Loňský rok byl pro Státní veterinární správu (SVS) jedním z nejnáročnějších v historii. Její připravenost během několika měsíců prověřily dvě závažné nákazy – po deseti letech se do ČR vrátila vysoce patogenní ptačí chřipka a poprvé se zde objevil africký mor prasat. Úřední veterinární lékaři museli v průběhu roku řešit i několik mezinárodních kauz v oblasti potravin živočišného původu. Vrcholily také přípravy nejrozsáhlejší novely veterinárního zákona v posledních letech. Navzdory tomu nedošlo k výraznému omezení dozorové činnosti a například celková výše vybraných pokut za zjištěná porušení zákona vzrostla meziročně o jeden milion korun na rekordních 29,5 milionů Kč.
– ptačí chřipka (HPAI) – 39 ohnisek této nákazy byylo zdoláno a situaci se podařilo dostat poměrně rychle pod kontrolu. Od konce června je tak ČR opět prostá ptačí chřipky, což je nesmírně důležité pro uvolnění obchodu s drůbeží a drůbežími produkty.
– africký mor prasat – do konce roku byla nákaza potvrzena zhruba u 205 kusů uhynulých a ulovených divokých prasat, všechna se nacházela v malé oblasti okresu Zlín.
„ČR v loňském roce udržela nákazové statusy, které ji v minulosti udělila Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) a které napomáhají českým podnikatelům s otevíráním trhů ve třetích zemích,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
– infekční bovinní rinotracheitidy skotu (IBR) – v současnosti 99,9 procent chovů skotu v ČR prostých infekční bovinní rinotracheitidy skotu (IBR). Probíhá na základě nařízení SVS ozdravování ve zbylých 18 hospodářstvích. Je předpoklad, že do koce roku by měly být oficiálně bez nákazy všechny chovy.
„Na jaře 2019 bychom rádi zaslali Evropské komisi žádost o přiznání statusu země prosté této nákazy, “ dodal Semerád.
- životní pohody zvířat (welfare).
SVS každoročně uskuteční v této oblasti tisíce kontrol. V loňském roce jich bylo takřka 7500. Kontrolovány byly zejména chovy zájmových zvířat (2368 kontrol) a chovy hospodářských zvířat (2290 kontrol).
Procento zjištěných závad se mírně snížilo na 13,7 % v chovech hospodářských zvířat. V zájmových chovech je podíl zjištěných závad dlouhodobě vyšší. Loni klesl z předloňských 24 % na 22 %. Nejčastějšími nedostatky byly nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nezabezpečení zvířete proti úniku, opuštění zvířete a nevhodné způsoby uvazování. SVS na základě zjištění při kontrole podala celkem 403 podnětů obcím s rozšířenou působností.
Loni pokračoval trend, v jehož rámci stále přibývá podíl kontrol provedených na základě obdrženého podnětu. Loni jich bylo 2624.
V oblasti veterinární hygieny bylo loni provedeno zhruba 47 000 kontrol. Přes mírný meziroční pokles přibylo mimořádných kontrolních akcí zaměřených na problematické komodity či zdraví nebezpečné látky v potravinách. Těch uskutečnili veterinární inspektoři napříč celou ČR celkem 11. Zaměřili se v nich například na zjišťování zbytků pestidiců v potravinách, látky zadržující vodu v mase, polotovary k přípravě kebabů či plnění podmínek pro užívání označení Česká potravina.
Celkový počet závad zjištěných při kontrolách v oblasti potravin živočišného původu klesl z pěti procent na 3,9 procenta. Pokles je způsoben především nižším počtem kontrol v místě určení, které vykazují vyšší množství administrativních závad. Spektrum závad bylo podobné jako v roce 2016. Převládaly prohřešky v dodržování správné výrobní a hygienické praxe, označování potravin a ve vedení dokumentace.
Vzhledem k stále rostoucímu objemu mezinárodního obchodu s potravinami v rámci globalizovaného světového trhu přibývá mezinárodních kauz s nebezpečnými či závadnými potravinami. V loňském roce patřily mezi ty největší a z pohledu médií nejvíce sledované případy s problematickými živočišnými produkty z Brazílie a nelegálním používáním nepovoleného biocidu fipronilu v chovech drůbeže v Belgii a Nizozemsku. V žádné české potravině nebyla tato látka prokázána, nebylo zjištěno ani její použití v tuzemských chovech. V několika případech byl fipronil zjištěn ve vejcích či vaječných produktech ze zahraničí. Zboží z těchto zásilek bylo okamžitě stahováno z trhu a likvidováno či vráceno zpět.
České firmy vyvezly do zemí mimo EU v loňském roce více mléka a mléčných výrobků, krmiv či násadových vajec, než v roce 2016. Zástupci SVS ve věci usnadňování vývozu živočišné produkce z ČR do třetích zemí proto vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery.
„Mezi priority pro letošní rok patří především udržení mezinárodních statusů deklarujících příznivou nákazovou situaci na území státu, zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu a ochrana spotřebitelů před klamáním,“ uzavřel Semerád.
Zdroj: SVS