Zemědělci v kraji čelí v posledních letech klimatickým změnám. Proměnlivé počasí pak ohrožuje některé plodiny. Třeba červencové deště už byly údajně podle nich na hranici únosnosti. Voda zase může pomoci jinde. Farmáři se tomu ale musí přizpůsobit.
Martin Tvarůžka na své farmě suší ostropestřec mariánský, který vypěstoval pro lékařský průmysl. Tuto rostlinu ale náladové počasí neohrožuje. „Déšť v době kdy dozrává obilí, ovlivňuje jeho parametrické hodnoty. A u potravinářských pšenic, které se používají pro mlynářský průmysl, dochází k zhoršování objemové hmotnosti a pádového čísla,“ vysvětluje farmář.
Fotka od WikimediaImages a Pixabay
Takový pokles kvality pak může mít dopad například na pekaře. „Když se to pádové číslo sníží pod 200, už se ta pšenice nedá použít jako mlynárenská. Když ta mouka má pod 200 pádové číslo, tak už nedochází ke kynutí těsta,“ dodává.
Farmář má v silech uskladněn sladovnický ječmen pro pivovarský průmysl. „Ten ječmen je ohrožen v době zralosti deštěm. Může dojít k zaplísnění zrna i naklíčení a dochází k tomu, že ten ječmen přechází do krmného zboží. Je tam například poloviční cena proti tomu sladovnickému,“ říká dále Tvarůžka.
A střídavé počasí si tady vybralo svou daň. Zhruba třetina ječmene bude nejspíše krmná. U pole s námi je i Jiří Michalisko. Podle něj je důležité nespoléhat jenom na jednu plodinu a mít pestrou výrobu.
„I u zemědělství, pokud je dostatečně diverzifikováno, a kombinujeme živočišnou s rostlinnou výrobou a rostlinnou výrobu na dostatečně pestrosti rozložení plodin, tak máme zaděláno na to, že ekonomicky nás klimatická změna nepoloží a dokážeme ty nevýhody proměnit v podstatě ve výhody,“ říká Michalisko.
Deště tento rok údajně pomohly třeba pěstitelům sóji. Zároveň bude možná i více krmiva pro dobytek a farmářům to může vynést více masa.