CDG Rozvoj venkova (ELO)

Zpráva o výsledku semináře ELO / CDG Rural Development

  1. Schválení programu dnešního jednání a zápisu z minulého jednání

Program dnešního jednání i zápis z minulého jednání byl schválen.

 

  1. Úvahy k situaci po roce 2020

2a. Veřejná konzultace a předběžné legislativní návrhy Evropské Komise

Na Společnou zemědělskou politiku je poskytováno 38 % z celkového rozpočtu EU. Pro první pilíř je aktuálně vyčleněno 76 % rozpočtu SZP, z čehož hlavní část je poskytována na přímé platby (celkem 67 % SZP rozpočtu). Pro druhý pilíř, programy rozvoje venkova, je vyčleněno 24 % rozpočtu SZP. Financování v rámci evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova je využíváno zejména na podporu ekosystémů (44 %), životaschopnosti farem (20 %) a potravinový řetězec a řízení rizik (10 %). V současné době ale probíhá veřejná konzultace, která byla zahájena v souvislosti s reformou SZP po roce 2020. Aktuální SZP je kritizována zejména z hlediska distribuce přímých plateb a komplikovanosti a neefektivnosti greeningových opatření. Cílem budoucí SZP v oblasti programů rozvoje venkova by měla být podpora prosperity venkovských oblastí, posílení investic, ochrana venkovského prostředí a podpora opatření pro zmírnění klimatických změn. Evropská Komise bude v rámci diskusí k budoucí SZP vycházet z deseti priorit Cílů Udržitelného Rozvoje. Veřejná konzultace bude otevřena po dobu 12ti týdnů do 2. května 2017, hlavní výsledky konzultace budou představeny na konferenci Evropské Komise 7. července 2017.

V rámci diskuse zazněla kritika konzultace ze strany ekologických organizací (BirldLife) – některé z otázek jsou založeny na definování priorit v oblasti zmírňování dopadů zemědělství na životní prostředí – podle BirldLife není možné vybrat pouze tři možnosti ze 7, protože všech 7 možností by mělo být prioritou. Copa a Cogeca upozornila na nutnost zjednodušení celé SZP, která se stala v posledních letech příliš náročnou nesrozumitelnou politikou.

2b. Zpráva Evropského Parlamentu: „Budoucnost Rozvoje Venkova“

Evropský Parlament vypracoval zprávu Budoucnost Rozvoje Venkova, která by měla sloužit jako příspěvek k reformě SZP po roce 2020 z pohledu Rozvoje venkova. V rámci budoucí reformy SZP je třeba věnovat se i rozvoji II. pilíře, a to zejména z hlediska zefektivnění vyplácení podpor, které v rámci současné SZP často nabírá zpoždění. Rizikem celého procesu je ale Brexit a nejistota rozpočtu. Z důvodu Brexitu by mohl být rozpočet SZP nižší o 1,2 – 3,1 miliardy EUR, otázkou je, jak bude rozpočet ovlivněn jinými výdajovými prioritami EU – migrace, bezpečnost. Je třeba zajistit dostatečné financování druhého pilíře s cílem ochrany rozmanitosti venkovského prostředí, zemědělců i ostatních obyvatel venkova; a  podpořit rozvoj infrastruktury na venkově, což usnadní a zefektivní přesun zboží i obchod.

 

  1. Změny v současném nastavení programu rozvoje venkova

3a. Řízení rizik v rámci nařízení Omnibus

Na nástroje řízení rizik je v zemích, které nástroje využívají, poskytována částka 2,7 miliardy EUR z veřejných výdajů. V rámci EU jsou nástroje řízení rizik využívány ve 12 členských zemích, v Itálii tvoří 7,62 % celkových veřejných výdajů, ve Francii 3,77 %. V ostatních zemích jsou využívána méně (HR, HU, RO, MT, NL – okolo 2 %, PT, LT, BE, LV – okolo 1 %). Omnibus navrhuje změny pro nástroje stabilizace příjmů zemědělců, které by měly být aktivovány v okamžiku, kdy průměrný roční příjem zemědělce klesne o 20 % (nikoli o 30 %, jak je tomu v současnosti). Dále návrh nařízení Omnibus povoluje užití veřejných prostředků jako počátečního základního kapitálu do podílových fondů (aktuálně je užití veřejných prostředků tímto způsobem zakázáno).

3b. Finanční nástroje

Návrh nařízení Omnibus pro finanční nástroje navrhuje mj. větší flexibilitu investic, umožňuje užívání finančních nástrojů podporujících začínající mladé zemědělce v kombinaci s dotacemi, a umožňuje financování rozsáhlých investic do venkovské infrastruktury a služeb.

Evropská Komise uvedla, že by nařízení Omnibus mělo projít jednáním trialogů ještě během roku 2017, trialogy by měly začít v dubnu 2017. Implementace nařízení Omnibus by v ideálním případě měla probíhat od začátku roku 2018.

 

  1. EAFRD financování a programy rozvoje venkova

Celková obálka na programy rozvoje venkova pro období 2007 – 2013 byla 95,8 miliard EUR. Stav uzavírání programů rozvoje venkova ke konci roku 2016: je 6 programů bylo v negativních číslech, tyto náklady budou dorovnány ze strany členských států. Většina programů je blízko uzavření (ČR 99,9 %). Obálka na programy rozvoje venkova pro období 2014 – 2020 je 99,3 miliardy EUR. Ke konci roku 2016 již v některých členských státech (FI, IE) čerpání obálky překročilo 30 %, v ČR 17,8 %. Programy jsou nejvíce zaměřeny na přizpůsobení se klimatickým změnám a řízení rizik, a ochranu životního prostředí a podporu efektivního využívání zdrojů.

 

  1. CoR studie k rozpočtu venkovských oblastí

Byla provedena studie s cílem definovat možnosti silnějšího a efektivnějšího financování rozvoje venkova. Stran politiky rozvoje venkova studie prokazuje, že se finanční obálka pro programy rozvoje venkova zvyšovala od roku 1993 do roku 2013, v rámci Víceletého finančního programu pro období 2014 – 2020 ale klesla z 9,9 % z celkové obálky v 2007 – 2013 na 9,2 %. Financování prostřednictvím Fondů soudržnosti (CF) a Evropských sociálních fondů (ESF) je velmi nízké, hlavním zdrojem financování nadále zůstává Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF). Financování v rámci ERDF ale signifikantně klesá, a to zejména z období 2007-2013 na 2014-2020. Podle studie je třeba zastavit klesající financování ze strany ERDF, a posílit financování ze strany CF a ESF.

 

  1. Přípravná studie k zaměstnanosti a růstu

Cílem studie bylo zanalyzovat reálný přínos SZP z hlediska vytváření pracovních míst na EU venkově. Platby v rámci SZP měly na zaměstnanost v zemědělství a zemědělství jako takové rozličné dopady – malé rodinné farmy díky SZP získaly stabilní a zaručený příjem, velké farmy získaly prostředky na větší mechanizaci a zajištění větší produktivity práce (více výsledků s menšími vstupy). Podle studie měla reforma SZP negativní dopad na celkovou zaměstnanost v zemědělství (II. pilíř ale může napomoci vytváření pracovních míst v jiných oblastech, jako např. turistika nebo potravinářství), II. pilíř tedy více napomáhá vytváření pracovních míst, než pilíř I. Podle studie není možné zjistit, v jakém členském státě EU měla reforma SZP pozitivnější dopad na tvorbu pracovních míst – to je ovlivněno mj. i tržními podmínkami, popř. celkovým hospodářstvím státu. Z důvodu pokračující liberalizace trhu je očekáván další pokles pracovních míst.

 

  1. Úloha pastvin vzhledem k biodiverzitě a změnám klimatu

V současné době je živočišná produkce zodpovědná za 14,5 % emisí skleníkových plynů, živočišná výroba je současně zodpovědná za snižování biodiverzity (celkem 26 % plochy země, která není pokryta ledem, jsou pastviny; 35 % zemědělské půdy slouží k produkci surovin určených pro krmiva). Současně vzrůstá světová poptávka po produktech živočišné výroby, do roku 2050 je očekáván vzrůst poptávky o 180 milionů tun masa (ze současných 286 na 466 milionů tun). Pokud živočišná výroba nesníží vlastní produkci skleníkových plynů, zvyšující poptávka by mohla znamenat, že v roce 2050 bude 40 % veškerých skleníkových plynů pocházet právě z živočišné výroby. Aby byly pastviny udržitelné, je třeba, aby byly podporovány různé druhy pastvin, s různými druhy krmných druhů plodin a kultivarů. Současně je nutné zabezpečit rozmanitost ve využívání půdy, zachování otevřených prostranství a koridorů. Pastviny mohou podle studie zadržovat větší množství uhlíku než lesy, jejich existence ale závisí na udržení živočišné výroby.

 

  1. ANC – aktuální situace (jak jsou využívána různá biofyzikální kritéria v různých zemích?)

V rámci ANC existují 3 různé kategorie (horské ANC, ostatní ANC – ne horská, a oblasti se specifickými omezeními. Aktuálně již bylo schváleno formálně 11 značení ANC, neformálně pak další 4. Celkem bude posuzováno ještě minimálně 39 návrhů. V okamžiku, kdy je redefinice schválena, programy mohou být spuštěny. V rámci prezentaci byl představen proces jemného dolaďování, jehož cílem je identifikace oblastí, kde již byly omezení překonány. Z celkem 11 redefinicí, které již byly schváleny, prezentovala EK  4 země: Chorvatsko (využilo prakticky všechna biofyzikální kritéria, jako indikátor pro jemné dolaďování byl využit standardní výstup (1.318 EUR / ha / rok); Rumunsko (opět využilo téměř všechna kritéria ANC, jako indikátor jemného dolaďování bylo využito zavlažování – oblasti, které jsou zavlažovány, byly z ANC vyloučeny); Slovensko – nejvíce se v rámci redefinice zaměřilo na mělkou hloubku zakořenění; jako indikátory jemného dolaďování byly využity průměry národních standardních výstupů a národních výnosů obilovin); Švédsko (nejvíce využili kritérium nízkých teplot, jako indikátor jemného dolaďování využili 13 klíčových plodin a jejich standardní výnosy).

 

  1. Zpětná vazba k aktivitám pracovních skupin a konferencím zaměřených na rozvoj venkova

9a. Implementace Cork Deklarace

Konference v Corku proběhla již před pěti měsíci, od té doby bylo provedeno množství aktivit, velké množství aktivit je plánováno i na následující měsíce. EIP Agri aktuálně pracuje na zlepšení opatření a praktik, která jsou aktuálně k dispozici. Z hlediska zavádění nových politik a inovací byl představen seznam událostí, seminářů a konferencí, přednášející upozornila zejména na tři nadcházející události: Bratislava (4. a 5. dubna 2017, výměna dat a informací), Irsko (1. a 2. června 2017, digitalizace a inovace v zemědělství), a Portugalsko (11. až 13. října 2017, inovace a digitalizace venkovských ekonomik). EIP Agri pracuje na webových stránkách, kde bude možné sledovat aktuální stav implementace cílů vyplývajících z deklarace Cork 2.0.

9b. Posouzení Valné Hromady (GA)

Byla poskytnuta zpětná vazba z posledního setkání GA, které proběhlo 1. prosince 2016. Jednalo se o třetí setkání, účastnil se ho i komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan. Prováděné aktivity byly hodnoceny z pohledu zúčastněných stran, velký prostor byl věnován i digitalizaci. Mělo by být řešeno intenzivnější zapojení členů řídící skupiny do aktivit valné hromady, a častěji pořádat aktivity slučující obě skupiny. Příští setkání řídící skupiny proběhne 17. května 2017.

 

  1. Dodatkové informace:

10a. Posouzení lesnických opatření spadajících pod programy rozvoje venkova

Posuzování lesnických opatření spadajících pod programy rozvoje venkova probíhá od prosince 2016, bude trvat do listopadu 2017. Bude zahájena veřejná konzultace, do které se mohou zapojit všechny zúčastněné strany (konzultace by měla být zahájena na přelomu března / dubna 2017).

10b. European Solidarity Corps

European Solidarity Corps je novou iniciativou Evropské Komise, která byla zahájena v září 2016. Iniciativa byla zahájena jako reakce na krizovou situaci ovlivněnou mj. migrační krizí. Iniciativa poskytuje možnosti pro mladé, kteří se rozhodnou zapojit se do dobrovolnických aktivit napomáhajících posílení solidarity napříč evropskými státy a sektory. Přihlášky mohou být odeslány do 7. března 2017, aktuálně již EK obdržela přes 20.000 přihlášek.

 

  1. Návrh témat na příští CDG

Předseda CDG pro Rozvoj venkova požádá Evropskou Komisi o schválení tří schůzek CDG ročně. Jedním z příštích témat by mělo být téma bioekonomie.

 

  1. Různé

Žádný další bod nebyl diskutován.

 

Zdroj: AgriEU