1. Závěry z konference v Corku, další kroky
Konference k rozvoji venkova proběhla v Corku (Irsko) ve dnech 5. a 6. září 2016 za účasti představitelů zemědělských hodnotových řetězců, environmentálních organizací, výzkumníků a profesorů, národních zástupců zúčastněných stran i členů Evropské Komise včetně komisaře Phila Hogana. V rámci konference byly organizovány semináře věnované životnímu prostředí, přírodním zdrojům a klimatu, životaschopnosti venkova, obnově venkova, a ekonomickému růstu a investicím. Během seminářů účastníci konference diskutovali mj. témata mezinárodních dohod, udržitelnosti, ekonomické role zemědělství, či principu subsidiarity. Výstupem je deklarace představující desetibodový program rozvoje venkova a hlavní závěry celé konference – EU by měla zajistit zvyšování povědomí o potenciálu venkovských oblastí, investovat do identity venkovských komunit a podporovat desetibodový program rozvoje venkova. Hlavními definovanými riziky jsou hrozící finanční škrty a možné změny v prioritách rozvoje venkova po roce 2020.
Všechny dokumenty z konference jsou k dispozici ke stažení zde (v angličtině):
http://www.arc2020.eu/2016/09/cork-2-0-declaration-or-requiem-for-rural-europe/
2. Platební systémy orientované na výsledky – Result-Based Payment Schemes (RBPS)
Jednotná definice RBPS neexistuje, některé jsou založené čistě na výsledcích týkajících se biodiverzity, ty komplexnější pak na výsledcích specifických akcí managementu. Je třeba se RBPS více věnovat – biologická rozmanitost neustále klesá, a při tvorbě EU rozpočtu je pozornost stále více zaměřována na výsledky. Probíhá hodnocení budoucího možného rozvoje RBPS prostřednictvím analýzy tří existujících systémů RBPS, výsledky budou k dispozici v roce 2018. Inventář všech implementovaných systémů v různých členských státech je k dispozici na
http://ec.europa.eu/environment/nature/rbaps/fiche/search/index_en.htm
3. Implementace agro-environmentálně- klimatických opatření (AEC) – nizozemský příklad
Jedná se o regionálně orientovaný přístup zaměřený na ochranu ptactva žijícího v zemědělské krajině, jehož řízení bylo vytvořeno přímo zemědělci ve spolupráci s ochránci přírody. Dlouhodobým cílem programu jsou udržitelné aktivně zemědělské venkovské oblasti, zemědělci hrají klíčovou roli z hlediska obnovy biodiverzity. Základem je vytváření ideálních podmínek pro život ohrožených a vzácný druhů v konkrétních teritoriích místo plošných závazků. Nezbytná je existence certifikačních orgánů, v Nizozemí jich funguje již 40.
4. Zjednodušení SZP
Zjednodušení druhého pilíře SZP se dotýká jak prováděcích pravidel, tak základních aktů SZP týkajících se rozvoje venkova. Z hlediska základních aktů je zaměřeno na finanční nástroje (podpora mladých farmářů skrze tyto nástroje, rozšíření způsobilosti pracovního kapitálu, podíl příspěvku pro finanční nástroje implementované skrze EFSI – Evropský fond pro strategické investice – by měl být 100 %), dostupnost EU financování, povinnost certifikovat výpočetní metody nezávislými certifikačními orány a funkčnost monitorovacích výborů. V rámci EAFRD (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova) by partnerské dohody měly být každoročně provázány s operačními programy. Evropská Komise se pokusí dohodnout se s ostatními institucemi EU do konce roku 2016.
5. Využívání a implementace finančních nástrojů EAFRD
Mezi finanční nástroje EAFRD patří půjčky, záruky i vlastní kapitál. V porovnání s obdobím 2007 – 2013 dochází v období 2014 – 2020 ke zjednodušování finančních nástrojů, zvýšení příspěvkových sazeb, a intenzivnější podpoře pracovního kapitálu. Nejvýznamněji jsou financovány investice do hmotných aktiv, agro-environmentálně- klimatická opatření, ANC opatření, zemědělský a obchodní rozvoj, a základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech. Aktuálně probíhají studie zaměřené na Volatilitu cen a finanční nástroje a Programování finančních nástrojů, jejichž výsledky by měly být k dispozici v lednu 2017.
V letošním roce organizuje EAFRD dvě významné události – dne 24. října 2016 proběhne seminář EAFRD k makroregionální spolupráci a 25. listopadu 2016 evropská konference, jejímž tématem budou EAFRD finanční nástroje.
6. Monitorovací výbory EAFRD – příklady dobré praxe
Monitorovací výbory (MV) jsou důležitou platformou umožňující výměnu informací. Jsou odpovědné za monitorování kvality a efektivnosti implementace programů, revizi pokroku při dosahování cílů a dohlíží na snižování administrativní zátěže. MV by měly být zřízeny nejpozději do tří měsíců od zahájení programu, měly by slučovat kompetentní regionální, lokální a veřejné autority, ekonomické partnery, a NGOs, setkání MV by měla probíhat nejméně jednou ročně.
6a. Rakousko.
Rakouský MV byl založen v lednu 2015, v jeho rámci fungují tematické pracovní skupiny, do roku 2020 se budou soustředit zejména na posuzování dopadů na životní prostředí a klima. Zapojují mnoho různých zúčastněných stran, čímž umožňují identifikaci lokálních potřeb včetně nacházení lokálních odborníků. Rozhodovací proces vzhledem k velkému množství zástupců zúčastněných stran trvá déle, nicméně podpora přijatých rozhodnutí je silnější. Slabé stránky vnímají v nedostatku pracovní síly a financí, nejednotnosti názorů a politické dimenzi.
6b. Finsko
Založen v roce 2015, sdružuje 30 členů zastupujících hlavní zúčastnění strany. Spolupracují s Evropskou Komisí, která může participovat jako stálý expert. MV se schází dvakrát ročně, spolupráce je aktivní a efektivní
7. Opatření zajišťující vyšší míru spolupráce – implementace v členských státech
Vyšší míra spolupráce zajistí snazší identifikování problémů i jejich řešení, efektivnější možnosti investování i snazší sdílení informací a příkladů dobré praxe. Opatření M16.3 pro malé subjekty a agroturistiku napomáhající posilování ekonomické životaschopnosti malých podnikatelů a tvorbě pracovních míst je prostřednictvím 37 programů implementováno v 15 členských státech včetně ČR. Opatření M16.4 pro krátké dodavatelské řetězce a lokální trhy vede ke zvyšování příjmu farmářů i nárůstu jejich konkurenceschopnosti, implementace probíhá ve 22 ČS včetně ČR. Opatření M16.5 pro environmentální a klimatické změny je zaměřeno na ochranu biodiverzity, přičemž zvláštní pozornost je věnována chráněným oblastem. Zahrnuje plánování hospodaření s půdou a vodou, šetrné využívání zdrojů a redukci skleníkových plynů. Implementace probíhá prostřednictvím 56 programů v 15 ČS, v ČR toto opatření implementováno není. Opatření M16.6 je zaměřeno na posílení zatím mladého a malého sektoru biomasy a zvýšení konkurenceschopnosti, implementace probíhá v 9 ČS převážně západní Evropy, v ČR ne. Opatření M16.7 týkající se strategií mimo CLLD (komunitně vedený místní rozvoj) implementováno pouze v Itálii, Francii a Německu prostřednictvím 29 programů. Opatření M16.8 zaměřené na zdokonalení lesního hospodářství z environmentální, ekonomické i sociální perspektivy. Implementace probíhá v 6 ČS, v ČR ne. Opatření M16.9 pro sociální zemědělství a diverzifikaci poskytuje 4 venkovským oblastem sociální i ekonomické benefity. Implementace probíhá ve 13 ČS, v ČR nikoliv.
8. Operační skupiny – nejlepší postupy a výměna názorů se členy CDG
V období 2014 – 2020 probíhá celkem 118 programů rozvoje venkova, na jejichž chod je poskytováno 2,8 miliardy EUR. Ve dnech 20. až 21. dubna 2016 proběhl v Itálii seminář zaměřený na operační skupiny určený k výměně zkušeností, informací a příkladů dobré praxe mezi jednotlivými operačními skupinami. Výstup ze semináře je k dispozici na
9. Sítě pro venkov – aktivity a priority pro 2016 – 2017
V roce 2017 se aktivity budou soustředit zejména na tři hlavní témata:
- budování inteligentních a konkurenceschopných venkovských oblastí (společně se zelenou ekonomikou patřilo mezi hlavní aktivity už roce 2016),
- budování schopností
- sociální začleňování.
Nejbližší setkání k sítím pro venkov proběhne 26. října 2016. Copa a Cogeca také ve spolupráci s Evropskou Komisí pořádá 18. listopadu 2016 konferenci ohledně ANC oblastí, hlavními tématy bude jejich mapování, časová osa EK ohledně spouštění ANC programů, a snaha přesně definovat ANC.
10. Pokrok v oblasti stanovování indexu Udržitelného rozvoje venkova
V březnu 2016 proběhlo jednání v Bělehradě organizované CEEweb (síť NGO k zachování biodiverzity), jehož se zúčastnilo mnoho autorit lokální, národní i evropské úrovně. V současné době existuje velké množství studií, statistik a reportů pro jednotlivé členské státy, nejednotný je i přístup ve financování udržitelného rozvoje venkova. Z tohoto důvodu je třeba stanovit jednotný index pro udržitelný rozvoj, který napomůže harmonizovat data a přístupy. Aktivity CEEwebu budou pokračovat i v roce 2017.