Evropský parlament schválil v úterý 16.12. ochranné mechanismy pro dovoz zemědělských produktů spojené s obchodní dohodou Evropské unie se zeměmi Mercosuru. Opatření předpokládají pozastavení celních výhod, pokud nebudou splněny standardy EU. Ochranná opatření navrhla Evropská komise v září. Zákonodárci však podpořili ještě přísnější kontroly dovozu zemědělských produktů z Mercosuru.

Ochranná opatření definují situace, ve kterých může EU dočasně pozastavit celní výhody udělené Mercosuru. V praxi, pokud se dovoz konkrétního zemědělského produktu považovaného za citlivý zvýší v průměru o 5 % za 3 roky, může EU zahájit šetření s cílem posoudit možné pozastavení výhod. V původním návrhu komise zveřejněném v říjnu byl tento limit vyšší, a to 10 %. Podle schváleného textu budou ochranná opatření uplatněna i v případě, že dovoz zemědělských produktů z Mercosuru nebude splňovat výrobní normy EU.
Zemědělská ochranná opatření jsou gestem EU vůči zemím, které se smlouvě ostře
vymezily, jako je Francie, největší producent hovězího masa v bloku. Tato ochranná opatření stanoví, že EU může dočasně pozastavit dohodu, pokud zjistí, že zvýšený dovoz poškozuje jakékoli odvětví místního zemědělství.
„Ochranné“ opatření znepokojuje brazilský zemědělský průmysl, který na dohodu čeká jako na možnost rozšíření exportu. EU je již nyní druhým největším odběratelem potravin zde vyráběných. „S dialogem jsme ochotni diskutovat o ochranných opatřeních,“ řekl ministr zemědělství Carlos Fávaro. „Nemá smysl hledat dokonalou dohodu (…). Musíme ji zavádět postupně a neustále ji vylepšovat.“
Itálie by mohla hrát rozhodující roli. Dohoda se netýká pouze zemědělství, ale právě toto téma vyvolává nejvíce sporů. Od roku 2019, kdy byla předložena pokročilejší verze textu, se Francie a další země v evropské skupině postavily proti němu nebo jeho ustanovení částečně omezily.
V posledních letech proběhlo několik protestů. V jednom z nejvýznamnějších, v roce 2024, farmáři blokovali silnice, házeli hnůj před budovy francouzských radnic, a dokonce vyprázdnili cisterny s vínem. V Paříži Lula veřejně apeloval na Macrona: „Otevřete své srdce dohodě Mercosur.“ Protesty probíhají i v dalších zemích. Od října letošního roku se aktivisté účastní hnutí „StopEUMercosur“ v Rakousku, Polsku, Rakousku, Francii, Španělsku a Nizozemsku.
Uprostřed nespokojenosti výrobců zašli vedoucí pracovníci společností Danone a Carrefour dokonce tak daleko, že vyjádřili kontroverzní postoje k brazilským potravinám, což vyvolalo reakce členů Mercosuru. I v této závěrečné fázi stále není jasné, zda dohoda projde, nebo zda budou mít odpůrci dostatečnou podporu k jejímu zablokování. K zabránění podpisu by byly zapotřebí alespoň čtyři členské státy, které představují 35 % populace EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloni se podle agentury Reuters shodli, že hlasování o dohodě bude nutné odložit. Itálie však neprozradila, jaký by byl její postoj v případě hlasování. A mohla by rozhodnout, kterým směrem se váhy vychýlí. Je to proto, že spolu s Francií jsou Polsko a Maďarsko na seznamu zemí, které se oficiálně zdráhají smlouvu přijmout. Rakousko a Irsko naznačily, že by s ní mohly být proti. Belgie se již zdržela hlasování.
Na straně zemí podporujících dohodu jsou významná jména jako Německo a Španělsko.
I kdyby dohodu schválila většina v Radě a její text by byl podepsán na summitu Mercosuru, bude pro vstup volného obchodu v platnost nezbytné konečné schválení Evropským parlamentem. A to by se mohlo odložit až do roku 2026.
Co říkají ti, kteří jsou proti? Evropští zemědělci a chovatelé dobytka se obávají ztráty podílu na trhu v důsledku volného obchodu s potravinami v rámci Mercosuru, zejména s těmi z Brazílie. Je to proto, že brazilské zboží by se stalo cenově konkurenceschopnějším díky vysoké produktivitě země a nižším výrobním nákladům ve srovnání s evropským zbožím.
Odpůrci také ke kritice dohody využívají environmentálních otázek. Tvrdí, že produkce potravin v Mercosuru nedodržuje stejné environmentální, sociální a hygienické normy požadované v Evropě. A že obchodní dohoda urychlí odlesňování v Amazonii a vydláždí cestu pro vstup pesticidů, které jsou v současné době v Evropě zakázány. Tyto argumenty Brazílie vyvrátila. Tato země je jednou z mála zemí s lesním zákoníkem, který vyžaduje, aby plodiny měly velkou rezervaci. Přesto vysoká míra nelegálního odlesňování zůstává problémem.
Kdo je pro dohodu?

Na rozdíl od Francie jsou Německo a Španělsko silnými zastánci dohody. Obě země chtějí podpořit evropské vývozce v době, kdy EU čelí ekonomickým potížím. Obě země považují za nezbytné diverzifikovat obchodní aliance od zavedení cel americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V současné době platí evropské výrobky za vstup na americký trh 15% clo. Od Trumpova znovuzvolení v listopadu loňského roku blok zintenzivnil hledání nových obchodních aliancí, urychlil jednání s Indií, Indonésií a Spojenými arabskými emiráty a posílil vazby se stávajícími partnery, jako je Spojené království, Kanada a Japonsko. Nizozemsko, Portugalsko a Švédsko jsou také pro.
Pro své zastánce představuje Mercosur rostoucí trh pro evropské automobily, stroje a chemické výrobky a také spolehlivý zdroj nezbytných minerálů pro energetickou transformaci, jako je lithium používané v bateriích, které v současnosti dodává převážně Čína. Zdůrazňují také výhody pro zemědělský sektor, jelikož kontrakt by zaručil lepší přístup a snížená cla pro produkty, jako jsou evropské sýry, šunka a vína. Pro země, které dohodu podporují, pomáhá také snížit závislost Evropy na Číně, zejména v dodávkách strategických nerostných surovin.
Od návrhu z roku 2019, který brazilský agrobyznys považoval za vyvážený, došlo k určitým změnám, které přinesly výhody i nevýhody oběma stranám, uvedla Sueme Moriová, ředitelka pro mezinárodní vztahy v Konfederaci zemědělství a hospodářských zvířat (CNA), v rozhovoru pro g1 v roce 2024. Evropané vznesli nové požadavky, například dopis požadující větší závazek v oblasti životního prostředí. Blok schválil další obchodní pravidla, například zákon proti odlesňování, který ztěžuje prodej brazilských produktů do Evropy, ale jehož implementace se zpožďuje.
Podle názoru Moriové se dohoda stala nevyváženou a více zvýhodňovala Evropu.
Zhodnotila, že Evropa se snaží zavést pravidla, která fungují tam, ale kvůli regionálním
rozdílům neplatí pro Brazílii. Například klima je tam mírné, proto techniky ochrany půdy
ceněné v Brazílii, jako je bezorebné zemědělství, nejsou uznávány. Moriová také zdůraznila, že se jedná o dotovanější zemědělství, což znamená, že existuje více programů s platbami od evropských vlád zemědělcům. V Brazílii existují také vládní dotace pro zemědělce, jako například Plano Safra (Plán sklizně), který nabízí zdroje pro financování.
Na rozdíl od toho, co tvrdí Evropané, má Brazílie v oblasti životního prostředí přísné právní požadavky, jako je povinná ochrana původní vegetace na pozemcích, uvádí výzkumník Leonardo Munhoz z Centra biohospodářství Nadace Getúlia Vargase (FGV). Evropská unie následně v letech 2024 až 2025 zmírnila některá environmentální pravidla své společné zemědělské politiky, čímž omezila závazky, které byly dříve prezentovány jako mezinárodní měřítko, uvádí výzkumník. Zákon proti odlesňování byl navíc odložen a prošel technickými revizemi. Pro Munhoze to ukazuje, že blok čelí technickým obtížím při jeho provádění.
Pokud zůstanou nová ochranná opatření zachována, bude přístup Brazílie na evropský trh podléhat mechanismům rychlé reakce. Tyto nástroje mohou omezit náhlý nárůst brazilského vývozu v odvětvích, která Evropané považují za citlivá.
Zdroj:

MZe a https://g1.globo.com/economia/agronegocios/noticia/2025/12/16/acordo-ue-mercosul-parlamento-europeu-aprova-medidas-de-protecao-mais-rigidas-para-o-agro-europeu.ghtml