K jednotlivým bodům agendy:
- Přivítání a představení řečníků Karl-Heinz Florenzem
Karl-Heinz Florenz (poslanec Evropského parlamentu a předseda meziskupiny) přivítal všechny zúčastněné. Zdůraznil, jak byl rok 2016 pro zemědělce nejen v mléčném sektoru složitý. Proto by měl být cílem silný zemědělský sektor, který bude schopen čelit celosvětovým výzvám. Důležitý je pohled do budoucna, stanovit jasné vize i pro mladé zemědělce.
- Úvodní slovo Janez Potočnik, Chair of the RISE Foundation and the Forum for the Future of Agriculture
Krátce představuje RISE Foundation, jíž je předsedou. Jedná se o nezávislou nadaci, která usiluje o podporu udržitelného a mezinárodně konkurenceschopného hospodářství venkova v celé Evropě. Funguje jako think-tank, sdružující odborníky, kteří se zaměřují na klíčové environmentální / zemědělské problémy v Evropě. Evropa se ocitla v klíčovém momentě, jakémsi zlomovém bodě – což dokazuje euroskepticismus ruku v ruce s imigrační krizí i britský brexit. Jisté je, že nelze pokračovat tak, jako doposud. Důležitým bodem dalšího směřování je podepsaná mezinárodní dohoda o klimatu COP 21, k jejímž cílům je nutná spolupráce napříč všemi průmyslovými sektory. Co se zemědělského týká – jeho zájem je stejný jako zájem všech farmářů – jasně adresovaná dlouhodobá vize. A právě SZP je jedním z nejdůležitějších nástrojů.
- Panelové příspěvky:
- Alan Matthews, emeritní profesor: Proč jsou nutné reformy SZP
Prezentace analyzuje a hodnotí systém přímých plateb v zemědělství. V prezentaci mimo jiné zazní, že přímé platby jsou poskytovány relativně malému počtu farem, jejichž příjmy jsou vysoko nad mediánem příjmů. Dále je položen dotaz, zda je vyplácení přímých plateb na základě plochy farem správným nástrojem. Zemědělské podpory mají v delším časovém horizontu vliv na strukturu zemědělství, nikoliv na výši příjmů farem.
Závěr: Současná struktura přímých plateb je neúčinná, neefektivní a nespravedlivá a není prospěšná ani zemědělcům, ani daňovým poplatníkům. Vzhledem k pravděpodobnému snížení rozpočtu po roce 2020 je nutné systém reformovat již nyní. Všeobecné platby farmám na základě rozlohy by měly být postupně nahrazeny cílenou pomocí zemědělcům, čelícím specifickým problémům, případně konkrétnímu produktu.
- Dr David Baldock – What reforms are needed for environmental land management?
Prezentace s názvem Ochrana životního prostředí v SZP. David Baldock poukazuje na to, že přestože v současnosti existuje celá řada ekologických norem a cílů ve vztahu k zemědělství, celá řada nebyla splněna – např. znečišťování vody. Dále je třeba urychlit přechod na nízkouhlíkové zemědělství, dosud v tomto směru nebyl stanoven dlouhodobější plán. Dále dosud nebylo dosaženo zastavení poklesu biodiverzity, panuje zmatek ohledně prostředků na ochranu proti škůdcům atd. Všechny tyto současné problémy generují výzvy, kterým musí nová SZP čelit.
- Professor Erik Mathijs – What approach for risk management?
Filozofie SZP: Přejít od částečné tržní orientace a přímých plateb k plné tržní orientaci spolu se záchrannou sítí (tj. měla by být ponechána volnost trhu a měly by být odstraněny nástroje, které jej deformují). Správné řízení je takové, které zajistí celostní přístup s politickými intervencemi pouze v případech katastrofických rizik tak, aby nedošlo k omezení tržních nástrojů a strategie.
Závěr: Zásady pro politiku celostního řízení rizik v EU jsou:
- Prevence (vhodné využití technologií, management půdy, práce s informacemi atd.)
- Zmírnění rizik (soukromá opatření pro řízení rizik, jako dočasné administrativní podpory)
- Zvládání rizik (nástroj pro stabilizaci příjmů)
- Professor Emeritus Allan Buckwell – How to bring about reform?
Prezentace řeší tři klíčové dotazy: PROČ by měla být SZP reformována, KTERÉ reformy a problémy by měla SZP po roce 2020 reflektovat a konečně JAK nastavit konstruktivní návrhy a rozhodovací proces pro zvýšení úspěšnosti reformy. Buckwell upozorňuje na dva zásadní problémy, kterými jsou strukturální nerovnováha v rozhodovacím procesu o evropské zemědělské politice a přerušení důvěry mezi dvěma významnými zájmovými skupinami -zemědělci a ekologickými organizacemi.
Závěr: Je nutné, aby SZP jako klíčová politika byla reformována. K tomu je nutné pracovat ve třech směrech:
- Zamyslet se nad užitečností procedurálních změn
- Pomoci vytvářet správné podmínky pro reformy, které spojují hlavní zainteresované strany
- Výběr nejlepší osobností jako lídrů procesu
- Respondenti:
- Respondent: Mairead McGuinness, poslankyně Evropského parlamentu
Upozornila na to, že zemědělské prostředí zná velmi dobře, studovala mnoho zemědělských modelů v různých zemích. Je toho názoru, že sektor ochrany životního prostředí má podporovat zemědělství, ne proti němu bojovat. Současná snaha o „zelenou“ SZP má za následek větší složitost a kritiku jak ze strany zemědělců, tak i ekologických organizací. Udržitelnost životního prostředí musí být jádrem každodenního řízení zemědělských podniků, je ale také zapotřebí, aby SZP zaručovala ekonomickou udržitelnost, což je v současnosti nevyhovující. Řešení dlouhodobé udržitelnosti a nerovnováhy v potravinovém řetězci bude vyžadovat, aby měli všichni otevřenou mysl, financování takovéto nové dynamické SZP bude jistě patřit k největším výzvám.
- Respondent: Marco Contiero, EU Policy Director on Agriculture, Greenpeace European Unit, Brussels
Marco Contiero zdůrazňuje, že je především nutné mít dostatek statistických dat a analýz, pokud chceme reformovat současnou SZP. Souhlasí s prof. Mathijsem v tom, že přímé platby tak, jak jsou nastavené v současnosti, jsou neefektivní. Pro nalezení nejlepšího řešení je nutná spolupráce napříč zúčastněnými stranami.
- Diskuze
Po prezentacích následovala intenzivní a živá diskuse, během níž zazněly připomínky k nutnosti pohlížet na SZP i z pohledu vlivu na zdraví – výroby i distribuce potravin, pitné vody atd. Proto je tento sektor natolik odlišný od jiného průmyslu. Další projednávaný problém jsou neustále se měnící pravidla, která musí farmáři sledovat a přizpůsobovat se jim. Sílí tak tlak na ně, SZP není v tomto směru vůbec koherentní.
- Závěry
Společná zemědělská politika tvoří téměř 40% z celkového rozpočtu EU a je klíčovým podpůrným mechanismem pro zemědělství a rozvoj venkovského prostředí v Evropě. Jedná se o důležitý nástroj, který, pokud je projektován a řízen efektivně, může mít reálný dopad na to, jaké má evropské zemědělství vliv na změny klimatu, využívání půdy i krajiny, a v neposlední řadě optimalizuje produkci potravin, energií i bio materiálů a podporuje hospodářský rozvoj venkovských oblastí.