Rizika a příležitosti pro brazilské zemědělství s dohodou Mercosur-EU

Lídři zemí tvořících společný trh (Mercosur) se scházejí v uruguayském Montevideu na
65. summitu hlav států, který začal tento čtvrtek 5. 12. Hlavním očekáváním je oznámení o uzavření jednání o volném obchodu s Evropskou unií (EU), projednávané po dobu posledních více než 25-ti let.
Podle vice prezidenta republiky Sao Paulo Geralda Alckmina si Mercosur a EU nikdy nebyly tak blízké. „Integrace našich trhů a opětovné potvrzení našich demokratických závazků nás donutí jít společně dál!“, uvedl ve svém příspěvku na sociální síti X. Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen zase zdůraznila, že „cílová čára dohody EU-Mercosur je na dohled. Pojďme pracovat, pojďme to překročit,“ píše také na sociální síti X. „Máme šanci vytvořit trh se 700 miliony lidí. Největší obchodní a investiční partnerství, jaké kdy svět viděl. Profitovat z toho budou oba regiony,“ dodala předsedkyně EK.
Na přínosy ze schválení dohody Mercosur-EU se však názory odborníků rozdělují. Někteří tvrdí, že smlouva bude mít významný dopad na úroveň produkce určitých odvětví v Brazílii, jako je agrobyznys. Jsou ale i tací, kteří se domnívají, že text v podstatě díky omezením, která zůstanou, nepředstavuje volný obchod a je zcela bez konkrétního účinku. V současné době je Evropská unie po Číně druhou hlavní cílovou destinací pro brazilský zemědělský export. Do října trh EU představoval 14,15 % agrárního exportu Brazílie, což odpovídá více než 19 miliardám USD.
Podle údajů brazilského Institutu aplikovaného ekonomického výzkumu by zdejší agrobusiness díky dohodě zvýšil svou produkci o 2 %, což odpovídá přibližně 11 miliardám USD. Téměř tři čtvrtiny tohoto zisku by byly soustředěny ve čtyřech sektorech: vepřové maso a drůbež; potravinářské výrobky, které v zásadě zahrnují ryby, rostlinné oleje a tuky a hospodářská zvířata. Pro brazilského velvyslance José Alfredo Graça Lima, viceprezidenta správní rady Brazilského centra pro mezinárodní vztahy (Cebri), dohoda v podstatě nepředstavuje volný obchod, jak je v ní popsáno. Diskutuje se podle něj o administrativním závazku s navýšením kvót pro produkty agrobyznysu, avšak bez jakýchkoli dopadů na přístup nad rámec toho, co bylo definováno. „První věc, kterou je třeba zvážit, je, že tato dohoda má pro investory mnohem více symbolický obraz, a to jako výsledek jednání, které trvalo dlouho a které může být nyní uzavřeno.
Brazilská konfederace zemědělství a hospodářských zvířat (CNA), která byla historicky pro dohodu, se domnívá, že schválení smlouvy představuje pro zemědělství příležitost, ovšem s výhradami. Subjekt varuje, že je zásadní, aby dohoda skutečně zaručovala přístup brazilských výrobků na trh EU. Podle Sueme Mori, ředitelky mezinárodních vztahů CNA, největší obavy vyvstávají kolem regulačních změn, které Evropská unie zavedla po uzavření dohody. „Když bylo v roce 2019 dokončeno první kolo jednání s uzavřením ústředního textu, byl to důležitý moment, pokud jde o Evropskou unii, Brazílii a Mercosur. V prosinci téhož roku však Evropská unie zahájila svou politiku dekarbonizace, zelenou dohodu, která přinesla řadu regulačních opatření, která mají potenciální dopad na reálný přístup brazilských zemědělských produktů na trh EU,“ zdůrazňuje Sueme.
Vzhledem k tomu, že ve středu sporu je hovězí maso, Francie vede odpor vůči dohodě
Mercosur-EU. Tento čtvrtek, 5.12, stránka francouzské vlády na X uvedla, že „návrh dohody mezi EU a Mercosurem je ve své současné podobě nepřijatelný“. Podle zprávy to prezident Emmanuel Macron dnes zopakoval předsedovi Evropské komise. „Budeme i nadále neúnavně bránit naši zemědělskou suverenitu,“ zdůraznila stránka Elysejského paláce, oficiální rezidence prezidenta Francouzské republiky. Francie vedla opoziční hnutí v Evropě proti uzavření dohody. S podporou Nizozemska a Polska vyjadřují země obavy z místní konkurence, zejména v souvislosti s možným zvýšením vstupu masa. Živočišné produkty vyrobené v zemích Mercosuru se proto staly hlavním terčem kritiky. Nedávná prohlášení francouzských poslanců klasifikovala maso Mercosuru jako „odpad“. O několik dní dříve globální CEO Carrefouru, Alexandre Bompard, prohlásil, že řetězec ve Francii již nebude prodávat proteiny z jihoamerického ekonomického bloku, protože nesplňuje „požadavky a standardy“. Jeho projev vyvolal mobilizaci brazilského agrobyznysu a vlády. Velká průmyslová odvětví bojkotovala Carrefour Brasil a pozastavila prodej masa místním jednotkám. Tváří v tvář dopadům a následkům musel Bompard odvolat v dopise zaslaném ministru zemědělství Carlosi Fávaro. CNA přesto oznámila, že podnikne v Evropské unii právní kroky proti postoji Carrefour Group za poškození image brazilských produktů.
Navzdory protestům výrobců z Francie a zemí, které jsou proti dohodě, by tlak neměl mít na dopad jednání žádný vliv. „Evropská rada je fakticky suverénní. Víme, že dohoda má podporu Německa a silnou podporu dalších zemí. Podle mého názoru se touto dohodou nezmění obchodní trendy,“ zdůrazňuje Graça Lima. V současné době je k zablokování rozhodnutí Evropské rady zapotřebí podpora čtyř zemí představujících 35 % celkového počtu obyvatel Evropské unie. Francie, Nizozemsko a Polsko dohromady tvoří asi 24 % obyvatel bloku.
Zdroj: agro.estadao.com.br