Rostoucí dovozy mléčných produktů do Číny a očekávané trendy
Zatímco vývoz mnohých produktů do Číny díky pandemii covid-19 a souvisejících změnách v chování spotřebitelů zaznamenal pokles, vývozy mlékárenských produktů překonávaly rekordy. Čína v minulém roce dovezla více než 3,2 milionů tun mléčných produktů, tedy o 10 % více než v roce 2019. Na tomto nárůstu se nejvíce podílelo mléko tekuté, kterého bylo dovezeno o 16 % více než v roce předchozím a poprvé se jednalo o množství přesahující jeden milion tun. Z mléčných produktů byly vyšší dovozy zaznamenány také u syrovátky (38 %), sýrů (12 %) a másla (35 %). Pokles naopak u mléka v prášku (-3.5 %), kondenzovaného mléka (-31 %), kojenecké výživy v prášku (-3 %) a jogurtů (-4.9 %). Hlavními vývozci do Číny byli Evropská unie, Nový Zéland a Austrálie. V případě tekutého mléka se dovozy z EU zvýšily o 26 % i kvůli vlivu pandemie na nižší spotřebu komodity v rámci EU.
Průměrný čínský spotřebitel v uplynulém roce vypil 30 kg mléka, šestkrát tolik než v roce 2012. Zvýšení zájmu čínských spotřebitelů o mléko napomohlo i loňské prohlášení čínské Státní zdravotnické komise, která lidi nabádala, aby během epidemie posilovali svůj imunitní systém právě konzumací mléčných produktů. Zvýšený zájem spotřebitelů o mléko hlásí i čínské mlékárenské podniky. Současné vysoké dovozy mléčných produktů do Číny pravděpodobně poklesnou v druhé polovině roku s tím, jak se zvýší domácí produkce. Čínské mlékárenské podniky preferují nákup mléka ze zahraničí i z důvodu nižší ceny, protože na ceně domácí produkce se mimo jiné podepisuje i vysoká cena krmiv. Pro Číňany jsou mléčné výrobky zároveň i zdroj proteinů, což je významné zejména v době, kdy je oslabená domácí nabídka vepřového masa kvůli africkému moru prasat. Exportéři by současné situace měli využít k budování své značky a dobrých obchodních vztahů, aby omezili vliv možných budoucích výkyvů poptávky po zahraničních produktech.
I v tomto sektoru se projevují nové trendy, které si čínští spotřebitelé postupně osvojují. Jako u jiných produktů začínají Číňané preferovat mléko čerstvé, a to zejména od domácích firem. Během pandemií vyvolaných lockdownů si však lidé našli nový koníček, který má potenciál dále zvýšit jejich spotřebu mléčných produktů. Jedná se o pečení, které v Číně nemá svou tradici. Velké popularitě se na sociálních sítích těší příspěvky s recepty a videa vysvětlující jednotlivé postupy. Očekává se, že trh s ingrediencemi pro pečení do roku 2025 meziročně vzroste o 45 %. Jedná se o poměrně nový trend, na který firmy ještě nestihly adekvátně zareagovat, a nabízí tedy příležitosti pro zahraniční výrobce.
BOSNA A HERCEGOVINA – příprava k vývozu ovocných stromků do Ruska
Jak uvedl portál „e-Kapija“ Bosna a Hercegovina v dohledné době očekává pokračování vývozu ovocnářské produkce do Ruska. Zástupci ruské Federální služby pro veterinární a fytosanitární kontrolu byli 24.3.2021 v Republice Srbské, kde s místními partnery provedli kontrolu ovocnářské produkce u společnosti Poljoagro se sídlem v obci Šamac. Tato společnost plánuje v letošním roce vyvézt do Ruska 500 000 jabloní a 300 000 broskvoní. Kromě toho ruští inspektoři provedou kontrolu u společnosti Adria Hishtil z obce Čapljina, která produkuje různé sazenice zeleniny, a také se chystá dodávat na ruský trh. Adria Hishtil je firma vzniklá v roce 2009 investicí společností Centro Seia a Vivaio del Lago z Itálie a izraelské skupiny Hishtil. Česká republika vyváží ovocné stromy do Bosny a Hercegoviny spíše příležitostně, v uplynulých pěti letech to bylo pouze v roce 2018 a 2019. Do Ruské federace nebyly dle statistik ČSÚ ovocné stromy v posledních pěti letech z ČR vůbec vyvezeny.
Tradiční mlékárenské společnosti se do rostlinných alternativ mléčných produktů nehrnou – proč je tento segment v rukou menších společností a start-upů?
Při pohledu do chladících vitrín v obchodech nebo prohlížení nabídky v e-shopech je patrné, že nabídka plant-based (tj. rostlinných alternativ) mléčných produktů, např. sýrů je v rukou spíše nových hráčů. Dle dostupných informací v současné době tyto alternativní produkty tvoří asi 3 % z celkového trhu se sýry v USA v hodnotě 35 mld. USD, tedy cca 1 mld. USD. Pro většinu velkých hráčů to zřejmě zatím není segment, kterému by se chtěli intenzivně věnovat. Zásadním důvodem může být, že v současné fázi vývoje těchto výrobků není zatím dosaženo takových vlastností u chuti nebo konzistence, které by přilákaly větší množství zákazníků. Velká většina spotřebitelů k těmto alternativám přistupuje tak, že je automaticky porovnává s původním mléčným výrobkem. Jedni tvrdí, že u některých výrobků už je rozdíl nepatrný, druzí zastávají názor, že tomu tak ještě zdaleka není.
Plant-based segmentu v USA ale přeci jen dva velcí výrobci, shodou okolností z EU – Bell Group a Danone, věří natolik, že zde vstoupili na trh se svými rostlinnými alternativami. Bell s brandem Veselá kráva na bázi fazole, cizrny nebo čočky a Danone s produktovou řadou So Delicius, která obsahuje celou řadu alternativ sýrů – mozzarella, čedar nebo pomazánek z čerstvého sýra. V rámci marketingové kampaně Danone angažovalo známou herečku a hvězdu televizních kuchařských show Ayeshu Curry, aby propagovala způsoby úprav pokrmů s těmito výrobky.
U nás v České republice se velké mlékárenské společnosti samotné výrobě rostlinných alternativ také zatím příliš nevěnují. Do svého portfolia maximálně zařadí produkty od jiného výrobce, tedy poskytnou těmto produktům svůj brand a distribuční kanály. Výroba klasických mlékárenských produktů, ale z rostlinných surovin, není technologicky zásadně odlišná od mléčné produkce. Větší část výrobních zařízení společnosti vlastní, bylo by nutné nově zařadit technologie na úpravu a zpracování vstupní suroviny (např. mandlí). V ČR je ale trh s rostlinnými alternativami zatím relativně malý a investice do vývoje nových produktů tak nenesou jistotu návratnosti. Je třeba mít i na paměti, že řada surovin, ze kterých se alternativní produkty vyrábí (sója, ořechy), jsou rovněž alergeny. A v případě, že by se na jedné lince zpracovával sýr z mléka i sóji, bylo by s největší pravděpodobností nutné označit oba výrobky tak, že může obsahovat stopové prvky toho druhého alergenu, což není z marketingového pohledu příliš lákavé.
Spojené arabské emiráty jsou potravinově zabezpečení, nikoli ale soběstační
Díky vysoké finanční stabilitě, která vychází ze zásob ropy, nebrala většina zemí Blízkého východu drahý import potravin jako problém. Dokonce ani výkyvy a turbulence, které může mezinárodní obchod vytvářet v cenách, nevytvářejí pro místní žádný stres. I díky tomu byly v roce 2019 země jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Omán vyhlášeny jako potravinově nejlépe zabezpečenými v regionu GCC a na horních pozicích v celosvětovém žebříčku Global Food Security Index.
Jak ale sám název napovídá, potravinová bezpečnost není rovna potravinové soběstačnosti. I když lze v současné době vše dostat za určitou cenu, každá země s vysokým dovozem musí myslet na budoucí generace. S neustále se zvyšující spotřebou a poptávkou po potravinách především v Asii je jasné, že doba, kdy ani peníze neumožní dovézt veškeré potraviny, přijde. Základem každého státu vždy bude především nasycení obyvatel, a až po té myslet na export. Z toho důvodu se strategie pro zajištění potravinové bezpečnosti objevuje poměrně čerstvě u většiny zemí se stejnou problematikou. V regionu GCC vedou především Emiráty a Oman, ke kterým se postupně přidává i Saúdská Arábie. Níže přiblížím, jak se k tomu tyto jednotlivé země staví.
Pokud se podíváme na kroky Emirátů, uvidíme mnoho již implementovaných strategií. Mezi ně patří například: zvyšování domácí produkce, implementování agrotechnologií, důraz na rozvoj a výzkum zemědělství, importní zákony, přilákání zahraničních investic a podniků, dotační tituly, strategie pro zásoby a sila nebo strategie pro řešení nedostatků v krizových situacích. Díky velmi široké státní propagaci se informace dostávají jak k veřejnosti, tak i k zahraničním investorům. Podle všeho se současná strategie vyplácí. Jen mezi roky 2018 a 2019 poskočili v Global Food Security indexu o 10 míst z 31. v roce 2018 na 21. v roce 2019. Ve stejném roce také jako první země na světě vytvořily ministerskou pozici pro potravinovou bezpečnost, přesně Ministry of State for Food and Water Security. Ta se má zabývat především implementováním nových technologií a zvyšováním potravinové bezpečnosti. Hlavním cílem země je být v roce 2051 číslo jedna v Global Food Security indexu a v letošním roce byl plán být mezi top 10. Pravdou ale je, že i nadále Emirátům chybí dostatečná implementace všech těchto kroků, aby se dostalo i na lepší spolupráci mezi farmáři a zákazníky.
Omán se k této problematice staví trošku rozdílně. Oproti pouštním Emirátům vychází z tradice zemědělství a chovu/lovu ryb v jižní oblasti tohoto arabského státu. Oproti Emirátům tedy nejde jen o vytváření farem a příležitostí, ale především v modernizaci a lepšímu hospodaření. Hlavním krokem Ománu bylo vytvoření Oman Food Investment Holding Company v roce 2012. Ten spojil působení 4 největších lokálních státních zemědělských podniků a má zaručovat plynulý provoz a potřebnou modernizaci. Kromě dalších nových firem, šlo o Oman Flour Mills Company, Oman National Livestock Development Company, Oman Fisheries a Oman Food International. V současnosti se zaměřují na kampaně pro podporu místní výroby a naučení spotřebitelů vyhledávat Ománské produkty v celém regionu GCC.
Ani Saúdská Arábie není pozadu, nicméně kvůli mnohonásobně větší rozloze a složitosti bude trvat o trochu déle, než se podaří správné strategie implementovat. I tak ale od roku 2019 přicházejí pozitivní zprávy. Jednou z nich může být například podpora zemědělských podniků při přerodu na organickou výrobu, která má plnit plán – zvýšení vlastní organické produkce o 300 % do roku 2030. Další je například založení programu pro udržitelný venkov samotným králem Salmanem v Rijádu, který do projektu uvolnil 1,78 mld. USD ze státní kasy. Ten má zaručit zvýšení místní produkce, procesování a prodej ovoce, ryb, dobytku a kávy nebo také kultivování obilnin. Jedním z dalších cílů má být podpora malých a středně velkých farmářů. Saúdská Arábie tedy v určité míře může vycházet podobně jako Omán ze své historie, kdy byl chov dobytka místními beduíny velmi populární stejně tak jako pěstování obilovin před tím, než ho kvůli nedostatku podzemních vod částečně zakázali. To ale se současnými technologiemi recirkulace nebo odsolovaní nemusí být už takový problém.
Pandemie celosvětově způsobila výpadky a narušení mezinárodního obchodu a dodávek. V zemích Blízkého Východu to ale spotřebitel téměř nepoznal. Implementované strategie ještě před současnou krizí a jejich posílení během loňského roku ukázalo, že jsou Emiráty a okolní země na správné cestě. Krize pouze urychlila proces rozhodování a zvýšila hodnotu státních investic do zemědělských projektů. Pokud se tedy opět mohu zamyslet nad drobnou pozitivní vlastností této nemilé doby, bude to určitě zvýšení příležitostí pro exportní firmy ze všech oborů zemědělského průmyslu.
V Rusku se obnovuje výstavní činnost – přehled plánovaných agrárních akcí na první pololetí 2021
Na rozdíl od Evropy, v Rusku se život pomalu vrací do normální situace bez zásadních omezení a obnovuje se mj. činnost výstav a veletrhů. Již bylo potvrzeno několik termínů pro tradiční zemědělské a potravinářské akce. Hranice Ruské federace stále zůstávají zavřené pro cizince, nicméně většina organizátorů plánuje pořádat výstavy a veletrhy v hybridním formátu, tzn. živě na výstavišti i prostřednictvím online přenosů a připojení. České firmy tak zatím nemohou akce navštívit osobně, ale je možné sledovat dění na ruském trhu i na dálku.
Aktuálně naplánované agrární veletrhy a akce na první pololetí 2021:
- Konference Russian Meat & Feed Industry (Moskva, 9. dubna 2021)
Russian Meat & Feed Industry — 2021 — Агроинвестор (agroinvestor.ru)
- Zemědělská výstava Agros (Moskva, 18. – 20. května 2021)
AGROS EXPO – Выставка технологий для животноводства и полевого кормопроизводства (agros-expo.com)
- Potravinářská výstava PRODEXPO (Moskva, 12. – 16. dubna 2021)
- Výstava potravin a nápojů InterFood (Krasnodar, Krasnodarský kraj, 22. – 24. dubna 2021)
InterFood – Самая крупная выставка продуктов питания и напитков на Юге России (inter-food.su)
- Online fórum “Obilí Ruska – nová realita” (Moskva, 29. dubna 2021)
Онлайн-форум „Зерно России: новая реальность“ (grainforum.ru)
- Meat and Poultry Industry Russia & VIV 2021 (Moskva, 17. – 19. května 2021)
Выставка MAP Russia. Индустрия холода для АПК. (meatindustry.ru)
- Agroprůmyslová výstava – Zolotaya Niva (Usť Labinsk, Krasnodarský kraj, 25. – 28. května 2021)
Золотая Нива 2021 Агропромышленная выставка ярмарка (niva-expo.ru)
- Zerno-Kombikorma-Veterinaria (Moskva, 22. – 24. června 2021)
MVC: „Зерно-Комбикорма-Ветеринария“ – Главная (mvc-expohleb.ru)
- Zemědělská výstava AgroFarma (Moskva, 23. – 25. června 2021)
AgroFarm VDNH – Exhibition official website
- Zemědělská výstava AgroVolha (Kazaň, republika Tatarstán, 1. – 3. července 2021) АгроВолга 2021 (agrovolga.org)
JAPONSKO – Japonské pivovary uvádějí na trh bezsacharidová piva
Dva ze čtyř předních pivovarů v Japonsku se rozhodly uvést na trh produkt zaměřený na milovníky piva, kteří dbají o své zdraví a štíhlou linii.
Pivovar Suntory Beer, jeden z hlavních odběratelů českého chmele, uvede v dubnu na trh bezsacharidové pivo obsahující 5,5 % alkoholu s názvem Perfect Suntory Beer. Společnost Kirin, která také odebírá žatecký chmel, představila stejný druh piva loni na podzim, jen obsah alkoholu byl nižší (4 %).
Cukry jsou důležitou součástí při vaření piva, proto odstranění veškerých sacharidů během fermentačního procesu je z technického hlediska považováno za obtížný úkol. Na trhu již existuje celá řada piv s nízkým obsahem cukru, ale úplného vyloučení sacharidů během procesu výroby piva, aby chuť piva zůstala zachována, se dlouho nedařilo. Během výroby piva se škrob přeměňuje na cukry pomocí enzymů získaných ze sladu. Cukr se poté během fermentace rozloží na alkohol a oxid uhličitý. Cukr zůstává v hotovém výrobku, protože kvasinky nemohou všechen cukr rozpustit.
Pivovar Suntory vyvinul proces fermentace, kde kvasinky mohou efektivněji rozkládat cukr a prodloužit fermentaci tak, aby se rozložil veškerý obsah cukru. Společnost vyvíjela nové pivo Perfect Suntory Beer po dobu pěti let. Pivovar Kirin, průkopník nového piva, v loni v říjnu uvedl na trh produkt bez sacharidů pod značkou Ichiban Shibori (v překladu První mladina). Toto pivo je velmi populární, během čtyř měsíců se ho prodalo 2,5 milionů kusů. Nicméně na jeho vývoji pracovali experti v Kirinu také pět let.
Pivovary Asahi a Sapporo, zbývající dva ze čtveřice japonských pivních gigantů, uváděly na trh piva s nízkým obsahem cukru v letech 2008 a 2016, ovšem kvůli nízké poptávce od prodeje ustoupily.
Zdroj: MZE