Téměř dvacítka expertů sepsala na sklonku loňského roku prohlášení, ve kterém vyzývají vládu, aby změnila podmínky pro udělování zemědělských dotací z Evropské unie, informují o tom Hospodářské noviny.
Přednost by nejen podle nich, ale i podle nás, měli dostávat farmáři, kteří chrání půdu, vodu, neničí krajinu. Podívejte se na naše stanoviska k SZP. Není to novinka, ale jsme velmi rádi, že kromě ČMSZP se ozývají i další. Doufejme, že se nejedná o pouze politické tlachání a nebude záležet na velikosti farmy, ale na kvalitě jejich práce.
Výzva expertů, mezi kterými je například bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, přichází v čase, kdy chce Evropská komise po roce 2020 balík dotací o pět procent snížit a omezit příděl pro velké farmy. Dotace by měly být nově určeny především pro ekologicky hospodařící zemědělce.
„Při srovnatelných ekonomických podmínkách je péče o půdu u nás horší než v okolních státech,“ píše se v prohlášení. Jedovatá chemie podle signatářů ničí půdu, nedostatečná jsou i opatření proti její erozi, málo se využívají přírodní organická hnojiva. Povrchová voda s pesticidy už znečistila řadu zdrojů podzemních vod.
No nejsou to jen pesticidy, které se nachází ve vodě, je třeba se na vodu zaměřit komplexněji, tak jak se uvádí v rozhovoru s panem Kršňákem.
Podle odborníků z univerzit a zemědělských institucí by pro nápravu stačilo, aby vláda zapracovala do dotačních podmínek odborná stanoviska, kterých je dostatek. Například rozsáhlé znečištění podzemní vody pesticidy a herbicidy zdokumentovalo měření Českého hydrometeorologického ústavu zhruba na 660 zdrojích v letech 2013 až 2016. Vláda by proto podle výzvy měla podporovat zemědělce, kteří hnojí více přírodně, například kompostem, a méně průmyslovými hnojivy. Co se týče rostlin, měly by mít prioritu přirozené způsoby jejich ochrany, které sníží spotřebu pesticidů. Dotace by měly podpořit i tvorbu a údržbu malých vodních ploch a toků.
Ministerstvo zemědělství podle tiskového mluvčího Vojtěcha Bílého ekologická kritéria částečně uplatňuje už nyní a chce je dál prohlubovat. „Již ve stávajícím období je v rámci Programu rozvoje venkova vyčleněno cca 60 procent peněz na opatření přispívající k ochraně přírodních zdrojů, jako je půda, voda a biodiverzita,“ uvedl Bílý. Nová státní zemědělská politika po roce 2020 by pak podle něho měla být ambicióznější, co se týká efektivního využití zdrojů a péče o životní prostředí.
Zatím však Česko podle loňské zprávy Národního kontrolního úřadu většinu z více než osmi miliard korun evropských dotací rozdávalo velkým firmám, jejichž hospodaření krajině často škodí. Plán Evropské komise omezit sumu peněz a více podporovat menší farmáře je návrhem, jejž musí projednat a schválit ostatní evropské instituce a členské země. Ministr zemědělství Miroslav Toman ho odmítá. „Pravidla nové společné zemědělské politiky nesmí být paušálně diskriminační a musí zohledňovat specifika sektoru v jednotlivých členských státech,“ uvedl vloni v srpnu pro týdeník Ekonom.
Zdroj: Hospodářské noviny