CDG – Přímé platby a greening

Zpráva z jednání

Zpráva z jednání CDG k přímím platbám a greeningu.

1. Schválení programu jednání
   Program jednání byl přijat bez diskuse.
2. Schválení zápisu z minulého jednání
   Zápis z minulého jednání byl schválen bez diskuse.
3. Volba předsedy a místopředsedů
   Předsedou CDG pro Přímé platby a greening byl zvolen Mr. Grege (ELO), posty místopředsedů obsadili M. S. Østergaard (COPA) a T. Robijns (BirdLife Europe).
4. Rozvrh setkání CDG pro rok 2017
   Příští jednání proběhne zřejmě dne 19. května 2017, bude ještě potvrzeno. Datum podzimního jednání zatím nebylo stanoveno, proběhne zřejmě na přelomu listopadu a prosince 2017.
5. Zpráva shrnující zkušenosti po prvním roce implementace greeningových opatření v rámci přímých plateb (SZP)
   Evropská Komise prezentovala výsledky analýzy implementace greeningových opatření po jednom roce uplatňování. Pracovní dokument je volně k dispozici na stránkách EK (https://ec.europa.eu/agriculture/sites/agriculture/files/direct-support/pdf/2016-staff-working-document-greening_en.pdf) Dopady implementace na přímé platby (annex 2): 72 % celkové zemědělské plochy spadá pod alespoň jedno greeningové opatření, na 75 % zemědělské půdy je využívána diverzifikace plodin (na 62 % střídání tří plodin, na 13 % střídání 2 plodin). Celkem 68 % zemědělské půdy spadá pod EFA (38 % půdy ponechané ladem, 39 % plodin vázající dusík, 15 % meziplodiny). Dopady implementace na rovné podmínky členských států (annex 3): implementace greeningových opatření neměla žádný významný dopad na rovné podmínky členských států v roce 2015, některá jiná opatření by ale dopad na rovné podmínky mít mohla (kvalifikace krajinných prvků chráněných v rámci cross-compliance, zelený porost nebo dusík vázající plodiny, délka jednotlivých období v rámci diverzifikace plodin). Dopady implementace na produkční potenciál v EU (annex 4): nebyl zaznamenán žádný okamžitý dopad implementace greeningových opatření na produkci EU, produkce v EU je stabilní. Z dlouhodobého hlediska je možné kolísání produkce +/- 1,5 %. Střídání plodin – na pouze 1 % celkové zemědělské plochy umožněno pěstování jen jednoho druhu plodiny. Plocha EFA bude s největší pravděpodobností vzrůstat. Dopady implementace na administrativní zátěž (annex 5): některé ze zúčastněných stran požadovaly legislativní změny zejména v oblasti trvalých travních porostů z hlediska definic, povinností, a způsobu klasifikace. Bude provedena dodatečná harmonizace některých požadavků s ohledem na odstranění zatěžujících technických požadavků bez ohrožení přínosů pro životní prostředí.
6. Iniciativy ke zjednodušení SZP a greeningu
   1. Prezentace Komise k navrhovaným změnám prováděcích aktů a aktů v přenesené působnosti
      V návaznosti na výše zmíněný pracovní dokument předložila Evropská Komise návrhy na zjednodušení greeningových opatření s cílem jasněji stanovit definice a pravidla, aby byl proces greeningu pro zemědělce srozumitelnější. Hlavními oblastmi pro zjednodušení bylo střídání plodin (možné rozlišení periody pro střídání plodin na národní/regionální úrovni); definice půdy ponechané ladem (obecně platná minimální doba 6 měsíců, možnost obnovit produkci před koncem roku); meziplodiny a zelený porost (odstranění lhůty pro setí meziplodin nebo zeleného porostu – 1. října, obecně platné období minimálně 8 týdnů pro meziplodiny a zelený porost), plodiny vázající dusík (možnost mixování osiv). Hlavní návrhy zahrnují sloučení některých krajinných prvků a pásů, větší flexibilita při klasifikaci krajinných prvků; zákaz používání PPPs na plodiny vázající dusík pěstované v EFA, meziplodiny a zelený pokryv ležící ladem. Většina návrhů byla uvítána, zákaz PPPs však napříč členskými státy i zemědělskými organizacemi (zejména Copa – Cogeca) vyvolává rozpaky a nesouhlas. DG AGRI poskytne členským státům pokyny (směrnice) k novým změnám, byl již zahájen postup přijetí nových aktů v přenesené pravomoci (měly by být přijaty na začátku roku 2017), v platnost by měly vstoupit v průběhu prvního čtvrtletí 2017.
7. Časový plán a postup prací Evropské Komise
   1. Hodnotící zpráva EFA k implementaci
      Evropská Komise zahájila hodnocení greeningu pro rok 2015 / 2016, hodnocení přímých plateb bylo zahájeno v říjnu 2016, potrvá do listopadu 2017. Výsledná zpráva bude publikována v průběhu roku 2018. Do 31. března 2017 předloží Evropská Komise hodnotící zprávu stran plnění 5 % podílu EFA v rámci zemědělské půdy, zpráva bude doprovázena návrhem legislativního aktu Evropského Parlamentu a Rady o zvýšení podílu 5 % na 7 %.
   2. Nařízení Omnibus
      Návrh nařízení Omnibus, který Evropská Komise představila v září 2016, se týká všech čtyř základních nařízení SZP. V rámci nařízení pro rozvoj venkova navrhuje zajištění specifického nástroje ke stabilizaci příjmů, jednodušší přístup zemědělců k půjčkám a dalším finančním nástrojům, a větší podporu mladým farmářům. V rámci horizontálního nařízení navrhuje změny pravidel pro zadávání veřejných zakázek, a 50/50 pravidla pro odstraňování odchylek. Pro SOT nařízení navrhuje zavedení funkčních programů (například pro sektor ovoce a zeleniny), a změny v managementu dovozních kvót. V rámci nařízení k přímým platbám EK navrhuje změny v definování aktivního farmáře (EK by měla umožnit členským státům větší pravomoc pro uplatňování definice aktivního zemědělce, od roku 2018 by se členské státy mohly rozhodnout neuplatňovat celou doložku aktivního farmáře – od roku 2018 by členské státy mohly uplatňovat jen jedno až dvě kritéria platná pro aktivní farmáře); platbách mladým zemědělcům (posílení podpory mladých zemědělců, aniž by byla ohrožena existence 2 % stropu a výše plateb malým podnikům); plateb SAPS – jednotných plateb na plochu (celkem 10 členským státům bude umožněno navýšení stropu na 3 %); a dobrovolné vázané podpoře na produkci (zavedení nástroje pro členské státy, který bude předcházet ohrožení nerovnováhy na trhu vlivem nadprodukce, možnost prodloužit tuto možnost až do roku 2018).
8. Zkušenosti s implementací greeningových opatření a výsledky
   1. Analýza implementace EFA (plochy využívané v ekologickém zájmu)
      Zástupkyně environmentálních NGO prezentovaly vliv EFA na biodiverzitu. V roce 2015 byly EFA tvořeny zejména plochami se zeleným porostem, meziplodinami, půdou ponechanou ladem, a plodinami vázajícími dusík. Vzhledem k tomu, že nikdy nebyly vědecky posouzeny ze strany Evropské Komise, environmentální NGO zadaly vypracování studie IEEP (Institut pro evropskou environmentální politiku). Podle studie aktuální EFA nepřinášejí žádné významné výhody pro biodiverzitu, v některých případech mohou být plodiny pěstované v EFA pro biodiverzitu dokonce škodlivé. Studie ovšem nebyla z finančních důvodů provedena ve všech členských státech. Byl podpořen zákaz PPPs v EFA, a to jak na plodiny vázající dusík, tak na meziplodiny a bílkovinné plodiny. Zástupci zemědělských organizací reagovali nesouhlasně.
   2. Příklady z členských států: Španělsko a Maďarsko
      Zástupci Španělska a Maďarska prezentovali výsledky implementace EFA ve svých členských státech.Ve Španělsku nedošlo k nárůstu kulturních plodin, došlo ale k nárůstu plodin vázajících dusík. Více jak 56.000 podniků s více jak 10 hektary půdy zvýšilo počet pěstovaných plodin v EFA. Došlo k nárůstu bílkovinných plodin i půdy ponechané ladem, implementace EFA měla pozitivní vliv na diverzifikaci plodin, nedošlo k redukci TTP.Maďarsko implementovalo 18 z 19 EFA (kromě kamenných zídek), v největší míře však lady, meziplodiny a plodiny vázající dusík. V případě meziplodin ale administrativní překážky. Diverzifikace plodin probíhá od 1. května do 30. září, hladký průběh – žádné sankce. Z hlediska implementace greeningu ale obecně platí poměrně vysoká administrativní zátěž.
9. Sociální důsledky greeningu – EFFAT
   Podle EFFAT má implementace greeningových opatření z hlediska sociálních důsledků určitá negativa (například možný úbytek pracovních pozic, změny typu pracovního zaměření, atd.), ale současně poskytuje i poměrně značný prostor pro benefity. EFFAT doporučuje zaměřit se na ekologičtější produkci, a současně trénink a vzdělávání zemědělců o významnosti zelenějšího zemědělství. To by mohlo vést k možnému vzniku nových pracovních míst, nárůstu povědomí o problematice, a lepšímu zdraví a bezpečnosti potravin.
10. Prezentace využívání přímých plateb v členských státech
    Evropská Komise prezentovala preference členských států ve využívání přímých plateb, tabulka je přílohou tohoto dokumentu. Státy EU 28 v roce 2016 v rámci přímých plateb využívají zejména základní platby (44 % z PP), greening (30 %), SAPS (11 %), a dobrovolnou podporu vázanou na produkci (10 %).