26.02.2024, Kamil Malát |
Vědci použili genetickou techniku crispr-cas, která umožňuje velmi cílené řezání a vkládání DNA. Tuto techniku aplikovali na geny odpovědné za umožnění viru BVD vstoupit do buněk a množit se. Geneticky modifikované buňky byly poté zavedeny do klonovaných embryí. Osm z těchto embryí bylo implantováno náhradním matkám. Pro srovnání bylo také transplantováno osm neošetřených embryí ze stejného klonu.
Po 100 dnech březosti byl adaptovaný a neadaptovaný plod testován na odolnost vůči BVD. Z jednoho z upravených embryí se narodilo i živé tele. Bylo zjištěno, že tkáň z tohoto telete je v laboratorních podmínkách mnohem méně náchylná k infekci BVD, než tkáň z neadaptovaného plodu. Přestože úprava genu nezajistila teleti úplnou ochranu proti BVD, zvíře bylo mnohem lépe schopno odvrátit infekci BVD. Podle vědců výsledek tohoto experimentu ukazuje potenciál úpravy genů pro budování odolnosti vůči virovým onemocněním, jako je BVD. Poznamenávají také, že ve věku dvaceti měsíců tele stále nevykazovalo žádné vnější abnormality v důsledku použitého genetického inženýrství.
Ve Spojených státech již nějakou dobu běží výzkumné programy pro aplikaci genové editace v chovu dobytka. Podle americké legislativy je také možné za velmi přísných podmínek zavádět do praxe zvířata z toho vyplývající, i když u skotu k tomu zatím nedošlo. V Evropské unii se úpravy genů u zvířat provádějí ve velmi omezeném měřítku, ale pouze pro základní vědecký výzkum.
Originál článku o tomto výzkumu si můžete přečíst v americkém časopise PNAS Nexus pod tímto odkazem nebo ve formátu pdf v souboru níže.
*******************************************************************************
Související články:
• Evropský komisař otevírá dveře novým technikám
• Náhradní býci produkující sperma od super otců?
• Geneticky upravený býk dokáže ovlivnit pohlaví
Připojený soubor:
|