Od 1. 1. 2019 dochází k rozšíření působnosti podmínek standardu DZES 5, které stanoví minimální úroveň obhospodařování půdy k omezování eroze, na přibližně 25 % výměry standardní orné půdy. Zároveň se upravují, doplňují a zpřísňují některé používané půdoochranné technologie. Nově je zaveden DZES 7d.
Příručka již informuje i o zavedení zcela nového standardu DZES 7d), jehož podmínky nabudou účinnosti od 1. 1. 2020. Jejich cílem je zlepšení struktury krajiny, biodiverzity, zvýšení retence vody v krajině. V této první fázi zavedení jsou podmínky zaměřeny na plochy erozně ohrožené. Podmínky DZES 7d je třeba zohlednit pro osevy ozimu 2019 a naplánovat je tak, aby ve vegetačním období nebyla na erozně ohrožených DPB plocha jedné plodiny větší než 30 ha.
(PDF, 3 MB)Díky častým dotazům přidáváme i podrobné informace k omezení pěstování monokultur na max. 30 ha souvislé plochy prostřednictvím standardu DZES 7d)
S účinností od 1. 1. 2020 je zavedena podmínka omezení pěstování monokultur na max. 30 ha souvislé plochy stanovená standardem dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy DZES 7d. Celé znění standardu a hodnotící tabulky naleznete v NV 48/2017 Sb., (znění účinné od 1. 1. 2020). Plnění podmínky DZES 7d je třeba zohlednit pro osevy ozimu 2019 a naplánovat je tak, aby ve vegetačním období (od 1. 6. do 31. 8. 2020) na erozně ohrožených plochách nebyla pěstována souvislá plocha jedné plodiny na více než 30 hektarech.
Standard DZES 7d vyžaduje:
Na DPB s druhem zemědělské kultury standardní orná půda se nesmí vyskytovat souvislá plocha jedné plodiny na více než 30 ha. Za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci dílu půdního bloku považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou, které nejsou od sebe navzájem viditelně odděleny ochranným pásem osetým pícninami nebo plodinami pro ochranný pás podle § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o minimální šířce 22 m nebo plochou jiné plodiny o minimální šířce 110 m; tuto podmínku nemusí žadatel dodržet na dílu půdního bloku s plodinami podle § 18 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. a na dílu půdního bloku, na který byla podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření podle § 21 a 22 nařízení vlády č. 75/2015 Sb., s případným omezením této možnosti do budoucna.
V zásadě existuje několik variant jak naplnit podmínky na DPB nad 30 ha:
1) Plocha jedné plodiny se viditelně rozdělí ochranným pásem o šířce minimálně 22 m (toto je minimální šířka ochranného pásu) a na plochu pásu se umístí pícniny nebo plodiny pro ochranný pás podle § 14 odst. 4 NV 50/2015 Sb.: hořčice, hrách (a to včetně pelušky), jetel, komonice, pohanka, proso, ředkev, svazenka, štírovník, tolice (a to včetně vojtěšky), vikev, kopr, koriandr, len, řeřicha, trávy čeledi lipnicovité s výjimkou obilnin, nebo směs výše uvedených plodin. Ochranným pásem se rozumí přerušovací pás v monokulturách. Ochranný pás musí být široký minimálně 22 m a je možné na něm pěstovat výše uvedené plodiny. Souvislá plocha plodiny tak může činit max. 30 ha.
Ochranný pás o šířce minimálně 22 m
2) Více různých plodin na DPB (žádná z ploch nepřesáhne 30 ha), přičemž jedna plodina se na DPB vyskytuje na více plochách. Plochy jedné plodiny jsou od sebe odděleny jinou plodinou, přičemž jsou od sebe vzdáleny minimálně 110 m (nejbližší plocha stejné plodiny může být ve vzdálenosti 110 m).
2 plochy stejné plodiny ve vzdálenosti min 110 m
3) Více různých plodin na DPB, přičemž se každá plodina vyskytuje na DPB na jedné ploše do max. 30 ha.
Více různých plodin na DPB
Upřesnění ke krajinným prvkům – vnější: Do DPB bude zasahovat krajinný prvek, který je k DPB přilehlý (tj. jedná se o vnější krajinný prvek) – vzdálenost mezi plochami stejné plodiny se přes vnořený krajinný prvek nevyhodnocuje. Nejednalo by se o porušení DZES 7d.
Krajinný prvek 1
Krajinný prvek 2
Upřesnění ke krajinným prvkům – vnitřní: Uvnitř DPB se nachází vnitřní krajinný prvek (mez), který se započte ve prospěch ochranného pásu nebo plodiny 2.
Krajinný prvek 3
Krajinný prvek 4
Pozor na situace:
1) Hodnotí se primární ohroženost (stanovená pro celý DPB) bez ohledu na to, zda vnitřní erozní parcelka (VEP) snížila erozní ohroženost na nižší stupeň (tímto postupem je splněn DZES 5, ale nikoli DZES 7d).
Primární erozní ohroženost
2) Základní definice DPB se vyznačuje uživatelem a kulturou. Pokud budou dva DPB stejného uživatele se stejnou kulturou = dojde ke sloučení, a tím vznikne nový DPB, který může mít jinou ohroženost.
3) Plodina se hodnotí jako pro potřeby diverzifikace, včetně technického nastavení číselníku.
Možnosti zmenšení DPB:
1) DPB lze rozdělit např. tak, že část pozemku zatravníme nebo část zahrneme do úhoru a zároveň změníme kulturu – G, U, T.
2) Žadatel se rozhodne, že si rozdělí pozemek krajinným prvkem nebo jinou nezpůsobilou plochou (mez, příkop apod.), ale musí to být v minimální šíři 2 m. V opačném případě dojde ke sloučení DPB a nesplněním podmínek standardu.
Kde se podmínka standardu plnit nemusí:
1) DPB erozně neohrožený – NEO, tzn. v LPIS má celý barvu zelenou.
2) Na ploše, kde jsou pěstovány dusík vázající plodiny podle § 18 nařízení vlády č. 50/2015 Sb.: bob, cizrna, čičorka, čočka, fazol, hrách (včetně pelušky), hrachor, jestřabina, jetel, komonice, kozinec, lupina, pískavice, ptačí noha, sója, štírovník, tolice (a to včetně vojtěšky), úročník, vikev, nebo vičenec. Pro splnění podmínky lze využít směs uvedených plodin i směs uvedených plodin s ostatními plodinami za předpokladu, že zastoupení plodiny, která váže dusík, činí v porostu této směsi více než 50 % (lze započítat do greeningu s váhovým koeficientem. Plocha dusík vázající plodiny nemusí být na celém DPB, pokud plocha druhé plodiny bude menší než 30 ha.
3) Na celém DPB, na který byla podána žádost na podopatření podle § 21 a 22 NV č. 75/2015 Sb.: Agroenvironmentálně-klimatická opatření: podopatření biopásy a podopatření ochrana čejky chocholaté, s případným omezením této možnosti do budoucna.
V případě potřeby je rovněž možné využít konzultací některého z poradců, akreditovaných Ministerstvem zemědělství, certifikovaného pro oblast Zemědělství / Péče o půdu.