V úvodním vystoupení ředitelka ÚZEI Ing. Šolcová přivítala účastníky a informovala o vytvoření čtyř pracovních skupin koordinovaných ÚZEI.
Náměstkyně pro vědu a výzkum Ing. Abrahamová potom podrobněji popsala čtyři zřizované pracovní skupiny a uvedla jejich koordinátory (RV – Ing. Abrahamová, ŽV – Ing. Bošková, LFA – Ing. Čámská a Ekonomika – Ing. Humpál, Ing. Vilhelm). Pracovní skupiny jsou otevřené, je možná širší účast i v ostatních pracovních skupinách; vzhledem ke vzájemné spolupráci je možné vyvolat jednání i ze strany nevládních organizací v případě potřeby. Ustanovení pracovních skupin je příležitostí k navázání kontaktů pro bližší spolupráci při podnětech pro formulaci zemědělské politiky. Oblastí zájmu pracovní skupiny Ekonomika je především komplexní pohled na ekonomiku zemědělských podniků a zemědělství jako celku v rámci národního hospodářství a dále takových oblastí, jako je trh s půdou, zemědělské pojištění, obnovitelné zdroje energií apod.
Následně koordinátor pracovní skupiny Ing. Vilhelm představil přítomné pracovníky ÚZEI a následně členové pracovní skupiny se vzájemně informovali o tom, kterou organizaci zastupují a krátce představili i firmy, v nichž působí.
V odborné části úvodního jednání pracovní skupiny Ekonomika byli účastníci seznámeni s dvěma prezentacemi. Obě prezentace jsou přílohou tohoto zápisu.
První prezentaci přednesl RNDr. Foltýn na téma „Matematicko-ekonomické modely pro simulaci dopadů agrárně-politické rozhodování“
V prezentaci byly představeny vybrané modely k simulaci dopadů různých opatření a podpor na typické faremní struktury zemědělských podniků. Model Farma 4 je regionálním optimalizačním modelem ve specifických podmínkách výrobních oblastí. Ekonometrický model RENT-4, zkoumá různé dopady různých scénářů zem. politiky na ekonomiku jednotlivých zemědělských komodit. Tento modelový aparát vychází z dat výběrového šetření nákladů a výnosů za 37 vybraných zemědělských komodit. Komodity jsou sledovány podle výrobních oblastí, byla představena struktura sledovaných údajů za komodity. Ilustrativně byly představeny typické farmy, simulace scénářů politiky a jejich dopadů. Posouzení a prokázání věrohodnosti dat vstupujících do modelových aparátů na základě dopočtu výsledků bylo demonstrováno dobrou shodou s výsledky Souhrnného zemědělského účtu zpracovávaným ČSÚ. Výběrové šetření nákladů a výnosů zemědělských komodit reprezentuje 10-20 % pěstovaných ploch těchto komodit, které se podílejí na 90 % celkové zemědělské produkce. Rozsahy produkce jednotlivých komodit jsou pro celorepublikové přepočty přebírány z ČSÚ.
V následující diskusi Ing. Belada (AK) vznesl dotaz s požadavkem na sledování a hodnocení směrem k dalším typům podniků, 2 typy podniků velké zatížení dojnic a masných krav (0,45-0,5 VDJ/ha) a odlišná kombinace především se zaměřením na polní výrobu a při produkci mléka (0,2-0,3 VDJ/ha). Současně žádal o zařazení podniků chovu prasat a drůbeže do modelování dopadů opatření PRV a národních podpor. Hodnocení efektů investičních podpor je velmi obtížné a je možné ho provádět formou ex-post hodnocení na základě dosažených skutečných dat z podnikového výkaznictví a porovnání výsledků za podniky podpořené a kontrolní skupinu nepodpořených podniků.
Ing. Štefl upozornil, že se zde věnuje větší pozornost modelování faremních systémů, ale pro zemědělce je důležité zohlednit zejména komoditní pohled, a komoditní analýzy. Ty byly představeny na pracovní skupině k rostlinné a živočišné výrobě, která se uskutečnila 1. 4. 2016. Při sledování faremních systémů mohou být velmi těžko uchopitelné fixní náklady, které mohou být na faremní úrovni velmi rozdílné. Například investování do budov představuje jednorázový vysoký finanční výdaj, který se promítá do výsledků dalších let formou odpisů. Pro politické rozhodování je však nutné vyhodnocovat dopady na faremní úrovni. Je nutné přizpůsobení se farem jejich podmínkám, ve kterých hospodaří.
Ekonomika podniku musí zohlednit veškeré i ekosystémové služby.
Další prezentaci na téma „Nastavení podmínek 1. pilíře SZP v ČR a EU“ přednesl Ing. Humpál a věnoval se evropskému srovnání v následujících jednotlivých okruzích:
- Dobrovolná podpora citlivých komodit (VCS) – volitelné alternativní složky PP, 13 + 2 % z celkové obálky – dáno nařízením EP a EK a není možné změnit z rozhodnutí členského státu.
- Přesun z 2. do 1. pilíře – velmi levné peníze s rizikem přesunu do zvýšení pachtovného.
- Některé státy mají velmi nízký podíl podpor vázaných na citlivé komodity.
- Nejvíce podporované komodity pomocí VCS – skot, ovce kozy, …..
- Široké spektrum vymezených komodit vede k velké škále plodin, u nichž je možné očekávat doložení dopadu podpor na ekonomiku takto podporovaných komodit.
- Degresivita plateb – dobrovolné zpřísnění a zastropování plateb
- Redistribuční platba – při zavedení redistribuční platby by byly ovlivněny podniky nad 450 ha v případě ČR.
- Další zdroje dotací, které mají charakter přímé platby (jsou ale většinou kompenzačními platbami – animal welfare).
- Národní podpory – problémy s uvedením sazby v notifikaci je pouze celková suma
- Podpory de-minimis.
Diskusi k této prezentaci zahájil Ing. Belada (AK) poděkováním za zpracování přehledu podpor I. pilíře. Dále vznesl připomínku, že do doby srovnání plošných podpor v celé EU může dojít k fatálnímu omezení produkce mléka v našich podmínkách. I v této souvislosti vznesl požadavek na aktualizaci údajů o podporách v celém spektru podpor v jednotlivých členských státech, což, jak konstatovali i další účastníci jednání skupiny, je velmi obtížně zjistitelné a regionálně specifické. V případě investičních opatření není možné dohledat, jaké typy investic a v jakém poměru či rozsahu byly z podpor realizovány.
Ing. Milan Douša (SMA) podpořil názor, že hlavním účelem dotací SZP je poskytnutí podpor za účelem zachování rodinného hospodaření v EU v kontextu evropského modelu zemědělství, ale že je nutné sledovat také ekonomické aspekty. Domnívá se, že v různých zemích je v tomto směru přístup zemědělské politiky odlišný. Tak v Rakousku a Francii se prosazuje zaměření se na samozásobení vnitřního trhu a zdravotní aspekty zemědělské produkce. Naopak Holandsko a Dánsko se orientují na export zemědělské produkce. Dále uvedl velký problém generační obměny u rodinných farem např. ve Francii a Irsku, kdy děti farmářů nemají zájem o další farmaření a mnohé rodinné farmy tak končí.
Ing. Štefl (ASZ) podporuje zvýšení podílu „zelených podpor“ z důvodu omezení evropské nadprodukce. Prostor pro podpory tzv. citlivých komodit je v souvislosti s celkovou zemědělskou nadprodukcí v EU velmi limitovaný. Dále konstatoval, že vzhledem k nákladům práce a půdy v ČR jsou podpory velmi příznivé z hlediska příjmu českých zemědělců. Problémy nízkých cen komodit by měly namísto podpor řešit dobře fungující odbytové organizace, které usnadňují zlepšení zpeněžení produkce. Přidávání podpor není správnou cestou, protože se jedná o začarovaný kruh.
Dále požadoval zpracování dat o zemědělských podnicích nikoliv podle právní formy, ale podle velikosti – mikro, malé, střední a velké, s akcentem na to, jak si stojí rodinné farmy v ekonomických výsledcích – bez rozlišení právní formy.
Za ÚZEI reagovala Ing. Macháčková a vysvětlila způsob sledování výsledků v síti FADN, přičemž třídění dle ekonomické velikosti je již standardně zpracováváno a zveřejňováno v publikacích o ekonomických výsledcích ze zdrojů FADN.
V diskusi byla konstatována složitost definice rodinné farmy a tudíž i obtížnost definování tohoto segmentu pro sledování ekonomických výsledků. Často je rodinná farma vymezována jako farma, kde převažuje práce rodinných příslušníků nad prací najatých pracovníků.
Zapsali: Ing. Medonos a Ing. Vilhelm
Prezentace: