovat lovce k intenzivnějšímu lovu v této oblasti by mělo nově zavedené zástřelné ve výši 2000 Kč za ulovený kus. K ještě důslednějšímu vyhledávání uhynulých kusů a jejich včasnému odklízení by mělo přispět zvýšení nálezného ve stejné oblasti na 3000 Kč za kus. Ve zbytku ČR nálezné nadále zůstává na 2000 Kč za divočáka.
Oblast je ze severu ohraničena česko-německou a česko-polskou státní hranicí mezi Hřenskem a Harrachovem ze západu na východ. Ve vnitrozemí vymezují oblast silnice mezi Harrachovem a Hřenskem, které vedou přes Tanvald, Jablonec nad Nisou, Liberec, Jablonné v Podještědí, Nový Bor, Děčín a Hřensko. (Viz mapa v příloze). Rozloha oblasti s intenzivním lovem činí bezmála 1500 km². Vyhlášení této oblasti platí od 16. 11. 2020.
„Nákazová situace v okolních zemích se zhoršuje hned u dvou nebezpečných chorob současně, a je tedy otázkou času, kdy se některá z nemocí znovu objeví na našem území. Pokud jde o populaci divokých prasat v našich rizikových oblastech, chceme myslivce motivovat, aby ji co nejvíce snížili. Proto jsme se dnes dohodli na oblasti s intenzivním lovem divočáků a také na nově zavedeném zástřelném. Současně jsme v této oblasti zvýšili nálezné za uhynulá nebo sražená prasata,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Veřejnost by měla při nalezení uhynulého prasete neprodleně informovat příslušné myslivecké sdružení nebo obecní úřad. Uhynulého prasete by se také neměla dotýkat a jakkoliv s ním manipulovat, vhodné je zaznamenat přesnou polohu prasete, případně si ji vyfotografovat pro snazší dohledání myslivci.
„Státní veterinární správa má zpracovaný plán zavádění veterinárních opatření pro případ zvyšujícího se rizika nebo samotného znovuzavlečení AMP do ČR. Už v minulosti při likvidaci AMP na Zlínsku se jako velmi efektivní ukázala kombinace intenzivního odlovu divočáků a neprodleného odklízení uhynulých těl s použitím pachových a elektrických ohradníků. Samozřejmostí je přísné dodržování pravidel biologické bezpečnosti jak při lovu, tak v chovech prasat domácích,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
V současnosti je velmi aktuálním tématem Covid-19 a jeho možný přenos mezi člověkem a zvířetem, proto se problému věnovalo i jednání ÚNK. Vysoce vnímavým druhem k infekci je norek americký. Největší problémy s Covid-19 hlásí z tohoto hlediska Dánsko, kde byla nákaza prokázána celkem na 217 kožešinových farmách. Dánská vláda kvůli výskytu mutace SARS-CoV-2 s názvem „cluster-5“ na farmách na severu Jutska rozhodla o utracení celé populace norků, která čítá zhruba 17 milionů zvířat. Nová mutace viru byla totiž v Dánsku zjištěna nejen u norků, ale i u lidí. Zmutovaný vir je odolnější vůči protilátkám, což by mohlo v budoucnu způsobit problémy při použití vakcíny. K dalším zemím, ve kterých se Covid-19 u norků objevil, patří také Nizozemsko, Itálie, Španělsko, Švédsko a USA.
V České republice vir SARS-CoV-2 doposud nebyl u zvířat detekován, ani zde nejsou známy žádné klinické případy nákazy Covid-19 u zvířat. V ČR je od ledna 2019 chov kožešinových zvířat zakázán, v současnosti se tedy chovy norků na našem území nevyskytují. SVS situaci ohledně Covid-19 a možného přenosu člověk-zvíře-člověk pečlivě sleduje a je v případě potřeby připravena přijmout efektivní opatření. Současná situace takové kroky nevyžaduje.
Posledním tématem, které ÚNK diskutovala, byla ptačí chřipka. V souvislosti s podzimní migrací ptáků se zvyšuje riziko výskytu této nákazy, která se objevila např. v Německu, potvrzena byla ve Velké Británii a nemoc zaznamenalo i Nizozemsko. Tam navíc testy potvrdily nebezpečný typ H5N1, který je přenosný na člověka.
Jediným efektivním nástrojem, který brání zavlečení ptačí chřipky do chovů drůbeže, je důsledné dodržování pravidel biologické bezpečnosti. Státní veterinární správa proto upozorňuje, že je nutné především zamezit kontaktu volně žijících ptáků s drůbeží, s krmivem a napájením, zasíťovat výběhy a krmení předkládat pod přístřešek. Pro včasné rozpoznání nákazy je nezbytné sledovat zdravotní stav chované drůbeže a vše podezřelé jako jsou úhyny, snížení příjmu potravy či pokles snášky neprodleně nahlásit místně příslušné krajské veterinární správě.
Vojtěch Bílý
tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí Státní veterinární správy
