Výzva: Vliv změny klimatu na zaměstnanost v zemědělství

Sociální podmínky, zaměstnanost a trh práce budou stále ovlivňovány hospodářskou krizí. Významná je také změna klimatu. Nejen v případě přímých strukturálních změn vyplývajících z opatření na přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění změny klimatu, ale také v procesu přechodu ze starých pracovních míst na nová.

Zemědělství je jedním z hospodářských odvětví, která jsou více závislá na  podmínkách počasí a zemědělci se přizpůsobují od dob počátku zemědělství. Nové výzvy však mohou být extrémnější než dříve, pokrývají větší geografické oblasti a probíhají rychleji.

Geopa-Copa, skupina profesionálních zemědělských organizací zaměstnavatelů v Evropské unii(jejíž součástí je i ČMSZP), počítá s výzvami a příležitostmi, které budou v budoucnu prosazovány v oblasti zaměstnanosti v zemědělství. Budeme usilovat o dodržování cílů stanovených  do roku 2050 a zároveň prosazovat zvyšování konkurenceschopnosti odvětví se zajistitěním kvalitních pracovních míst v souladu s udržitelným růstem.

Zemědělství a lesnictví EU čelí výzvě poskytnout dostatečné množství krmiv, vláken, energie, stavebních materiálů a potravin pro rostoucí světovou populaci, a to i v případě, že změna klimatu mění výrobní metody zemědělství. Změna plodin, přemístění a zlepšení hospodaření s půdou a vodou, optimalizace aplikace hnojiv a přípravků na ochranu rostlin nebo zavedení cirkulární ekonomiky bude vyžadovat přizpůsobení pracovníků novým skutečnostem. Některé z nynějších pracovních úkolů a pracovních postupů tak mohou zmizet a budou vytvořeny nové techniky a nové úkoly a nová pracovní místa. Tyto změny budou zahrnovat nové vzdělávání, další dovednosti a celoživotní učení pro pracující komunitu.

Pracovní síla v zemědělství může být omezena navíc v důsledku stárnutí venkovského obyvatelstva a migrace z venkovských oblastí ovlivněných změnou klimatu do městských oblastí. Aby se minimalizovala krátká pracovní doba a zajistila produktivita, jsou zapotřebí investice do technologických inovací, jako je robotika, digitalizace a biotechnologie. Klimaticky teplé regiony mohou navíc pociťovat pokles produktivity práce; na druhé straně by se mohly začít zkoumat oblasti blíže k pólům.

Závěrem lze říci, že snahy o přizpůsobení se změně klimatu budou muset provádět také zaměstnavatelé v zemědělství, ale veřejný sektor musí postupovat rovněž v souladu se strategickými cíli, kterými jsou zajištění potravin, pracovních míst a hospodářského růstu.

Veřejný sektor musí být připraven pomoci identifikovat potřeby investic a podporovat soudržné a koordinované politiky. Například veřejné služby zaměstnanosti hrají důležitou úlohu při podpoře přechodu na trh práce, včetně získávání nových dovedností. Musí být podporovány synergie mezi fondy EU, které budou schopny podpořit sociální výzvy a výzvy na trhu práce. Současně musí být zajištěna účast sociálních partnerů na tvorbě a provádění politik a iniciativ, které podpoří závazek EU k neutralitě klimatu.