CEPS workshop – „Climate policy and the 2030 Framework – Effort Sharing and non- ETS sectors

1. Agenda a úvodní slovo – Christian Egenhofer (CEPS)

Seminář CEPS je orientován na implementaci ESR tak jak byl předložen EK v červenci 2016. Diskuse k témetu by měla být základem zprávy CEPS, která bude vydána pravděpodobně ke konci tohoto roku. Zpráva bude také reflektovat probíhající jednání v Radě EU a Evropském parlamentu.

2. Základní rámec politiky – M. Elkerbrout a K. Tuokko (CEPS)
  • Experti CEPS stručně představili hlavní rámec a zasazení ESR (Effort Sharing Reguation) do kontexu klimaticko-energecikého balíčku pro rok 2030.
  • Cíle snižování emisí pro sektory nezařazené do ETS pro jednotlivé členské státy se pohybují od 0 do 40% GHG s úpravami, které mohou představovat jednotlivé flexiblity v rámci ESR. Co se týče jednotlivých sektorů, obecný cíl pro sektory mimo ETS (-30%) není dále rozpracován a definován pro jednotivé sektory.
  • Klíčovými sektory v rámci ESR jsou především doprava, stavebnictví a zemědělství (LULUCF – Land Use, Land Use Change and Forestry).
  • Vyjednávání v rámci klimaticko-energetického balíčku vyústilo v řadu flexibilit, které mohou členské státy používat pro dosažení cílů.
  • Otázkou zůstává, jak budou cíle stanoveny, z které referenční hodnoty (emisní hodnoty) v roce 2020, nebo 2020 cílových hodnot nebo průměrných hodnot do roku 2020.
  • Nevyřešené jsou i detaily flexibilit, speciálně mezi ETS a LULUCF, což může vést k redukci cílů v rámci sektorů mimo ETS (zemědělství), resp. vyšší provázanosti mezi sektory mimo i uvnitř ETS. LULUCF flexibility pro členské státy jsou navrhovány ve výši 280mil tun CO2 a mohou být využity v případě, že cíle pro sektor LULUCF jsou splněny. Možností je jednorázový trade-off s ETS povolenkami.
  • Na rozdíl od Kyotského protokolu, Pařížská dohoda neobsahuje harmonizované a právně závazné účetní pravidla pro LULUCF.
3. ESR po roce 2020 a LULUCF
  • EK představila základní oblasti návrhu, který je v současné době již projednáván v rámci Rady a Evropského Parlamentu.
  • Cíle pro členské státy jsou rozděleny na základě HDP per capita, většina prezentace se soustředila především na prezentace flexibilit pro členské státy v rámci ESR a potenciálně mezi ETS a cíly v rámci ESR. Ty jsou předpokládány i pro oblast LULUCF.
  • Z pohledu členských států je klíčová otázka stanovení cílů a definování flexibility. Existuje nejistota ohledně plnění cílů (5ti letý reportovací cyklus) a otázek obchodování mezi povolenkami v rámci ETS a pro sektory mimo ETS.
  • Z pohledu NGOs jsou stanovené cíle pro rok 2030 ne příliš ambicózní, a to především z pohledu pozitivních dopadů na zdraví a spotřebitele a množství flexibilit v rámci návrhu ESR. Cíle ESR jsou degradovány především skrze nižší výchozí refernční hodnotu, využitím flexibility 280mil tun CO2 pro zalesňování (rozsah se může měnit v čase) a obchodování povolenek v rámci ETS pro cíle pro sektory mimo ETS.
4. Pohledy různých sektorů na implementaci ESR
  1. Doprava:
    • Z pohledu automobilového sektoru není ESR klíčovým návrhem EK, základní rámec snižování emisí je dán Regulací CO2. Nicméně z pohledu automobilového sektoru je nutné zachovat rovný přístup mezi sektory a obdobně ambiciózní cíle, které by měly být obdobné jako celkový cíl pro sektory mimo ETS (-30%). Členské státy by měly být odpovědny za plnění cílů na národní úrovni, nikoliv přes opatření na úrovni EU.
    • Dle NGOs sektor dopravy reprezentuje jednoho z nejvyšších znečišťovatelů ovzduší a producenta CO2 v rámci sektorů mimo ETS. Ambicózní cíle na EU úrovni by měly být klíčové pro dasažení cílů ESR.
  2. Stavebnictví:
    • EURELECTRIC zdůraznil roli dekarbonizaci produkce energie jak pro sektor dopravy a stavebenictví (především standrady pro nové budovy). Elektrifikace budov by měla přispět ke snížení celkového objemu emisí (dekarbonizaci lokalizované produkce eletřiny) z budov, zlepšení kvality ovzduší a zlepšení bezpečnosti dodávek energií. Problémem se v budoucnosti může stát zdanění energií (řada členských států zvyšuje zdanění čisté energie).
    • Z pohledu dodavatelů stavebních materiálů a technologicí (Rockwoll) představuje ESR vítaný doplněk k legislatviě EU v oblati energetiké účinnosti budov. Podpora obnovy budov má kromě environmentálních benefitů i řadu ekonomických benefitů (přímá pracovní místa a růst HDP).
  3. Zemědělství a lesnictví:
    • Zástupce Copa-Cogeca zdůraznil fakt, že sektor zemědělství a lesnictví je rovněž jediným sektorem, který CO2 absorbuje. To by mělo být relfektováno i v možných flexibilitách v rámci ESR. Sektor nemůže směřovat k plné dekarbonizace, je třeba vnímat rozdílné podmínky a požadavky jenotlivých sub-sektorů (lesnictví, produkce plodin, živočisná výroba apod.).
    • CEPF – Konfederace evropských vlastníků půdy (www.cepf-eu.org) zdůraznila nutnost udržitelného mangementu lesů a lesnické výroby pro dosahování cílů v oblasti ochrany klimatu. Multifunkcionalita lesů je klíčová v této oblasti. Z pohledu návrhu LULUC je důležité, aby referenční hodnoty pro cíle byly stanoveny na národní úrovni a reflektovali dosavadní politiky v oblasti lesnictví. Dále je třeba podporovat konverzi energeticky a fosilně náročných matriálnů k materiálům na přírodní bázi. To souvisí i s nutností podpory dřevařskch výrobků a možnosti dodatečných flexibilit v rámci ESR, které by toto podporovaly. Flexibilita lesnictví by měla být zachována (v návaznosti na negativní reakce ze strany NGOs) neboť lesnictví představuje významný zdroj absorbce CO2 (životní cyklus CO2 by měl být reflektován).
    • FERN (zastřešující NGO pro oblast lesnictví) zdůrznil nutnost rychlé reakce proti globálnímu oteplování a pozitivní role lesů, které v tomto procesu mohou hrát. Z dlouhodobého pohledu totiž dochází ke zmenšování absorbční kapacity lesů. Role řízení lesního hospodářství se tak stává klíčovou pro udržitelný rozvoj lesů a sektoru lesnictví (včetně navazujícího dřevozpracujícího průmyslu).
Závěr

CEPS využije debatu k draftování zprávy ohledně návrhu ESR a zprávu bude prezentovat pravděpodobně ke konci roku 2016.

logo ELO