Finsko je nejsevernější zemědělská země na světě. Finská zemědělská půda dosahuje od 60. severní zeměpisné šířky až po arktický kruh. Přestože je vegetační období krátké, Finsko má dobré možnosti produkovat chutné potraviny a chlubí se vysokou bezpečností potravin.

Na jihozápadním pobřeží může doba vegetace může dosáhnout i 185 dní, ale v nejsevernějším Laponsku je kratší než 105 dní. Průměrná teplota za celý rok se ve Finsku pohybuje mezi + 5 ° C v teplých oblastech a -2 ° C v chladných oblastech.

Růstová sezóna začíná v dubnu až květnu a končí v srpnu až říjnu. Červenec je nejteplejší měsíc a leden-únor je nejchladnější.

V jižním Finsku trvá pastva krav čtyři až pět měsíců, na severu tři až čtyři

Finsko má 48 000 farem s průměrnou ornou rozlohou 47 hektarů.

Z nich asi 12% tvoří ekologické farmy.

Mlékárenství je největším zemědělským odvětvím z hlediska obratu. Celkové tržby z prodeje zemědělských produktů činily 2,2 miliardy EUR, z čehož pochází mléko
představuje 40%.

Pokud jde o využití půdy, produkce obilí je největším odvětvím ve Finsku.

Téměř 90% finských farem patří do oficiálního agroenvironmentálního programu.

Průměrný věk zemědělců je 52 let. Což je v porovnání s ostatními státy evropy dobré.

Zemědělství a zahradnictví poskytují zaměstnání pro 100 000 lidí. V potravinářském odvětví zaměstnává 240 000 lidí, od průmyslu výroby vstupů až po maloobchod.

Maloobchodní trh ve Finsku je vysoce koncentrovaný. Dva největší prodejci mají tržní podíl 83%. Finsko má dlouhé tradice v oblasti chovu rostlin a zvířat. Místní chov je pro rozvíjející se místní produkci potravin nezbytný a v budoucnosti bude reagovat na nové výzvy zemědělství.

Finsko má čerstvý vzduch a čistou vodu. Je řídce osídleno (5,5 mil.obyv.) země má malou dopravu vytíženost a tím i nízké objemy emisí z dopravy (např.zácpy). Tvrdé mrazy kontrolují rozšíření chorob rostlin a zabíjejí škůdce, a proto je používání pesticidů nižší než ve zbytku Evropy. Zajímavostí co nás překvapilo bylo to, že dopravní infrastukturu nesolí, ale používají štěrk a metení silnic.

Vyrábí a zaměřují se na odrůdy, které fungují dobře v chladném a krátkém létě. Během krátké vegetační doby dokáží vyrašit i uzrát. Například finské zrno je v celosvětovém měřítku poptáváno díky svým zvláštním vlastnostem a kvalitě.

Finsko je jedním z největších producentů a vývozců ovsa na světě.

Mohou se pochlubit sníženým používáním antibiotik u zvířat, zde jsou zásadně aplikovány pouze u nemocných zvířat, nikoliv jako preventivní opatření. Finské mléčné výrobky, vejce a masné výrobky neobsahují salmonelu. Ve Finsku chovají selata s ocásky a slepice a brojlery bez krácení zobáků.

Období pastvy u skotu je na jihu 4-5 měsíců a v severnější části 3-4měsíce.

Sobi neboli „reindeer“ (chováni člověkem) jsou chováni zejména volně ve stádech a v průběhu jara jsou přírůstky označovány ušními známkami.

Zdroj: ČMSZP a statistika Luke, Helsinki 2019