O situaci v zemědělství po zavedení mimořádných opatřeních vlády v době pandemie koronaviru, následků po jejich ukončení poskytl rozhovor předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Ing. František Winter ji v dubnu.

Jaké nejvýznamnější překážky pociťujete při druhé vlně, právě Vy?

Ozvěte se nám – i o tom bude zástupce ČMSZP hovořit na konferenci COVID-19 in the agri-food sector: A new way of working for DIHs and farmers

Věnuje se také dalším tématům, například zaměstnanosti v agrárním sektoru, finanční podpoře v souvislosti s nákazou, produkci, soběstačnosti, ekologickému hospodaření, suchu a ohrožení budoucímu financování dotací zaměřených na krávy bez tržní produkce mléka. Rozhovor z domova Ing. František Winter, předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů.

Pandemie koronaviru a mimořádná opatření vlády zasáhla také do hospodaření zemědělských podnikatelů v rostlinné a živočišné výrobě, v potravinářství. V jakých sektorech zemědělství se nejvíce projeví ztráty a promítnou se do hospodářských výsledků?

Mimořádná opatření proti šíření koronaviru zasáhla každého, jejich následky však uvidíme, troufnu si říct, v průběhu dalších měsíců. V jakých sektorech mají nejvýznamnější dopad, záleží na tom, z jakého časového hlediska se na to podíváte. Na začátku to rozhodně byly subjekty, které potřebovaly pracovníky ze zahraničí a ti často chyběli (chmelaři, zelináři, ovocnáři). Vývoj situace nasvědčuje tomu, že zemědělci mohou zaznamenat významné ztráty také v oblastech, kde jsou dnes již velmi efektivní a konkurenceschopní – myslím tím chov, pěstování i výrobu konkrétně u surovin, jako je hovězí maso, mléko, obiloviny, ale i prvotřídní víno a pivo. Jelikož opatření nezasáhla jenom sektor zemědělství, ale i ostatní, dá se predikovat, že i spotřebitelé zareagují.

• Bude dostatek obilovin, olejnin, brambor, bílkovinných plodin a dalších kultur? Ono je důležité, čemu se říká dostatek a zda se ptáte na ČR, EU nebo svět?

Všeobecně na výsledek úrody bude mít vliv zejména počasí a spotřeba, to znamená počet konzumentů (obyvatelstvo, zvířata). Příroda se nezastaví a je jedno, jaké opatření vlády nastane. Jediné, co jsme zaznamenali od našich kolegů, je to, že jim zpřísněná opatření ohrozila výsadbu brambor, sazenic vína importovaných do ČR.

• Nyní, po uvolnění mimořádných opatření, běží vše jako dříve? Nebo přežívají z toho plynoucí následky?

Pokud jde pouze o práci v zemědělství, ano, ta musí být zajištěna stále. Zvířata musíte nakrmit každý den. Ti z nás, kteří mají nastaven prodej svých produktů na export, do restaurací či na farmářské trhy, se potýkají již nyní se změnou chování zákazníka. Doufáme však, že se poptávka po zemědělských produktech brzy obnoví v plné míře. Je to také příležitost motivovat spotřebitele k tomu, aby se více orientovali na domácí trh, a pro producenty je to příležitost najít další prostor pro rozšiřování produkce po komoditách, o které je zájem a není jich dostatek. Aktuálně se také setkáváme s překážkami spojenými s omezenou činností některých úřadů, což brzdí naši akceschopnost.

• Vláda schválila finanční pomoc firmám, takzvaný režim C programu Antivirus, což je odpuštění plateb odvodů za sociální pojištění pro firmy do 50 zaměstnanců. Domníváte se, že tento program účelně podpoří zaměstnavatele a zaměstnanost v sektoru zemědělství?

Návrh odpuštění plateb sociálního pojištění jsme navrhovali již na počátku. Přesněji jsme žádali o odpuštění plateb ze strany zaměstnance i zaměstnavatele do konce roku 2020. A to tedy nejen u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Za Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů se nám podařilo vyjednat s kolegy s GEOPA COPA souhlas s tímto opatřením a naše stanovisko bylo předáno komisaři Nicolasi Schmitovi i komisaři Januszi Wojciechowskimu s žádostí, aby apelovali na jednotlivé členské státy. Tedy upozornili jsme, že je třeba pomoci udržet a podpořit zaměstnanost co nejefektivněji napříč všemi zemědělskými subjekty bez ohledu na velikost.

• Jak se vyvíjí zaměstnanost v zemědělství v souvislosti s pandemií? Je dostatek pracovníků? Nechybějí pracovníci ze zahraničí – Ukrajinci, Poláci, Slováci? Jsou již možnosti, jak tyto pracovníky zaměstnávat? Mohou získat víza?

V zemědělství se před i po pandemii velmi složitě hledali odborní pracovníci, kteří mají už určité dovednosti. To v průběhu času asi nepomine.

Druhá otázka je mířena spíše na kolegy se zahraničními pracovníky a na ty, jak už jsem zmínil na začátku, kteří využívají sezónní pracovníky například na sklizeň zeleniny či přípravné práce při pěstování chmele a podobně. Určitě by všem pomohlo otevření hraničních přechodů, a to zejména s Polskem, ale to už nyní záleží spíše na polské straně. Víza je možné již získat – ministerstvo zemědělství je v tomto ohledu opravdovým partnerem. Ale jak už jsem zmínil, ne vždy je to v praxi tak jednoduché, jak se zdá na papíře. Jelikož komunikujeme i se zahraničními kolegy, víme, že každý stát má k tomuto bodu odlišný postoj, tedy i podmínky.

Přeprava zemědělských produktů v rámci ČR za mimořádné situace asi probíhala bez změn, ale jak se promítla do exportu zemědělských podnikatelů, popřípadě při dovozu?

Tak zde jsme zaznamenali od našich členů určité komplikace. Pokud chtěli naši producenti cokoliv exportovat či importovat – bylo to možné jen na několika vybraných přechodech. To znamenalo zvýšení nákladů, například překonání místo 10 km dalších 60 km. Z tohoto pohledu, pokud jde o efektivitu, ekonomičnost i uhlíkovou stopu, tak se to nevyplatilo. A jelikož opatření byla zavedena ze dne na den, nemohl to samotný farmář moc ovlivnit.

Měla by se podle svazu zvyšovat soběstačnost v produkci zemědělských plodin a potravin? V jakých segmentech zemědělství chybí nejvíce a co by se mělo udělat proto, aby se zvýšila?

Soběstačnost je dost nestálý fenomén a závisí na poptávce spotřebitelů. Chuť je časem proměnlivá a probíhají zde dietetické trendy. Například nejoblíbenějším ovocem je banán. Tuto soběstačnost asi nemá cenu prozatím zkoušet. Pokud jde o suroviny, které zde umíme efektivně produkovat, tak například spotřeba hovězího masa klesla, zdálo by se, že je vhodné tedy snížit stavy. Nicméně v minulosti – „na panstvích“ byl chov dobytka spjat s půdou a kvalitní organickou hmotou a dbal na to, aby byl zajištěn alespoň minimální stav zvířat na dané množství půdy (dnes známé jako VDJ/ha). Já bych byl i proto v tomto více střídmý, soběstačnost ano, ale tam, kde je to rozumné. A ne na úkor kvality půdy. To zatím v dotační politice postrádáme.

Více se dočtete ZDE

Zdroj: Zemědělský týdeník