Již v minulosti věděcká veřejnost informovala, že spotřeba dusíku roste, nicméně draslíkem a fosforem se hnojí málo. Nedostatky mohou být způsebeny i nedostatečným vápněním. Z dat eurostatu vyplývá, že ČR v porovnání s mnoha dalšími státy EU vysoký podíl dusíku oproti ostatním živinám, což věděcká veřejnost považuje za nepříznivé. A tato situace může ovlivnit obsah dusičnanů v podzemních vodách a plněním požadavků nitrátové směrnice. Nicméně používání hnojiv a související oblasti jsou v České republice upraveny příslušnou legislativou, která v roce 2017 doznala řady změn.

V letošním roce nás nejspíše čeká novelizace zákona č. 156/1998 Sb., tedy zákon o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech) a některé navazující vyhlášky.

Proč to?

V nynější podobě zákona o hnojivech nenaleznete zmínku o tzv. digestátu. Ten při aplikaci do půdy ve víceletém výzkumu působil negativně na fyzikální vlastnosti půdy. Zvýšila se utuženost půdy a s tím související půdní struktura a vodostálost půdních agregátů zvláště u varianty s 2× aplikovaným digestátem. Pozitivních výsledků bylo dosaženo u půdní vláhy (vododržnosti).

Další předpokládané změny se budou týkat evidence a a zákazu vyrábět a distribuovat hnojiva s látkami na ochranu rostlin.