Filip Lameš, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Ottawě,
Mob.: +1 343 998 1023, mob. CZ +420 602 371 010, e-mail: filip.lames@mzv.gov.cz
Kanadský masozpracující průmysl představil strategii na období 2026–2029
Nevládní organizace Canadian Meat Council, která zastupuje zájmy kanadského masozpracujícího průmyslu, představila novou strategii na období 2026–2029 s názvem Quality the World Trusts: Securing the Competitiveness of Canada’s Meat Value Chain. Zaměřuje se především na posílení konkurenceschopnosti kanadského masozpracujícího průmyslu, zlepšení podmínek pro zahraniční obchod, modernizaci regulatorního prostředí a lepší připravenost odvětví na budoucí krizové situace. Jedním z hlavních cílů strategie je zachování a rozšiřování přístupu kanadského masa na zahraniční trhy. Kanadský masný průmysl je výrazně exportně orientovaný a jeho konkurenceschopnost závisí na stabilních obchodních vztazích a možnosti prodávat produkci na mezinárodních trzích. V roce 2025 směřovalo do zahraničí přibližně 46,8 % kanadské produkce hovězího masa. Po započtení vývozu živého skotu dosahoval podíl produkce určené na export přibližně 59 %. Canadian Meat Council chce proto aktivně prosazovat odstraňování celních i netarifních překážek, podporovat obchodní příležitosti a posílit spolupráci s federální vládou. Další významnou oblastí je zlepšení regulatorního prostředí. Organizace upozorňuje na význam regulatorních a administrativních nákladů, které mohou ovlivňovat konkurenceschopnost domácích zpracovatelů. Mezi její priority proto patří modernizace předpisů, omezení nepřiměřené administrativní zátěže a posílení mezinárodní konkurenceschopnosti kanadského regulatorního systému. Současně má být zachována vysoká úroveň bezpečnosti potravin, veterinární kontroly, sledovatelnosti původu masa, welfare zvířat a environmentálních standardů.
SPOJENÉ ARABSKÉ EMIRÁTY
Amer Mustafa Ali, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,
Mob.: +971 541 401 283, mob. CZ: +420 799 089 953, e-mail: amer.mustafa-ali@mzv.gov.cz
SAE posilují potravinovou bezpečnost prostřednictvím diverzifikace dovozu a moderních technologií
Spojené arabské emiráty (SAE) dále rozvíjejí svůj systém potravinového zabezpečení s cílem minimalizovat rizika spojená s možnými výpadky dodavatelských řetězců. V rámci Národní strategie potravinové bezpečnosti 2051 plánují zajistit pro každou hlavní kategorii potravin tři až pět alternativních dodavatelských zdrojů a současně budovat strategické zásoby základních komodit.
Klíčovým pilířem strategie je kombinace diverzifikovaného dovozu, rozvoje domácí produkce a vytváření rezerv. SAE kladou důraz na identifikaci rizik ještě před vznikem krizové situace, včetně hodnocení závislosti na jednotlivých dodavatelích, zemích původu a dopravních trasách. V případě narušení dodávek jsou připraveny rychle aktivovat alternativní zdroje a logistické kanály. Součástí strategie je také cíl snížit potravinové ztráty a plýtvání o 50 % do roku 2030. Zvláštní pozornost je věnována zajištění dostupnosti zemědělských vstupů, jako jsou osiva, hnojiva a krmiva. Na mezinárodní úrovni SAE aktivně podporují diskusi o odolnosti potravinových a zemědělských dodavatelských řetězců. Na půdě OSN upozorňují na nutnost přechodu od krizového řízení k preventivnímu přístupu založenému na identifikaci rizik, diverzifikaci zdrojů a posilování mezinárodní spolupráce. Významnou součástí dlouhodobé strategie jsou investice do moderních zemědělských technologií, zejména vertikálních farem, hydroponických systémů a zemědělství v kontrolovaném prostředí. Tyto technologie umožňují snížit spotřebu vody až o 90 % oproti tradičnímu zemědělství a zároveň zvýšit produkci potravin. Strategie, zahájená v roce 2018, si klade za cíl zařadit SAE do roku 2051 na první místo v globálním indexu potravinové bezpečnosti. Mezi hlavní priority patří diverzifikace dovozu, rozvoj technologicky vyspělé domácí produkce, podpora výzkumu a inovací, rozvoj akvakultury a omezení plýtvání potravinami. Institucionální koordinaci zajišťuje Emirates Food Security Council ve spolupráci s domácími i mezinárodními partnery.
SRBSKO
Vladimír Váňa, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě
Mob.: +381 63 388 931, mob. CZ: +420 702 169 425, e-mail: vladimir.vana@mzv.gov.cz
Chovatelé hospodářských zvířat v Bosně a Hercegovině mají problémy V Bosně a Hercegovině roste nespokojenost místních farmářů – chovatelů hospodářských
zvířat, a to v obou částech země – jak v Republice Srbské, tak ve Federaci Bosny a Hercegoviny. Důvodem je velký dovoz masa ze zahraničí, který způsobuje nízké výkupní ceny v zemi. Problémy způsobují také stále se zvyšující náklady na krmiva a celkový provoz farem. Řada farmářů se tím dostává do existenciálních problémů a často musí rozprodávat své chovy. Podle informací zpravodajského portálu „e-Kapija“ jen za prvních devět měsíců letošního roku dovezla Bosna a Hercegovina 65 mil. kilogramů masa a živých zvířat v celkové hodnotě 250 mil. EUR. Z tohoto množství bylo nejvíce chlazeného a mraženého hovězího masa (za cca 129 mil. EUR), živého hovězího dobytka (za 39 mil. EUR) a vepřového masa za (za cca 28 mil. EUR). Bosna a Hercegovina pokrývá domácí spotřebu vepřového masa jen ze čtvrtiny, přičemž hodnota jeho dovozu za rok 2025 činila 67,5 mil. EUR. Celkový dovoz masa a masných výrobků za rok 2025 činil 368 mil. EUR. Ve stejném období vyvezla Bosna a Hercegovina, především do sousedních zemí a mimo EU, maso a masné výrobky v hodnotě necelých 72 mil. EUR. Vývoz za prvních devět měsíců roku 2026 činil necelých 20 mi. EUR. Proto farmáři požadují zavedení opatření na ochranu trhu, urychlené provádění opatření ke splnění požadavků umožňujících vývoz do zemí EU (veterinární kontroly, dohledatelnost původu, zvýšení laboratorních kapacit, certifikace jatek a zpracovatelských provozů, ad.), zvýšený inspekční dozor původu masa a masných výrobků a také dlouhodobou politiku státní podpory chovu skotu a prasat a rozvoje genetických fondů a nákupu kvalitních plemenných zvířat. Poslední požadavek může být
příležitostí pro české farmáře, kteří již dnes do Bosny a Hercegoviny vyvážení plemenná zvířata a genetický materiál jak masného, tak i mléčného skotu.
TURECKO
Milan Ekert, budoucí zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Ankaře,
Mob. CZ: +420 705 595 250, e-mail: milan.ekert@mzv.gov.cz
Turecko spouští rozsáhlý program financování zemědělství a potravinářství. Příležitost také pro české dodavatele technologií
Turecko připravuje rozsáhlou podporu investic do zemědělství a potravinářství prostřednictvím programu TARGET (Turkiye Agrifood Sector Transformation for Rural Jobs and Growth), financovaného Světovou bankou. Úvěrová dohoda k první fázi projektu v objemu 750 miliónů USD byla podepsána 12. listopadu 2026 v rámci klimatické konference COP v Antalyi. Program bude koordinovat turecké Ministerstvo zemědělství a lesnictví a realizovat agentura pro podporu zemědělství a rozvoje venkova (TKDK). Z celkové částky připadá 720 miliónů USD na návratné financování investic zemědělských a potravinářských podniků a producentských organizací. Dalších 30 miliónů USD bude využito na částečné úvěrové záruky, které mají usnadnit přístup zemědělců ke komerčním úvěrům. Podle zveřejněných parametrů TKDK může financování pokrýt až 80% investičních nákladů, a to do výše 10 miliónů USD na projekt. Splatnost může dosáhnout sedmi let, včetně odkladu splátek až o 2 roky. Podpora se zaměří na posilování zemědělsko-potravinářských hodnotových řetězců, zejména na zpracování zemědělských produktů, skladování, chladírenskou infrastrukturu, logistiku, modernizaci výroby, digitalizaci a technologie přispívající k odolnosti vůči klimatickým změnám. Do roku 2032 má projekt přinést prospěch přibližně 225 tisícům zemědělců, podpořit vznik 110 tisíc nových a lépe placených pracovních míst a mobilizovat 670 miliónů USD soukromého kapitálu. Po první fázi se počítá s navýšením financování až na 2 miliardy USD. Opětovným využíváním splátek má během deseti let vzniknout celkový finanční objem až 5,3 miliard USD. TKDK plánuje zveřejnit podrobnosti výzev do konce roku 2026, samotné poskytování financování by mělo začít v roce 2027. Pro české podnikatele představuje program potenciální příležitost zejména pro dodavatele technologií a zařízení pro potravinářské zpracování, skladování, chlazení, logistiku, precizní zemědělství a digitalizaci. Vhodným obchodním modelem může být dodávka českých technologií tureckým podnikům, které budou o financování žádat. Konkrétní pravidla způsobilosti zahraničních dodavatelů, původu zařízení a případné účasti zahraničních investorů však bude nutné ověřit až podle podmínek jednotlivých výzev a prováděcí dokumentace TKDK. Ziraat Bankasi o financování investic, 2.10.2026; Světová banka – Turkiye Agrifood Sector Transformation for Rural Jobs and Growth (TARGET), 24.9.2026.
UKRAJINA
Petr Sochor, zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Kyjevě,
Mob.: +380 506 138 519, mob. CZ: +420 720 825 914, e-mail: petr.sochor@mzv.gov.cz
Ukrajina – Produkce drůbežího masa, vajec a vaječných výrobků vzrostla Ukrajinský drůbežářský průmysl zvýšil produkci, za prvních sedm měsíců roku 2026 vzrostla
produkce drůbežího masa o 8,4 %, průmyslová výroba vajec o 23,4 % a vaječných výrobků o 33 % ve srovnání se stejným obdobím roku 2025. Nejvíce vzrostla produkce drůbežího masa v průmyslovém sektoru, a to o 9,5 %. V soukromém sektoru naopak produkce klesla, meziročně o 7,1 %. Průmyslová produkce drůbežích vajec všech druhů v tomto období vzrostla o 807 milionů kusů, což je o 23,4 % více než v roce 2025. Produkce vaječných výrobků vzrostla o 33 %. Za období leden až srpen 2026 Ukrajina vyvezla 330,2 tisíce tun drůbežího masa, což je o 12,5 % více než ve stejném období roku 2025. Vzhledem k celosvětovému poklesu cen se devizové zisky z exportu snížily o 2,6 % na celkových 697,9 milionu USD. Největšími odběrateli ukrajinského drůbežího masa jsou Nizozemsko — 20 %; Velká Británie — 11,7 %; Slovensko — 10,6 %; Spojené arabské emiráty — 6,4 %. Země Evropské unie souhrnně tvořily 36 %, což představuje 118,9 tisíc tun z celkového exportního objemu. Vývoz ukrajinského medu v roce 2027 může klesnout o 5–10 % Ve druhé polovině roku 2027 mohou ukrajinští exportéři medu čelit riziku výrazného snížení prodeje do zahraničí. Důvodem může být významné zvýšení místních výrobních a dopravních nákladů a vyčerpání bezcelní kvóty na dodávky produktů do Evropské unie. Celkové komplikace s exportem narostou v případě, kdy se budou na Ukrajině hromadit zásoby, předpokladem je neprodaná produkce ze sezóny 2026 do roku 2027 v objemu minimálně 10 tisíc tun. Do konce roku 2026 se očekává, že Ukrajina celkově vykáže export v objemu 45–55 tisíc tun medu a zisk z exportu se bude pohybovat na úrovni 150 milionů USD. Situace se může změnit, pokud budou současné bezcelní vývozní kvóty do EU prodlouženy do roku 2028, nebo zvýšeny o 20-30 % dle ukrajinských požadavků.
USA
Šárka Šachtová, zemědělská diplomatka, velvyslanectví ČR ve Washingtonu D.C.
Mob.: +1 202 507 3859, mob. CZ: +420 602 437 432, e-mail: sarka.sachtova@mzv.gov.cz
USA vracejí nezákonně vybraná cla. Většina peněz už je u dovozců Americký celní úřad (CBP) od dubna vrací dovozcům cla, která Nejvyšší soud USA 20. února
2026 zrušil jako nezákonná. Šlo o cla uvalená podle zákona o mimořádných ekonomických pravomocích (IEEPA), včetně takzvaných „recipročních“ cel na zboží z EU. Napříč všemi odvětvími je zaplatilo přes 330 tisíc dovozců, celkem asi 166 mld. USD. K 2. říjnu přijal CBP žádosti za 136,6 mld. USD a 126 mld. USD včetně úroků předal ministerstvu financí k výplatě, tedy více než tři čtvrtiny celé částky. Soud pro mezinárodní obchod označil systém vracení za „pozoruhodný úspěch“. Celý postup je elektronický. Žádost podává dovozce uvedený v celním prohlášení nebo jeho celní deklarant přes celní portál ACE, kam stačí nahrát seznam čísel celních prohlášení.
Peníze včetně úroků přicházejí na bankovní účet registrovaný v systému, obvykle do 60 až 90 dní od přijetí žádosti. Spor se vede o starší, takzvané definitivně vyměřené zásilky v hodnotě zhruba 11,4 mld. USD. Ty úřad zatím proplácí pouze firmám, které vládu zažalovaly. O ostatních rozhodnou soudy, mimo jiné v probíhající hromadné žalobě. Dovozci vína jsou podle magazínu Wine Enthusiast s průběhem většinou mile překvapeni. Victor Schwartz z newyorské firmy VOS Selections, jejíž žaloba k rozhodnutí Nejvyššího soudu vedla, čekal po zkušenostech s cly chaos, místo toho popisuje přehledný a plně digitální systém. Šéfka Národní asociace dovozců nápojů Andrea Nappi přirovnává žádost k podání daňového přiznání: občas se objeví chybové hlášení a podání je nutné opravit, ale vzhledem k rozsahu akce to podle ní funguje slušně. Peníze však chodí postupně, nejdřív za novější zásilky, a někteří dovozci stále čekají. Americká pobočka vinařství González Byass dostala zpět šestimístnou částku v dolarech, tucet jejích starších zásilek ale zůstává nevyřešený. Levnější víno na pultech se přesto čekat nedá. Ceny podle González Byass stouply o 2 až 4 dolary za láhev a nejvíc to pocítila levnější vína kolem 9 dolarů. Řada dovozců navíc část cla nesla sama, González Byass například zdražil jen o 5 %, ačkoli clo činilo 10 %. Poradci proto doporučují vrácené peníze neutrácet a držet je jako rezervu pro případ dalších cel. Ta přitom na evropské zboží dál platí. Od 24. července doplňuje nové clo podle oddílu 301 celkové clo na zboží z EU do 10 %, takže evropské víno dnes do USA vstupuje se zhruba 10% clem. Dočasné 10% clo z období od února do července (oddíl 122) soud v květnu také shledal nezákonným, peníze ale přiznal jen třem žalobcům a odvolací soud jeho rozsudek pozastavil. Postup vracení peněz za toto období proto zatím neexistuje. Firmám, které chtějí o vrácení cla požádat, CBP doporučuje sledovat stránku „IEEPA Duty Refunds“ na cbp.gov. Nejsnazší cesta vede přes amerického celního deklaranta, přes kterého firma zboží proclívala. CBP zároveň varuje před podvodnými e-maily a falešnými výzvami, jejichž cílem je vylákat firemní a bankovní údaje. Trade
BRAZÍLIE
Martin Lošťák, zemědělský specialista, velvyslanectví ČR v Brasília, tel: +5 511 989 411 211, email: martin.lostak@evolversolutions.com Brazilský agrovývoz do EU vzrostl v prvních pěti měsících dohody Mercosur – EU o téměř 15 % Brazilský vývoz zemědělských a agropotravinářských produktů do EU dosáhl mezi květnem a zářím 2026 hodnoty 12,2 mld. USD. To je o 14,8 % více než ve stejném období roku 2025, kdy činil 10,6 mld. USD. Jedná se o data ze systému Agrostat brazilského ministerstva zemědělství (MAPA) v prvních pěti měsících prozatímního uplatňování dohody EU-Mercosur. Hlavním tahounem byl sójový komplex (zrno, šrot a olej), jehož vývoz stoupl o 34,2 % z 3,12 na 4,19 mld. USD. Vývoz masa se zvýšil o 103,5 % na 1,23 mld. USD, lesních plodů o 23 % na 1,48 mld. USD a ostatních olejnin o 160,7 % na 164,5 mil. USD. Rostl také cukr a etanol (+19,8 % na 261,9 mil. USD), ovoce a ořechy (+15 % na 315,1 mil. USD) a včelí produkty, které se zvýšily z 2,3 na 10,8 mil. USD. Některé komodity naopak oslabily. Vývoz kávy do EU klesl o 7,7 % na 2,46 mld. USD; káva však zůstává jednou z klíčových položek. Džusy se propadly o 35,7 % na 445,6 mil. USD, obiloviny, mouky a přípravky o 16,5 % a tabák o 15,9 %. Doplňková data brazilského
ministerstva průmyslu a obchodu (MDIC) ze šesti vybraných produktů ukazují nejvyšší růst u čerstvého avokáda (+421 %), kukuřičného oleje (+266 %), etanolu (+95 %) a pomerančové silice (+76 %). Dohoda snižuje nebo ruší cla postupně, podle harmonogramů až na 12 let. U hovězího, drůbežího a vepřového masa otevírá EU kvóty zaváděné v šesti ročních etapách; drůbež je v rámci kvóty bez cla. Bezcelní kvóty platí také pro 45 000 tun medu, 180 000 tun cukru a 450 000 tun průmyslového etanolu. Avokádo, limety, citrony, melouny, stolní hrozny a jablka jsou osvobozeny od cla bez kvót. Od 3. září zároveň platí sanitární omezení EU na brazilské živočišné produkty a data neumožňují určit, který druh masa růst táhl, ani jaký byl dopad omezení. Růst nelze přímo připsat celním koncesím, protože výkon vývozu ovlivňují i jiné faktory, a metodiky MAPA a MDIC nejsou přímo srovnatelné. Pro české výrobce krmiv, potravinářské zpracovatele a obchodníky je praktickým závěrem počítat s rostoucí nabídkou brazilských sójových produktů, ovoce, etanolu a medu za preferenčních podmínek. Současně je vhodné sledovat postupné náběhy kvót, vývoj sanitárních omezení u masa a doložitelnost původu konkrétních zásilek.
KAZACHSTÁN
Artyom Lukashov, zemědělský specialista, velvyslanectví ČR v Almatě, tel: +7 701 5150541, e-mail: artom.lukasov@mzv.gov.cz Zpracované produkty tvoří přes 54 % hodnoty zemědělského vývozu Kazachstánu Za prvních osm měsíců roku 2026 dosáhl vývoz zpracovaných zemědělských produktů z Kazachstánu hodnoty 3,04 mld. USD, což představuje meziroční nárůst o 35,1 %. Podíl zpracovaných výrobků na celkové hodnotě zemědělského vývozu se tak zvýšil na 54,1 %. Výrobky s vyšší přidanou hodnotou nyní tvoří více než polovinu příjmů z vývozu zemědělského sektoru. Tento vývoj svědčí o výrazné kvalitativní změně struktury kazachstánského agrárního exportu a rostoucí konkurenceschopnosti místní produkce na zahraničních trzích. Jedním z hlavních tahounů růstu vývozu zůstává odvětví zpracování obilovin. Podle ministerstva zemědělství dosáhl vývoz obilí a mouky v přepočtu na zrno během marketingového roku 2025/2026 rekordních 16 mil. tun. Od ledna do srpna 2026 Kazachstán vyvezl 1,38 mil. tun pšeničné a pšenično-žitné mouky v hodnotě přibližně 400 mil. USD. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2025 se objem vývozu zvýšil o 23 % a jeho hodnota o 36 %. Výrazně rostlo také odvětví zpracování olejnin. Hodnota vývozu slunečnicového, světlicového a bavlníkového oleje stoupla o 49 %, ze 453 na 673 mil. USD. Vývoz řepkového a hořčičného oleje vzrostl na 2,3násobek, ze 40 na 90 mil. USD. Významný růst byl zaznamenán i u dalších komodit. Hodnota vývozu krmné moučky se zvýšila o 61 %, z 359 na 578 mil. USD. V hmotnostním vyjádření její vývoz vzrostl o 44 % na 2,5 mil. tun. Hodnota vývozu hovězího masa se zvýšila o 78 %, z 92 na 164 mil. USD. Objem vývozu stoupl o 13 % na 29 tis. tun oproti 26 tis. tun ve stejném období předchozího roku. Vývoz vedlejších produktů zpracování olejnin, včetně pokrutin a extrahovaných šrotů, se dále zvýšil o 42 %, ze 79 na 113 mil. USD. V hmotnostním vyjádření vzrostl o 39 %, ze 430 tis. na 597 tis. tun. Kazachstán: prodej koňaku, vína a piva klesá, vodka naopak posiluje
Objem i struktura domácího trhu s alkoholickými nápoji v Kazachstánu procházejí výraznými změnami. Prodej klesl ve třech ze čtyř hlavních kategorií alkoholických nápojů, přičemž nejvýraznější pokles se týká prémiových a dražších výrobků. Podle údajů Národního statistického úřadu se od ledna do srpna 2026 prodej koňaku a nápojů na bázi koňaku meziročně propadl o 41,9 %, prodej vína klesl o 12 % a piva o 5 %. Prodej vodky na domácím trhu naopak vzrostl o 4,5 %, což může naznačovat přesun spotřebitelů k cenově dostupnější kategorii alkoholických nápojů. Při pohledu na vývoj prodeje alkoholických nápojů v Kazachstánu v posledních letech je nejvýraznějším trendem postupný pokles napříč všemi kategoriemi po rekordních hodnotách z roku 2022. Tento rok však nebyl pro běžné spotřebitelské chování v Kazachstánu reprezentativní. Po vypuknutí války na Ukrajině zaznamenal Kazachstán výrazný příliv občanů Ruska, kteří se do země přestěhovali. V roce 2022 tak spotřeba vodky vzrostla na 1,9násobek a spotřeba koňaku na 1,5násobek původní úrovně. Přestože následně začala poptávka klesat, přizpůsobování trhu bylo pozvolné a ani na konci roku 2025 se spotřeba nevrátila na nízkou úroveň roku 2021. Ve třech uvedených kategoriích vedly slábnoucí poptávka a zmenšující se trh k poklesu domácí výroby i dovozu. Nejvýraznější útlum zaznamenal segment prémiových lihovin, konkrétně koňaku a nápojů na jeho bázi. Výroba koňakových produktů se za leden až srpen 2026 meziročně snížila o 41,9 %, z 8,9 na 5,2 mil. litrů. Dovoz poklesl téměř stejným tempem, o 41,5 %. Navzdory tomuto propadu si kazachstánští výrobci na domácím trhu udrželi dominantní postavení s podílem 78,5 % na celkové nabídce. Podobný vývoj vykázal také trh s vínem, avšak s mírnějším poklesem. Domácí výroba vína se ve sledovaném období snížila o 17,2 %, zatímco dovoz klesl pouze o 2,2 %. Struktura trhu se proto citelně změnila: podíl dováženého vína na celkové nabídce vzrostl z 35,2 % na 39,0 %. Podle statistického úřadu klesla rovněž výroba piva, a to o 6 %. V prvních osmi měsících roku 2026 vyrobily kazachstánské pivovary 445 mil. litrů piva. Tento objem nestačil k plnému pokrytí domácí poptávky, protože prodej na domácím trhu za stejné období dosáhl 482,3 mil. litrů. Rozdíl pokryl dovoz, jehož podíl na celkové nabídce se zvýšil z 10,0 % na 10,4 %. Na rozdíl od odvětví výroby vína a koňaku si pivovarnictví zachovává rozvojovou strategii zaměřenou na export. Přesto i zde došlo k výraznému poklesu zahraničních dodávek: vývoz piva se snížil o 22,6 %. Zmenšování domácího trhu může mít několik příčin, mimo jiné oslabení spotřebitelské poptávky v důsledku poklesu reálných příjmů domácností či růstu cen, úbytek spotřebitelů nebo nižší spotřebu na obyvatele.
MEXIKO
César Omar Reyes Valdez, zemědělský specialista, velvyslanectví ČR v Mexico City, tel: +5 249 219 291 41, e-mail: omar.agriculture.mx@gmail.com Produkce kukuřice v Mexiku vyvolává regionální změny Mexiko je svědkem toho, jak situace kolem produkce kukuřice přináší změny, které začínají ovlivňovat výrobní charakteristiky různých regionů země. Přestože je kukuřice pro mexickou ekonomiku i jídelníček obyvatel zásadní plodinou, několik produkčních států v roce 2026 zaznamenalo pokles osevních ploch a zároveň hlásí škody na úrodě. Nedostatek vody a nepříznivé klimatické podmínky vedly ke snížení rentability zemědělské výroby. Zatímco v roce 2025 bylo oseto více než 6 milionů hektarů bílé a žluté kukuřice, do konce roku 2026 se očekává pokles této plochy přibližně na 5,4 milionu hektarů. To prohlubuje rozdíly mezi
regiony, které jsou vůči těmto podmínkám odolnější, a oblastmi, kde zemědělcům chybějí potřebné zdroje k překonávání těchto výzev. Situace se v jednotlivých mexických státech liší. Například ve státě Aguascalientes způsobily vysoké teploty a nedostatek vody ztrátu přibližně 70 % úrody bílé kukuřice pěstované na dešťově závislých plochách. V severní části státu Tamaulipas zabránilo sucho výsevu 27 431 hektarů bílé a žluté kukuřice. Ve státě Guanajuato se očekává pokles produkce o 600 až 800 tis. tun oproti předchozí sezóně, což představuje snížení o 33 až 44 %. Ve státě Zacatecas bylo nedostatkem srážek poškozeno 16 245 hektarů bílé kukuřice, přičemž ztráty se blíží 40 000 tunám. Tyto údaje ukazují, jak klimatické podmínky ovlivňují jak rozlohu obdělávané půdy, tak objem zemědělské produkce. Na jihu Mexika lze důsledky pozorovat například ve státě Guerrero, kde sucho zasáhlo více než 200 000 hektarů zemědělských ploch. Ve státě Chiapas bylo podle odhadů postiženo více než 100 000 hektarů dešťově závislé zemědělské půdy, což může vést ke ztrátám 300 000 až 400 000 tun bílé kukuřice. Při vysvětlování současné situace je však třeba zohlednit i další faktory. V severomexickém státě Sonora klesla produkce bílé kukuřice z 500 000 tun na 150 000 tun. Vysoké výrobní náklady a nízké ceny, které zemědělci za kilogram zrna dostávají, vedou některé producenty k úvahám o ukončení pěstování. Odhaduje se dokonce, že v některých produkčních oblastech by mohlo během aktuální sezóny zůstat neobděláno 30 až 50 % zemědělské půdy z důvodu nedostatečné rentability. Situace dosahuje kritického bodu z hlediska regionálního rozložení produkce kukuřice v Mexiku. Problém dále zhoršuje nedostatek financování, omezená dostupnost cenově přijatelných osiv a hnojiv a nejistota ohledně výkupních cen budoucí sklizně. Přibližně 82 % pěstitelů kukuřice hospodaří na dešťově závislých pozemcích menších než pět hektarů, přičemž průměrný výnos činí 2,5 tuny na hektar. To výrazně omezuje jejich schopnost vyrovnávat se s nepříznivými klimatickými i ekonomickými podmínkami. Mezi navrhovaná řešení patří rozšíření přístupu k úvěrům, zemědělskému pojištění, financování technologické modernizace a zlepšení podmínek pro obchodování se zemědělskou produkcí, což by mohlo zvýšit rentabilitu pěstování. Poklesy zaznamenané v jednotlivých státech ukazují, že produkce kukuřice čelí v různých částech Mexika odlišným podmínkám. Proto bude důležité sledovat vývoj osevních ploch a rozhodování zemědělců v nadcházejících sezónách, aby bylo možné posoudit, jak se mexická produkce kukuřice přizpůsobí klimatickým a ekonomickým podmínkám země.
VELKÁ BRITÁNIE
Paul Wilkins, zemědělský specialista, velvyslanectví ČR v Londýně,
tel.: +44 749 533 9811, e-mail: uktrade@mze.gov.cz
Plovoucí solární elektrárna získala ocenění ve Velké Británii Plovoucí solární elektrárna v Suffolku (východní Anglie) určená k napájení hydroponického
skleníku na pěstování rajčat, kterou vytvořila Společnost East Green Energy, byla na udílení cen Solar & Storage Live Awards vyhlášena „Komerčním projektem roku“. Projekt byl oceněn za svůj rozsah a inovativní přístup k obnovitelné energii. Plovoucí solární elektrárna o výkonu 750 kWp má přibližně 1 250 solárních panelů, které pokrývají zhruba 3 500 metrů čtverečních hladiny vodní nádrže a vyrábí obnovitelnou elektřinu pro 8,4 hektarů velký polouzavřený hydroponický skleník. Během prvních deseti
měsíců provozu systém pokryl přibližně 20 % spotřeby elektřiny tohoto skleníku a vyprodukoval téměř 500 MWh čisté energie, z čehož se přibližně 95 % spotřebovalo přímo na místě. Zástupci společnosti vysvětlili, že namísto zabírání cenné zemědělské půdy solární pole produktivně využívá stávající přehradu, čímž dokazuje, jak mohou plovoucí solární elektrárny otevřít nové možnosti pro výrobu čisté energie. Polouzavřený hydroponický pěstební systém umožňuje pečlivě regulovat teplotu, vlhkost a proudění vzduchu, čímž vytváří konzistentní podmínky pro pěstování po celý rok. Na rozdíl od konvenčních skleníků, které se více spoléhají na přirozené větrání, polouzavřené systémy recirkulují a regulují vzduch, čímž pomáhají zvyšovat efektivitu pěstování. Rajčata se pěstují bez půdy a vodu i živiny přijímají prostřednictvím řízeného zavlažovacího systému. Skleník navíc zachycuje dešťovou vodu ze své střechy, která se ukládá do speciálně vybudované nádrže s udávanou kapacitou 61 milionů litrů. Voda se před použitím k zavlažování upravuje a v rámci pěstebního systému se recirkuluje, aby se minimalizovalo plýtvání. Právě na této vodní nádrži byly nainstalovány plovoucí solární panely, což umožňuje, aby stejná infrastruktura podporovala jak produkci potravin, tak výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
VIETNAM
Viet Anh Nguyen, zemědělský specialista, velvyslanectví ČR v Hanoji,
tel.: +84 838 265 591, e-mail: viet.nugi@gmail.com
Vietnam Foodexpo 2026 přilákal více než 500 společností a posiluje exportní příležitosti
Veletrh Vietnam Foodexpo 2026 probíhá od 11. do 14. listopadu v kongresovém a výstavním centru Saigon Exhibition and Convention Center (SECC) v Ho Či Minově Městě. Letošní ročník je dosud největším v historii veletrhu. Představuje více než 700 výstavních stánků a přes 500 domácích i zahraničních společností z více než 20 zemí a teritorií. Oproti roku 2025 se počet účastníků zvýšil o 50 %. Expozice pokrývá celý potravinářský dodavatelský řetězec, včetně zemědělských a rybářských produktů, zpracovaných potravin, nápojů, zařízení pro potravinářský průmysl, obalových řešení a technologií pro konzervaci a uchovávání potravin. Více než 90 % vystavujících společností splňuje standardy HACCP nebo ISO a přes 80 % disponuje mezinárodními certifikacemi. Významnou součástí veletrhu je také více než 100 podniků s certifikací Halal, která jim otevírá přístup na globální trh Halal s přibližně dvěma miliardami spotřebitelů. Vedle prezentace produktů nabízí veletrh také obchodní jednání, odborné konference a networkingová setkání se zástupci významných maloobchodních řetězců, jako jsou AEON, Central Retail, Mega Market a GS25. Organizátoři očekávají více než 25 000 odborných návštěvníků. Cílem akce je propojit vietnamské producenty se zahraničními odběrateli, rozšířit exportní příležitosti a posílit konkurenceschopnost vietnamského potravinářského průmyslu na mezinárodních trzích.
Canadian Meat Council
e: TKDK – podpis úvěrové dohody k projektu TARGET, 12.11.2026; TKDK – dohoda se
Ministerstvo agrární politiky a potravin UA
e: Wine Enthusiast, U.S. Customs and Border Protection, U.S. Court of International
, zdroj, zdroj
