Aktuality nejen z Bruselu

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA / REFORMA SZP   (03/03/2019)   Výbor Evropského parlamentu pro zemědělství se přiklání k úplnému povinnému zastropování přímých plateb nad 100.000 EUR & odečtu pouze 50 % nákladů na zaměstnance; k povinnému zastropování či redukci přímých plateb směřuje i Rada ministrů

Výbor Evropského parlamentu pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI) v listopadu 2018 představil návrh zprávy EP k Strategickým plánům SZP, ve kterém navrhoval, aby členské státy snížily částku přímých plateb, pokud částka překročí prahovou hodnotu stanovenou každou zemí (prahová hodnota ale neměla být nižší než 100.000 EUR), a to o minimálně 25 %. Členské státy si tak podle původního návrhu EP mohly stanovit, že budou snižovat například částky přesahující 500.000 EUR (horní výši stropu EP nenavrhoval). K návrhu této zprávy bylo zasláno okolo 5.000 pozměňovacích návrhů, z nichž řada se týkala právě otázky zastropování. V rámci tvorby kompromisních pozměňovacích návrhů ustoupil Evropský parlament z původního návrhu k variantě povinného snížení přímých plateb nad 150.000 EUR o 25 %, následně v rámci interního vyjednávání ještě snížil prahovou hodnotu na 100.000 EUR.

Podle předběžných informací se ale AGRI Výbor ve svých nejnovějších verzích kompromisních pozměňovacích návrhů z konce února 2019 přiklání k verzi úplného povinného zastropování přímých plateb nad 100.000 EUR, přičemž současně navrhuje, aby bylo z celkové částky před zastropováním odečteno pouze 50 % nákladů na zaměstnance. Odečet nákladů na zaměstnance by měl být nyní dobrovolný, rozhodnutí by mělo být na členském státě (v předchozích variantách Parlament navrhoval, aby byly pracovní náklady odečítány na žádost zemědělců). AGRI Výbor nadále navrhuje, aby členské státy, které se rozhodnou udělit doplňkovou redistributivní podporu příjmů pro zemědělce a využít více než 7 % z národní roční obálky pro přímé platby, měly možnost článek o zastropování neimplementovat. AGRI Výbor původně navrhoval 5 %. V praxi by to tedy znamenalo, že úplné zastropování nad 100.000 EUR by členské nemusely zavést, pokud by alokovaly alespoň 7 % pro redistributivní platby. Redistributivní platby by podle AGRI Výboru měly být povinné.

AGRI Výbor se ve svých kompromisních návrzích k zastropování blíží návrhům Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), který přijal své stanovisko dne 14/02/2019 (informovali jsme zde). ENVI Výbor podpořil úplné zastropování přímých plateb nad 80.000 EUR a žádné odečty nákladů na zaměstnance.

AGRI Výbor ve svých nejnovějších kompromisních návrzích dle předběžných informací také upravuje definici skutečného, respektive aktivního zemědělce. Podle AGRI Výboru by členské státy měly mít povinnost definovat pojem aktivního zemědělce, a to tak, aby bylo zajištěno, že žádné podpory nebudou poskytnuty osobám, jejichž zemědělská činnost tvoří jen nevýznamnou část jejich celkové hospodářské činnosti. AGRI Výbor dále dodává, že členské státy mohou z této definice vyloučit jednotlivce či skupiny provázané nebo řízené velkými zpracovateli zemědělských produktů.

AGRI Výbor nadále diskutuje o podobně podpor vázaných na produkci (VCS). AGRI Výbor původně navrhoval rozšířit seznam komodit, na které by tyto podpory mohly být vypláceny, další případné rozšíření seznamu mělo být umožněno i členským státům. Dle nejnovějších informací ale AGRI nepodpoří rozšíření seznamu mj. o původně navrhované brambory, krmné plodiny, vepřové a drůbeží maso či vejce. Současně nepodpoří ani další rozšiřování seznamu členskými státy.

AGRI Výbor by měl o svém stanovisku hlasovat v první polovině dubna 2019, zasedání AGRI Výboru jsou zatím plánována na 02/04/2019 a 08/04/2019.

Rumunské předsednictví rozeslalo členským státům v rámci Rady EU pro zemědělství dne 21/02/2019 neoficiální dokument, ve kterém navrhuje 3 možné varianty redukce přímých plateb – povinné zastropování, povinné snížení, a povinné progresivní snížení přímých plateb. Všechny varianty se opírají o povinnou implementaci zastropování či snížení, všechny se vztahují pouze na základní podporu příjmu pro udržitelnost (ze zastropování by měly být vyloučeny VCS platby, redistributivní platby, eko-schémata i režimy pro mladé zemědělce). Konkrétní čísla zatím nejsou uvedena, prahové hodnoty a procentuální snížení zatím není známo. Pouze první varianta předběžně počítá s původním návrhem Komise – tedy úplné zastropování nad 100.000 EUR, postupná degresivita od 60.000 EUR. Členským státům by mělo být umožněno se rozhodnout, zda z částky odečtou náklady na zaměstnance. Článek o zastropování / snížení přímých plateb by navíc členské státy nemusely implementovat, pokud by se rozhodly alokovat minimálně 10 % obálky na redistributivní platby. Rumunské předsednictví tímto kompromisem pravděpodobně vychází vstříc rozšiřující se skupině zemí, která povinné zastropování podporuje, a mezi které nyní patří mj. i Francie.

Nejbližší Rada ministrů zemědělství proběhne dne 18/03/2019.

Diskusní dokument Rady k dispozici zde.

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA / REFORMA SZP   (03/03/2019)   Evropský hospodářský a sociální výbor podpořil nový prováděcí mechanismus Společné zemědělské politiky po roce 2020

Komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan dne 20/02/2019 diskutoval se zástupci Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) o reformě SZP po roce 2020, EHSV podpořil nový prováděcí mechanismus SZP. Prezident sekce EHSV zabývající se zemědělstvím, rozvojem venkova a životním prostředím Maurizio Reale podpořil větší zaměření SZP na klimatické změny, pozornost by podle něj měla být také věnována ochraně EU zemědělců v rámci vyjednávání o obchodních dohodách se třetími zeměmi. Irský zástupce EHSV John Bryan uvedl, že SZP po roce 2020 musí být silnou politikou se silným rozpočtem. Prezident observatoře EHSV pro udržitelný rozvoj Peter Schmidt podpořil další iniciativy zaměřené na boj proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém dodavatelském řetězci, a zahrnutí Cílů udržitelného rozvoje do pracovního rámce potravinových politik. Komisař Hogan uvedl, že SZP by podle občanů EU i nadále měla zůstat politikou společnou, nicméně musí obhájit dostatečný rozpočet skrze poskytování dalších veřejných statků. Posílení rozpočtu pro SZP je podle Hogana možné, pokud se o to zasadí Evropský parlament a členské státy EU.

POTRAVINY / BEZPEČNOST POTRAVIN   (03/03/2019)   Evropská komise požaduje zrušení mimořádných kontrol dovozu polských potravin do České republiky; ministr zemědělství České republiky jejich zrušení odmítl

V rámci řešení problematiky kvality některých dovážených potravin z Polska zavedla ČR mimořádná veterinární opatření vyžadující kontrolu dovážených potravin z PL do ČR. Veškerá zjištění výskytu závadného masa byla nahlášena do Evropského systému rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). V uplynulých dnech probíhala intenzivní komunikace mezi Komisí, PL, SK a ČR. Komise potvrdila vážnost situace, zavedená opatření kontroly dovozů ale nadále vnímá jako nepřiměřená, a dne 26/02/2019 nařídila implementaci těchto opatření ukončit. Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman dne 01/03/2019 ukončení kontroly dovozů odmítl, a to s ohledem na další zjištěné případy výskytu závadného masa z PL. Ministr Toman by se dne 06/03/2019 měl setkat s komisařem pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenisem Andriukaitisem, dne 07/03/2019 bude tato otázka projednána na Stálém výboru EK pro rostliny, zvířata, výživu a krmiva (SCOPAFF). Další postup vyplyne z výsledku bilaterálního jednání.

POTRAVINY / BEZPEČNOST POTRAVIN   (03/03/2019)   Polský masný průmysl se zavázal k zavedení trestů s nulovou tolerancí pro podnikatele odpovědné za nelegální porážku zvířat

Polský masný průmysl se zavázal k zavedení trestů s nulovou tolerancí pro podnikatele odpovědné za nelegální porážku zvířat. Hrozí až bezpodmínečné odnětí svobody a zákaz dalšího podnikání v oboru. Zároveň zástupci průmyslu navrhli šestiletý zákaz praxe pro veterináře, kteří porušili pravidla kontroly; a 24hodinový dozor na jatkách od přivezení skotu až po označení masa. Komise aktuálně spolupracuje s Polskem na zavedení nového akčního plánu na eliminaci hovězího masa kontaminovaného salmonelou, které se dostalo do České a Slovenské republiky.

ROSTLINNÁ VÝROBA / OCHRANA ROSTLIN   (03/03/2019)  Evropská komise plánuje omezit udělování  nouzových povolení k používání neonikotinoidů

Evropská komise plánuje omezit používání tzv. nouzových povolení pro neonikotinoidy, přípravky na ochranu rostlin, jejichž používání je od roku 2018 zakázáno. Nouzová povolení jsou vydávána například v situacích, kdy dramaticky klesají výnosy zemědělských plodin. Plán Komise je reakcí na zjištění Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z loňského roku, ve kterém EFSA uvádí, že v řadě případů, kdy došlo k nouzovému povolení použití neonikotinoidů, mohla být použita jiná metoda ochrany proti škůdcům, a proto nebyla udělená nouzová povolení oprávněná. O nouzové povolení žádaly dosud jen RO, HU, LT a BG.  Komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis požádal v červenci 2018 tyto členské státy o dodržení závazku opětovně neudělovat nouzová povolení pro používání neonikotinoidů, načež BG a HU reagovaly pozitivně. Proti RO a LT plánuje EK podniknout další kroky.

Více informací zde.

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA / NÁKAZY   (03/03/2019)   Česká republika je podle vyjádření Evropské Komise zemí bez výskytu onemocnění afrického moru prasat

Evropská komise v minulém týdnu potvrdila, že se na území České republiky již nevyskytuje onemocnění afrického moru prasat. První případ nákazy byl na českém území zjištěn v červnu roku 2017, od dubna 2018 již v žádný další případ výskytu onemocnění nebyl zaznamenán. Evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis uvedl, že Česká republika je zdárným příkladem toho, jak aplikovaná strategie EU na omezení a případné vymýcení nákazy funguje. Jedná se o jasný signál třetím zemím, že není nutné obávat se šíření onemocnění, a zavádět restrikce na trhu s vepřovým masem.

Více informací zde.

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA / LÉČIVA   (03/03/2019)   Evropský úřad pro bezpečnost potravin zveřejnil zprávu o antimikrobiální rezistenci

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dne 26/02/2019 zveřejnily zprávu, ve které zdůrazňují zhoršující se účinnost antibiotik používaných k léčbě nemocí způsobených bakteriemi přenosnými mezi zvířaty a lidmi, jako je kampylobakterióza a salmonelóza. Podle EFSA se v těch členských státech, které zavedly přísnější opatření týkající se antimikrobiální rezistence (AMR), AMR u zvířat snížila, což by mělo inspirovat ostatní země k přijetí podobných opatření. Celkově podle EFSA v posledních letech ale AMR narůstá.

Více informací zde a zde.

ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA   (03/03/2019)    Největší politická frakce Evropského parlamentu podpořila posílení ochrany stád před útoky vlků

Italský europoslanec Herbert Dorfmann (EPP) předložil dne 20/02/2019 jménem celé frakce Poslaneckého klubu Evropské lidové strany (křesťanských demokratů), největší politické frakce EP, návrh usnesení EP týkající se velkých masožravců, zejména otázky ochrany stád ovcí proti vlkům. Dorfmann žádá Evropskou komisi, aby přehodnotila situaci ohledně zákazu zabíjení vlků, jejichž populace rychle roste. Komisař pro životní prostředí Karmenu Vella ale v reakci na návrh usnesení uvedl, že dle Komise regulace populace vlků není nutná, a jejich ochrana by tedy měla pokračovat i nadále.

TRH & KOMODITY / BREXIT   (03/03/2019)   Velká Británie pozastavila plánované zavedení celního režimu pro potraviny v případě odchodu z Evropské unie bez dohody

Velká Británie pozastavila plánované zavedení režimu cel, který se měl vztahovat na cca 5.200 výrobků včetně potravin, v případě odchodu z EU bez dohody. Důvodem odkladu je spor mezi UK ministrem životního prostředí Michael Govem, který požaduje vyšší cla s cílem ochrany UK zemědělců, a kancléřem Philipem Hammondem a ministrem zahraničního obchodu Liamem Foxem, kteří naopak požadují zavedení nižších cel s cílem chránit spotřebitele před nárůstem cen. Vláda UK se snaží dohodnout i na tom, aby po určitou dobu zůstaly v platnosti normy EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví spotřebitelů, a to alespoň do chvíle, než bude UK schopná jednat o nových obchodních dohodách.

Více informací zde.

TRH & KOMODITY   (03/03/2019)   Evropská komise zahájí činnost dvou nových observatoří pro monitoring situace na trhu s vínem a ovocem a zeleninou

Evropská komise zahájí činnost dvou nových observatoří pro monitoring situace na trhu s vínem a ovocem a zeleninou. Nové observatoře zahájí činnost v průběhu roku 2019, doplní tak již existující observatoře pro monitoring situace na trhu s mlékem, masem, cukrem a obilovinami, olejninami a proteinovými plodinami.

Více informací zde.

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA / LEGISLATIVA   (03/03/2019)   Evropská komise vydala nařízení týkající se účinných látek; přípravků na ochranu rostlin; potravinářských přídatných látek; veterinárních osvědčení; a výživových a zdravotních tvrzení při označování potravin

Komise vydala dne 26/02/2019 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/324 ze dne 25. února 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o doby platnosti schválení účinných látek bifenthrin, karboxin, FEN 560 (také řecké seno nebo prášek ze semen pískavice), extrakční zbytky pepřového prášku a křemičitan sodno-hlinitý. Dostupné zde.

Komise vydala dne 28/02/2019 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/336 ze dne 27. února 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1141/2010 a prováděcí nařízení (EU) č. 686/2012, pokud jde o zpravodajský členský stát pro hodnocení 1-methylcyklopropenu, famoxadonu, mankozebu, methiokarbu, methoxyfenozidu, pirimikarbu, pirimifos-methylu a thiaklopridu. Dostupné zde.

Komise vydala dne 28/02/2019 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/337 ze dne 27. února 2019, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh schvaluje účinná látka mefentriflukonazol a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011. Dostupné zde.

Komise vydala dne 28/02/2019 Opravu nařízení Komise (EU) 2018/1497 ze dne 8. října 2018, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o kategorii potravin 17 a používání potravinářských přídatných látek v doplňcích stravy. Dostupné zde.

Komise vydala dne 28/02/2019 Nařízení (EU) 2019/319 ze dne 6. února 2019, kterým se mění příloha IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 a příloha XV nařízení Komise (EU) č. 142/2011, pokud jde o veterinární osvědčení při dovozu do Unie týkající se přenosných spongiformních encefalopatií. Dostupné zde.

Komise vydala dne 01/03/2019 Nařízení (EU) 2019/343 ze dne 28. února 2019, kterým se stanoví odchylky od čl. 1 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin pro používání určitých druhových popisů. Dostupné zde.

Komise vydala dne 01/03/2019 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/344 ze dne 28. února 2019, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky ethoprofos a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011. Dostupné zde.

Zdroj: AgriEU.cz